Vlčí smečka

Vlčí smečka se zabývá rekonstrukcí zajímavých a typicky "socialistických" událostí z roku 1964, kdy spiknutí špiček KSSS, KGB a dalších mocipánů sesadilo z "trůnu" Nikitu "Kukuřici" Chruščova a dosadilo na něj na oko nevýrazného a zdrženlivého Leonida "Chlupatce" Brežněva, který ovšem záhy dokázal obecně platné pravidlo komunistických dějin – čím tišší před tím, tím větší svině potom. Režisér a scénárista Gostěv se nepokouší o akční thriller, ale spíše o přesnou rekonstrukci (výklad) událostí, podepřenou o odtajněné spisy KGB. To je zřejmě hlavní úskalí filmu pro mnohé diváky. Postav je ve Vlčí smečce jako mužiků na širé matičce Rusi a v orientaci nepomáhají ani titulky "kdo je kdo", v českém překladu navíc často ignorované. Panoptikum jednajících anonymních soudruhů je tak matoucí, že jsem v první polovině filmu byl vůbec rád, že poznám Břežněva podle jeho huňatiny nad očima. Také se spádem to není žádná sláva, Gostěv se snaží nic podstatného nevynechat a tempo zrychlí až ve druhé části, kdy konečně dojde i na ty thrillerovější vsuvky a logické rozuzlení, v němž se téměř všichni vyjeví jako bezpáteřní svině a Brežněv jako jejich král. Vlčí smečka je nasnímaná s takřka dokumentární nevýbojností a precizností (herci mají dokonce typicky zelený nádech, který známe z televizních přenosů sjezdu strany z let 70. a 80.), což mu ubírá na divácké atraktivitě, avšak přidává na věrohodnosti. Jakmile dojde na akci, je zle, protože Gostěv neví, jak na ní (pohled na groteskně zrychleného Moskviče byl vskutku tristní), hudba stojí za starou bačkoru (jen úvodní hammondový rockec je fajn, ale čekal bych ho spíš ve filmu o Vietnamu). Metafora s lovem vlků, která se prolíná celým filmem, je v důsledku velmi působivá, ale ne tolik, aby se Vlčí smečka stala něčím víc, než zajímavým dokumentem událostí roku 1964 a lehce nadprůměrným filmem s opravdu skvostným výkonem Rolanda Bykova v roli starého a pochybujícího vůdce Chruščova. (25.01.2005)

,,My jsme Mičurini!"  ---  Říká se, že kdo má moc, má obvykle na mále. V RuSSku tohle myslím platilo dvojnásob v kterékoliv z jeho epoch a zejména v té bolševicko-komunistické. Chruščov byl bestie a těžko lze v tomto filmu s kýmkoliv sympatizovat. Divák se ocitá přímo uprostřed mocenského boje, kdy se zprvu nerozhodný Brežněv ujímá vlády v SSSR. A Brežněva už pamatuji i já. Odpornou ruskou bestii se srostlým obočím, která byla při pohřbu tak vyžraná, že propadla při nesení dnem rakve. V devadesátkách se kupodivu i v RuSSku točily zajímavé filmy, pravdivě referující o časech minulých bez příkras a patosu. Vzniklo jich spousta a mne by docela zajímalo co je s nimi dnes. Zda nejsou někde v trezorech. A co filmy, ale co je se scénáristou Valuckim a režisérem Gostevem... Žijí? Nezmizeli? Nevypadli z oken koupelen ve druhém patře se svázanýma rukama za zády a dvakrát prostřeleným zátylkem nešťastnou náhodou po uklouznutí?  Nebo kácí někde daleko na východě statné smrky? Dávím za 3 štěnice. * * * (03.08.2022)

Představitel vděčné filmové odrůdy politického thrilleru z nejvyšších bolševických kruhů, tentokrát z doby nástupu Brežněva k moci. Velká převelká škoda, že Igor Gostěv není stejně schopný režisér jako scénárista, protože díky jeho amatérské reži, hudbě a kameře film vypadá jako laciná německá detektivka ze 70. let. Naštěstí jej táhne obstojně vystavěný scénář a především výborně napsaný a ještě lépe zahraný Chruščov. Rozhodně stojí za vidění. (25.01.2005)

V boji o moc neznají bratra. 1) 64letý Ukrajinec Rolan Bykov (Chruščov) odvedl mimořádně pěkný výkon. 2) Akční prvky ve filmu byly poněkud nefunkční, i když vzhledem ke snaze o dokumentární přesnost by snímek bez nich byl jenom pásmem rozhovorů, vhodných tak pro rozhlas nebo divadelní inscenaci. 3) Představa, že zobrazený mocenský boj byl typický jenom pro Sovětský svaz, je scestná. Tak to bylo a bude všude na světě bez ohledu na společenské zřízení. (09.08.2014)

Pozoruhodná retrospektíva do chruštovovsko-brežnevovských čias a tiež pre 2-ročné samostatné Rusko nečakane rýchle zdrkadlo do sovietskych čias. Akčný žáner je silne prehnaný, ide skôr o historickú drámu o chystaní akejsi formy prevratu. Herci s poctivými výkonmi jasne triumfujú nad spracovaním - napr. nasadený špionský nákladiak na osobné auto, ktorý luftuje a vybuchuje vo vzduchu pôsobí komične. Scéna full frontal nahoty zasa trochu prekvapila. (24.01.2017)