2. světová válka - Bitvy o Evropu
Ústí Šeldy
Battle of the Scheldt
Obsahy(1)
Říjen 1944. Spojenci čelí velké krizi v zásobování. Životně důležité pohonné hmoty a munice musí být stále dodávány z invazních pláží téměř 500 kilometrů daleko v týlu. Když nedotčený belgický přístav Antverpy padne do rukou Spojenců, zdá se, že zásobovací krize by mohla skončit. Nejdřív však spojenci musí vyčistit ústí řeky Šeldy, která spojuje Antverpy s mořem. Přes nedostatek živé síly a zdrojů musí Kanaďané svádět boje v rozbořené krajině se zaplavenými poli a hrázemi proti zkušeným německým vojákům. (Česká televize)
(viac)Recenzie (3)
Zaistenie ústia rieky Šeldy bolo v pôvodnom pláne operácie Overlord a túto úlohu mal splniť Montgomery v rámci operácie Fortitude. Veľkým úspechom bolo obsadenie prístavu v Antverpy ale tento prístav Spojenci nemohli používať nakoľko rieka, ktorá do tohto prístavu vtekala Šelda (Scheldt) bola ešte v rukách nemeckých síl. Nasledovala bitka v ústi Šeldy v trvaní od 2.10.1944 do 8.11.1944. Táto úloha bola pridelená 1. kanadskej armáde pod velením generála Guy Simonsa (po vyliečení z úplavice ďalej velil Harry Crerar) v zložení 2. kanadský zbor (2. a 3. kanadská pešia divízia a 4. kanadská obrnená divízia), I. britský zbor, 1. poľská obrnená divízia a ďalšie americké, belgické a holandské jednotky. Nemci vo výborne vybudovanej obrane viedli obrannú zdržovaciu taktiku k čomu patrilo aj zaplavenie oblasti morskou vodou, čo značne spomaľovalo postup spojencov. Zatopený a rozbahnený terén spôsobili že táto bitka bola vyčerpávajúca a krvavá, radí sa medzi bitky na najťažšom bojisku druhej svetovej vojny v Európe. 1. kanadská armádu tu prišla o 12873 vojakov. Nemcom nakoniec ich taktika takmer zničila, v zatopenej oblasti už nemali ako bojovať a tak 41 043 vojakov sa vzdalo silám kanadskej armády. Aj keď táto bitka patrí medzi tie menej známe, víťazstvo v nej bolo pre Spojenecké námorníctvo veľmi dôležité, mohli zásobovať svoje jednotky a tie pokračovali v bojoch na západnom fronte až do konca vojny. ()
Další obrovská chyba maršála Mongomeryho, který asi nepochopil, jak je důležité získat velký přístav a zkrátit zásobovací komunikace o 500 km. Místo toho vyrazil k Arnhemu a celá mizerně připravená a na zcela chybných základech zahájená operace přinesla porážku a umožnila Němcům konsolidaci a přípravu na ofenzivu v Ardenách i na prodlužování bojů na východní frontě. Je smutné, kolik obětí museli přinést Kanaďané, aby došlo konečně s mnohaměsíčním zpožděním k otevření antverpského přístavu. A tak byli do krvavých bojů vrháni vojáci z Kanady a jejich ztráty vedly v jejich zemi k oslabení nadšení a snížení počtů zájemců o válku v Evropě. JInak k oněm tak často zmiňovaným německým "kampfgruppen" je třeba připomenout (a je to v jiném díle tohoto cyklu), že podobně organizovali své jednotky i Američané, kdy bojovou sestavu vytvářeli ne na základě pravidel organizace, ale na základě potřeb a divize byla pouze organizační jednotkou a ne bojovou skupinou. ()
Podobných dokumentů jsem viděl více, ale tento je hodně podrobný a dozvěděl jsem se dost nových informací. Treba "kampfgruppe" - sestavení 3000 můžu že zbytku pěších německých divizi. Nebo způsob přebíhaní německých minovych poli: "Vybuchovali, když jste na ni slapli, se zpožděním čtyř vteřin, takže když jste běželi dostatečně rychle, nic se vám nestalo." ()
Galéria (12)
Fotka © Viasat
Reklama