Šípková Růženka

Tohle je spíš taková moralitka, schválně používám zdrobnělinu, to dobré z Jana Míky se najde jen málo, vyústění je zkrátka takové, že kámošky na kolech jsou víc, než všechny kopce světa. U Života na zámku mi televizní materiál nevadil, tady spolu s rádobyhlubokou formou dělá seriál ještě levnějším, než jaký ve skutečnosti je. Dřív jsem ho opravdu přecenil, opravuju hned, jak jsem měl čas. 30%. (12.01.2012)

Opravdu otřesné. Co dokázalo na tomto skvostu zaumout ? Ani nevím. No, určitě trošičku herci. Žilková teda moc ne, ale spíše Václav Vydra, kterého mám rád a celkem pár vtipných scén zde měl. Jinač to bylo velmi ubohé. I ten název ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA je otřesný, jak parodie na pohádku. :-) Takže odpad nedám, ale jen 13% = * (21.01.2013)

Ale jo, vcelku kvalitní herci tu provádějí vcelku naivní a nelogické věci. A je to statické, nudné a televizně laciné. Ale co je opravdu strašlivé, je hudba. Něco tak odporného se nevidí, za tohle postavit autora na pranýř a házet po něm výběrové kolekce soundtracků Muchowa, Lišky a Boka, v rozšířeném vydání. (11.10.2015)

Musím říct,že mě tenhle seriál velmi pobavil a to zejména díky Václavu Vydrovi III.,jehož figurka vyhozeného ředitele banky a následného alkoholika je vskutku k popukání ("Však oni nakonec přilezou po kolenou a až přilezou,tak je pošlu do prd*** !").To,jak ho myslím na konci sedmého dílu tvůrci vyhodili z rozjetého děje,mě neskutečně naštvalo.Poslední tři díly tak absolutně ztratily na atraktivitě. (10.05.2004)

Přiznávám, že mi z Veroniky Žilkové už pár let zkrátka tuhne krev v žilách, nicméně zde v té poměrně civilní umírněné herecké kreaci mě rozhodně neirituje, s Vaškem Vydrou se to má vlastně úplně stejně, na čemž budiž největší zásluhy připsány především otřískanému režijnímu bardovi Jaroslavu Hanušovi, to díky němu Šípková Růženka sice symbolicky stejně diváka spolehlivě uspí, ovšem tahle narkóza tolik nebolí, přestože, řekněme si to narovinu, Míkova několikerá stereotypní variace téhož přes veškerou marnou snahu o životnost charakterů i příběhu i několik výborných scénáristických nápadů neplatí za nic jiného než obyčejnou šmíru.. Fascinuje mě ovšem právě dnes už málem výhradně seriálový hráč Jaroslav Hanuš, který sice péruje o generaci dvě mladší režiséry za neustálé vykrádání sebe sama a zvláště zaprděné omílání týchž minoritních banalit, sám ovšem už snad ani nepamatuje, že se učil od Vávry a dalších borců.. Senilita ?? Pokrytectví ?? (01.11.2015)