Šípková Růženka

Jako asi drtivá většina současných seriálů nemají záplatka ani jednotlivé scény s realitou nic společnýho. Vydry mi tam přišlo líto, protože v době, kdy musel před kamerou ztvárnit zkrachovalýho manažera, zažíval v soukromým životě krach ve svým podnikání. Mimochodem doposud mě mrzí, že jsem neviděl legendární scénu, kdy ožralej Vydra přivede do školy do výuky hospodský kumpány s harmonikou, to muselo bejt něco. Výtku mám k výše uvedenému roku 2001, seriál se musel vysílat dřív. (02.01.2012)

Musím říct,že mě tenhle seriál velmi pobavil a to zejména díky Václavu Vydrovi III.,jehož figurka vyhozeného ředitele banky a následného alkoholika je vskutku k popukání ("Však oni nakonec přilezou po kolenou a až přilezou,tak je pošlu do prd*** !").To,jak ho myslím na konci sedmého dílu tvůrci vyhodili z rozjetého děje,mě neskutečně naštvalo.Poslední tři díly tak absolutně ztratily na atraktivitě. (10.05.2004)

Příjemné převapení zejména z hlediska hereckého, příběhová náprava bohužel ke konci značně ztrácí na nosnosti a na úplném konci se vlastně doslova zhroutí. Zamrzí solidně rozjetá příběhová linka s nezaměstaným Václavem Vydrou, která je po pár dílech nekompromisně uťata a ke konci trestuhodně ubita snahou o jakousi uvěřitelnost. V porovnání s Četnickými humoreskami či Životem na zámku dostává Růženka z hlediska dávek zábavy povážlivé KO, nic to však nemění na tom, že česká produkce díky ní alespoň zčásti nabrala nový dech. A dostala Veroniku Žilkovou definitivně na výsluní. (04.05.2003)

Tohle je spíš taková moralitka, schválně používám zdrobnělinu, to dobré z Jana Míky se najde jen málo, vyústění je zkrátka takové, že kámošky na kolech jsou víc, než všechny kopce světa. U Života na zámku mi televizní materiál nevadil, tady spolu s rádobyhlubokou formou dělá seriál ještě levnějším, než jaký ve skutečnosti je. Dřív jsem ho opravdu přecenil, opravuju hned, jak jsem měl čas. 30%. (12.01.2012)

Přiznávám, že mi z Veroniky Žilkové už pár let zkrátka tuhne krev v žilách, nicméně zde v té poměrně civilní umírněné herecké kreaci mě rozhodně neirituje, s Vaškem Vydrou se to má vlastně úplně stejně, na čemž budiž největší zásluhy připsány především otřískanému režijnímu bardovi Jaroslavu Hanušovi, to díky němu Šípková Růženka sice symbolicky stejně diváka spolehlivě uspí, ovšem tahle narkóza tolik nebolí, přestože, řekněme si to narovinu, Míkova několikerá stereotypní variace téhož přes veškerou marnou snahu o životnost charakterů i příběhu i několik výborných scénáristických nápadů neplatí za nic jiného než obyčejnou šmíru.. Fascinuje mě ovšem právě dnes už málem výhradně seriálový hráč Jaroslav Hanuš, který sice péruje o generaci dvě mladší režiséry za neustálé vykrádání sebe sama a zvláště zaprděné omílání týchž minoritních banalit, sám ovšem už snad ani nepamatuje, že se učil od Vávry a dalších borců.. Senilita ?? Pokrytectví ?? (01.11.2015)