Přijela k nám pouť

Můj nejoblíbenější dětský film. POprvé jsem zaregistrovala Yvettu Kornovou. Mi bylo na kolotoči a housenkové dráze dost blbě, ale zato mám ráda houpačku moc, moc. moc. S kamarádkou jsme si říkaly Žlut´ásku a Čičorečko. Moc se mi líbily písničky a ten kus s tou holkou copatou, co se sklouzla po skluzavce. No a taky kluci .:-) (05.05.2009)

Hlučná, upištěná a otravná sluníčkářsko-komunistická agitka s otravnými dětskými herci a naprosto příšernými písněmi, které každého slyšícího člověka musí zákonitě časem začít srát, a to zejména proto, že zřejmě z nedostatku autorské invence, se neustále opakují. Takový letní rodinný film podle všech dobových osnov a norem, což by se dalo prominout, kdyby byl děj alespoň malinko zajímavý a zábavný. Dost mě také zaskočilo, jak krátké sukně nosily tehdejší dětské soudružky, kterým bylo velice často vidět až do kuchyně takovým způsobem, že jste jim mohli spočítat chlupy, kdyby nějaké již měly. Bohužel u mě nepracuje žádná nostalgie, protože jsem v rámci svého šťastného dětství vyrůstal na zajímavějším materiálu, tudíž mohu snímek ohodnotit jak leží a běží. [10 %] (02.09.2020)

Když srovnám s jinými díly paní režisérky, tak mi tenhle film připadá slabší, i když herecké výkony dětí jsou hodně dobré. Písnička "žluťásku, žluťásku ..." mi po chvilce začala lézt na nervy. Partu kluků kolem Miroslava Vladyky bych s chutí vymáchal v tom bahně, kam shazovali ostatní, obzvlášť tu trojici malých vlezdoprdelků/udavačů. Jinak, Ivana Maříková (slečna lákající kolotočáře do jeskyně) byla a možná pořád je neskutečně krásná holka :-) (14.05.2012)

S par vynimkami (Lysaci ci Pani Kluci) natacala V.P.S. hlavne babske filmy. Necudo, ze mi v minulosti unikli. Aspon si ich mozem vzchutnat starsi, poucenejsi. Krasna praca s nehercami - detmi. Skvely napad, nechat ich cely den hrat sa po kope a sem tam s niektorymi s nich natocit par scen. Nechat ich zit postavy. Nechat ich hrat to, co sami v tej dobe zili. Apritom do toho este namiesat trocha rozpravkovej poetiky. (25.12.2008)

Možná už jsem na tom tak špatně, že nedokážu rozplést ani dětský film, ale u Věry Šimkové - Plívové má vždycky pocit jakéhosi chaosu, u kterého nevím, co tím chtěla filmařka říci. Písně byly hodně slabé, děj jsem nějak nepochytil, pokud tam nějaký byl. Na druhou stranu, lákání kolotočáře do jeskyně bylo v podání Ivany Maříkové vyzbrojené pořádným šibalským úsměvem bylo excelentní (rád bych věděl, kolikrát se to zkoušelo, nebo jestli to jelo na první pokus). Malicherné klučičí spory poměrně věrohodné, takoví jsme prostě byli. Takže dětská poetika jako vždy na jedničku. Skluzavka samozřejmě výborná, překvapila filmová "dámička" Renata Mašková, která si zmazání od bláta vyloženě užívala. Asi nadhodnocuji, jak je u nenáročných filmů mým zvykem, ale tak už to u mě prostě bývá. (14.05.2012)