Loli paradička

Příjemná feel-good oddechovka, která stojí na sympatické dvojce s fungující chemií. Film autentický a milý jako hezká romská představitelka hlavní role, a i stejně tak bezprostřední a dětinsky naivní. Ale rozumně uchopený, s trefně vykreslenými kulturními třenicemi (bez servítků podaný pohoršený výstup konzervativní matky) i smutnou nemožností člověka vymanit se ze společenského zařazení, aby dostál důstojnějšího života. Dialogy místy o ničem, ale pro dané situace a typ postav přirozené. [3Kino Fest] (15.11.2020)

Na nehercov veľmi dobré výkony a na prvotinu filmárov ešte lepší film po stránke scenára aj prevedenia. Kamera, kompozícia, obraz, zvuk, všetko je absolútne ok a aj záver nie je vôbec tuctový. Ľem tota reč, jak herci bešeduju še mi ňebars pačila, bo pocťivi vyhodňar by ňigda nemohol povedzec peniaze, auto abo „ja som“. To asi zato, žeby i toti divaci na zapad od Prešova rozumeľi bez titulkoch, no toti na zapad od Moravy mohľi mac probľem i tak. Ta ja še pobavil bars fajňe, no a čakam na pokračovaňe. –––– Tak davaj, i do druhoj barli. –––– Šak to jak mačka. Še zatula a potom še vraci. Ic dagdze na kaveju a še daj do kľudu. (30.12.2019)

Nechcem velmi hodnotit kvalitu filmu, kedze ide o velmi atypicke nizkorozpoctove regionalne dielo a radsej by som vyzdvihol spolocensky presah, ktory tento film urcite ma. Romska komunita zije na Slovensku znacne izolovane od majority, maju v podstate svoj svet a interakcia s vacsinou je ozaj minimalna. Zrazu tieto stojate vody rozburi film, ktory dokaze obe komunity spojit. Napriklad: zamestnanci obce Varhanovce (50% romovia / 50% neromovia) si prave vdaka tomuto filmu spravili spolocny vylet do kina. Dalsi priklad: kino Mladost vo Vranove praska vo svikoch uz treti vikend po sebe. Romovia aj neromovia sa prisli spolu zabavit na "nas" film. Smeju sa spolu na vtipnych dialogoch, krutia spolu hlavami nad hlupymi xenofobnymi recami a odchadzaju spokojni domov. Pre niekoho samozrejmost, pre niekoho velka vec. (05.08.2019)

Lidsky jemný, velmi smutný a bolestný film. Verunka s jistotou nebyla typickou představitelnou své komunity, ale může být někde taková. Však ani Milan nebyl zrovna nejčastější případ, možná trošku pravděpodobnější než Verunka. Na tu hru jsem však přistoupil. Film naopak velmi realisticky vykreslil atmosféru jarmarku a místních lidiček, jejich názory a řeči a šumění dne. Verunky mi bylo líto, když ji neprávem nařkl Milan a stejně tak, když na ni byla hrubá Milanova mamka. Nakonec mi bylo líto obou dvou a nešťastného konce - přál bych jim trochu toho obyčejného štěstí. Každopádně režisér krásně vyjádřil, jak blízko k sobě mohou mít dva nešťastníci ... Verunka jako bezbranný človíček a Milan jako, pro svůj zdravotní handicap, opovrhovaný chlap. (22.03.2020)

Velice zvláštní film. Už jenom z toho důvodu, že koukáte na slovenský film, kde ale lidi nemluví slovensky. Vítejte na východu, přátelé. A to jsem si myslel, že tomu dost rozumím. Plus k tomu titulky, které snad neměli ani blízko ke klasické slovenštině. Ale především čemu jsem spíše nerozuměl byl jazyk samotného filmu. Film je i obecně pojatý zvláštním stylem, kdy záběry a vše dávají nějak smysl, ale scénář je strašně strojený a trhaný, s tím, že nejednou vás z toho skoro bolí hlava. A nezachraňují to ani sympatické herecké výkony. Film jakožto komedie funguje málokdy a řezat smíchy se moc nebudete. Což snad ani nebyl záměr. Pokud ano, tak to se brutálně nepovedlo. Celkově vzato se film plácá v nějakém romantickém rázu jednoho nechtěného páru Romea a Julie. A přeci jen je pouze jedna věc horší než romantický film a to je romantická komedie. Tento film ve výsledku spíše beru jako nějaké kulturní dědictví slovenského východu a nemuselo jít přímo o Čiaru. A ještě ke všemu s trpkým koncem, který nějak hodně zvláštním způsobem ukáže jako kdyby byl film vlastně o ničem. Divný brouk. Hodně divný. (21.09.2020)