Pokoj

Prach si a na prach sa obrátiš. Najskôr celkom slušne rozohraná psychologická hra o ľudských túžbach, ale pred koncom som sa nestačil diviť, či len zle vidím alebo na to nestačí moja obmedzená myseľ. Ale to je jedno, film to stálo jednu hviezdičku. –––– Nebezpečnější než člověk, ktérý nemůže dostat to, co chce, je ten, co dostane vsechno, co chce. (25.04.2020)

"The Room"sa ukázalo ako film plný poriadnych a dobre zapracovaných prekvapení. To čo začalo ako veľmi jednoduchý film sa ukáže nakoniec ako veľmi komplexne spracované filmové dielo s niekoľkými zaujímavými zvratmi. Je to podľa mňa celkom šikovne zamotané. Osobne si myslím, že Christian Volckman určite videl Kingove "1408". Pretože niektoré momentky tak na mňa pôsobia. Ale nemyslím to v zlom. Len občas ako diváci nemusíme správne určiť čo sa reálne deje. Pretože to odrazu vytiahne niekoľko tromfov, kde ostaneme s otvorenými ústami pozerať. Najmä ku koncu. Je super, že tvorcovia nešli jednoduchou cestou klišé, ale skutočne zariskovali s niektorými momentkami a výsledok je podľa mňa celkom solídne spracovaný príbeh. A ako tu bolo povedané, stačilo málo na to, aby to nefungovalo. Lenže keď máte dobrý scenár, veci fungujú. Olga Kurylenko je tu podľa mňa dobrá a rovnako aj Kevin Janssens. Myslím si, že jediné čo film drží späť je trošku jeho tempo. Občas som čakal, že to pôjde svižnejšie a na to, že to trvá len väčšiu hodinu a pol tam boli miesta, kedy som pozeral na hodinky. Ale inak neviem čo viac filmu vytknúť. Myslím si, že ak chcete skutočne solídny thriller, tak toto je pre vás to pravé. A musím uznať, film bol plný dobrých prekvapení. Takto si predstavuje využívanie zvratov, atmosféry a konceptu. Hodnotenie: B+ (28.12.2019)

The Room má na první pohled banální a neoriginální motiv, ale nakonec se z něj vyklube poměrně zajímavý snímek. Film začíná jako divákovi utajená duchařina/home invasion/scifi, no cokoliv nás jen napadne, ale postupem času se děj přesouvá do nečekaných končin, projde si na své cestě do konce několika žánry (horor, scifi, fantasy, drama...) a pokládá existencionální a morální otázky (stvoření smyšleného dítěte...), slušný psychologický vývoj postav a na závěr nabídne i napětí. Co jej ale shazuje, že se snaží být současně tolika věcmi, až nakonec není úplně stoprocentně ani jednou z nich. Pořád se jedná o zajímavý film, u kterého gratuluju za nápad a odvahu pustit se do podobné věci, ale cílovka tady budou hlavně filmoví nadšenci a nejspíše ne běžný televizní divák. (29.09.2020)

Tohle bylo HODNĚ slušný ... Jednak je to dost originální, jednak je to dost šílený psycho a má to taky echt-parádní konec. Jinak se na ten film asi bude dívat a vnímat ho člověk v 20ti, 30ti a ve 40ti. Diváci s pokročilým věkem to asi ocení víc. Parádně zde byl ztvárněnej mužskej a ženskej archetyp. I když se oba dva z toho páru chovali občas fakt blbě, chlap byl typickej chlap, ženská typická ženská. Dům samotnej wtf, ale o ten nakonec moc nejde. Finále působilo trochu moc chaoticky, ale to ÚPLNÝ finále !!! To byl maras!! SPOILER !! (pokud jste si všimli, tak tam došlo k incestu syna s matkou... a jak vyšel pak ten těho-test? ;-) ) KONEC SPOILERU Mazec, v mnoha ohledech hodně silný, v mnoha rovinách (přej si co chceš, ale nemůžeš si to odnést z baráku...). Chvílema se mi u toho filmu fakt doslova tajil dech a bylo to občas na psychiku větší darda, než nějakej násilnej exploit ... (17.10.2019)

Jakási artově zabarvená studie lidských charakterů a nectností rozhozená na plochu zanedbaného domu, v němž je místnost, co plní veškerá hmotná přání. Vtip je v tom, že s vytouženou věcí nelze vyjít ven z domu. Zabydlený manželský pár si užívá jmění a pak si drahá polovička poručí vytoužené dítě. A trest přijde záhy. Do toho se barabiznou plíží přízrak dávné rodinné tragédie, k níž v domě došlo, který na sebe bere podobu na dlouhá léta odsouzeného vraha. Konkrétně tenhle obehraný nápad s tajuplným vrahem není uspokojivě rozvinut, vesměs z něj nic zajímavého nevzejde, navíc je nápravný institut, kde pobývá, poměrně volně přístupný a návštěvy se nijak vehementně nekontrolují a neprověřují a vězeň si může i zatelefonovat. Idea pokoje splněných přání je sice pěkná, ovšem docela rychle se obehrála. A jelikož evropského režiséra Christiana Volckmana chytla umělecká slina, tak se většinu filmu nic neděje. A dojde to tak daleko, že to hororové cosi, samozřejmě nečekat žádné gore, se probudí až v závěrečné fázi, která je pojata ve stylu "já nejsem já". A podstatný rozměr dostane fádnost a naprostá rozvleklost, napětí má značně kolísavou úroveň. Precizní práci zastala Olga Kurylenko, herecké vnadidlo, a její herecký kolega Kevin Janssens se zhostil své úlohy též kvalitně. Celkově mě režijní styl moc neomámil. Nejméně o dvacet minut bych film zkrátil, načež forma krátké povídky v nějakém hororovém pásmu by tomuto námětu vyhovovala lépe. Po filmové stránce je to zhola průměrně natočeno. Výjimku tvoří pěkná kamera Reynalda Capurra, navozující občasný atmosférický až existenciální rozměr. A stačí vidět jen jednou. Určitě se k tomuto morálně pojatém snímku v budoucnu nevrátím. 5/10 (12.07.2020)