Páni kluci

Nevím to určitě, ale myslím si, že jsem tento film kdysi viděl.Bohužel jsem si ho skoro vůbec nepamatoval tak jsem se dnes na ně chtěl kouknout.Při sledování jsem pořád musel myslet na jednu věc a to proč se takovéto filmy netočí dnes?Kam se poděly všechny ty nádherné snímky, kde se kluci chovali jako kluci?Jinak pěkná podívaná, která za tu spoustu let vůbec nezestárla. (12.02.2012)

"Jestli tentokrát Tomáše příkladně nepotrestáš, tak bych si musela myslet, že se na tom chlapci dopouštíš vážné výchovné chyby." Jako konzervativní maloměšťák nesnáším tyhle nevychovaný parchanty. Ovšem v době vzniku tohoto snímku jsem byl taky tak trochu nevychovanej parchant, kterej si užíval pohybu na čerstvým vzduchu. Byl jsem pan kluk a s kopií Tomáše, Huberta a Jožky jsem si to dost užíval. Na zasnoubení s Blankou jsem tedy v tý době nemyslel, za což se její kopii omlouvám. Mě prostě stále baví "fikanej" Štrůdl, podpantoflák Václav a samozřejmě duo učitel a řídící. To jsou dokonalý figury. Takže Nestůj a pojď ... (11.10.2021)

Zrovna dneska jsem to zas po dlouhý době viděl a pořád to má v sobě něco zábavnýho a vtipnýho. Musí se nechat to, že na to v jaký době a za jakejch podmínek, tak byli filmy natáčený líp, než jsou teď, když je svět otevřen. V 80. letech měl český film ještě hodnotu a úroveň, za kterou se v zahraničí nemuseli stydět. Je to příjemná rodinná komedie natáčená blízko Zubrnic. 85% (28.12.2008)

Snahy převést či adaptovat cizí syžet do odlišného kulturně sociálního kontextu mohou být - a většinou také tak končí - rozporuplné. V případě dokonalého počeštění twainovského tématu proslulou režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou naopak úspěch zjevně předčil nejsmělejší očekávání. Počínaje mimořádně šťastnou volbou představitelů dětských úloh přes nezapomenutelné kreace Ivy Janžurové v úloze tety nebo solidárního "spolupachatele" strýce Karla Augusty přes nápaditě rozvíjený "remakový" příběh, vrcholící poetickým koncem, vznikl strhující obrázek ze života českého malého města počátkem dvacátého století s přesně zachycenou atmosférou secesního konce mocnářství. Výsledkem - je otázkou, nakolik to byl záměr a nakolik skutečné, nekalkulované souznění - je hrabalovsky poetický příběh, který doslova hřeje a zahřívá každou vteřinou své sekvence. Trio uličníků se dnes jeví jako ztělesnění šťastného, bezstarostného dětství v rodině, v níž teta je oběma nevlastním bratřím skutečnou matkou a strýc vlastně silným a dominantním otcem v ne zcela obvyklé pozici dominátora, který točí krkem vnějškové něžné hlavy rodiny, jak se to jeví alespoň našemu hrdinovi. Komediální poloha filmu jen dotvrzuje nezapomenutelnost zážitku, kterou opakovaně podstupujeme při každém jeho zhlédnutí. (21.05.2008)

" Nůžký, nožé, brousíím, nůžký, nožé, brousíím... " " Co tady hulákáš, vdyť tady nikdo nebydlí.. " " Jedeš, jedeš, nebo tě vemu šutrákem!!! Nůžký, nožé, brousííím.." Na tuhle scénu nikdy nezapomenu a Jiří Lábus se této miniroličky v roli blikavýho Petra zhostil absolutně dokonale!! Stejně jako ostatní herecké osobnosti si svoje role totálně vychutnali - Iva Janžurová, Karel Augusta, Josef Somr, Václav Lohniský, Petr Nárožný, Jan Vostrčil, Lubomír Kostelka nebo v dětských rolích Michal Dymek a Magda Reifová. Hudbu měl k filmu složit pan Zdeněk Liška, ale kvůli své nemoci a vytíženosti doporučil Petra Hapku, který se této role hudebního skladatele zmocnil na jedničku s hvězdičkou!! Krása nesmírná!! Jeden z mých nejoblíbenějších dětských filmů, na který se můžu podívat opravdu kdykoliv. Pravá srdeční záležitost!! (02.03.2013)