Roky a roky

Neobratný pokus o universální všezahrnující předpověď blízké budoucnosti selhává na tom, že těch zajíců, za kterými seriál běží, je prostě moc. 1) V prvním plánu jde o životní úroveň. Vylíčené ekonomické potíže si představit dovedu velmi snadno. Změna politického klimatu působí věrohodně, i když poněkud urychleně._____ 2) Ve druhém plánu mě ale zaráží nepřiměřený technologický pokrok, jehož dosažení v některých směrech (kyborg, přenos lidské mysli do stroje) mi přijde jako věc přinejmenším mnoha desítek let._____ 3) Ve třetím plánu mě zaujala srdceryvná gayovská love story, která je vhodně zasazená do měnící se společenské atmosféry. Další osobní osudy členů vzorové multi-kulti rodiny Lyonsů samy o sobě taky neurazí._____ 4) Oceňuji dobře propracované postavy._____ 5) Některé věci zůstávají nedořešené. Kdo stojí za hnutím čtyř hvězd? Tvůrci se očividně inspirovali Hnutím pěti hvězd (v současnosti nejsilnější politické seskupení v Itálii), ke kterému se svými rysy Hnutí čtyř hvězd viditelně připodobňuje. Bez mravního závěru zůstává i podlost Danielova manžela anebo chování Stephena vůči Viktorovi a další a další skutečnosti. Mají autoři zaděláno na další řadu anebo je to prostě ledabylost?_____ 6) Zaujal mě 38letý otevřený homosexuál Russell Tovey (gay Daniel Lyons), 31letý otevřený homosexuál Dino Fetcher (Danielův manžel) a především 23letý heterosexuál se sladkým úsměvem Maxim Baldry (Danielův partner z Ukrajiny Viktor). K obsazení uvádí Baldry: Russell and I had a talk about it, and [ultimately] it was one of those things that didn’t really matter to us, what our orientation is. I think sexuality, especially for me as I’m quite young, is quite fluid. I’m exploring myself and I think that everyone is free to express themselves in different ways…when it comes to acting I think my own sexual preference shouldn’t come into the roles that I play…having said that I did get to kiss Russell Tovey and it was pretty hot. ... Who wouldn’t want to kiss Russell Tovey?_____A ke své ukrajinštině dodává: Yeah. [Although I was born in Surrey], I grew up in Moscow for the first six years of my life, and my first language was Russian as well. But I had to play Ukrainian, so I had a dialect coach because I’ve got a few scenes in Ukrainian._____ 7) Výstižný koment: Othello***. (08.09.2019)

Politický Black Mirror. Existuje hodně lidí, které deptá, kam se ubírá budoucnost demokratických zemí a geopolitická situace v Evropě, ale fascinovaně sledují události a různé šílenosti kolem toho a nemůžou od toho odtrhnout oči. Patřím mezi ně momentálně i já, a tahle minisérie je pro tento typ lidí jako stvořená, dokonce se zde i tento typ chování reflektuje. Je to depresivní, je to strhující a často hodně chytré. Pár drobností mi nesedlo, například mě překvapilo, jak malou roli v minisérii má to, že je hlavní rodinka tak bohatá na rasy (je zde černoška a asiat) a sexualitu. Nic proti menšinám, ale čekal bych, že v dystopické budoucnosti se budou více řešit jejich specifické problémy, zatímco zde to vypadá tak, že jsou s tím všichni OK, čili sice v budoucnosti v Británii budou blbci stavějící koncentráky a dobrovolně se připravující o demokracii, ale zároveň budou různé rasy a různé sexuální orientace žít v harmonii... Každopádně tohle není nic, co by mě výrazně vadilo. Years and Years považuju za vynikající a často dechberoucí záležitost, o které by se mohlo hodiny diskutovat. (9/10) (20.07.2019)

Z prvních 2-3 dílů jsem cítil apokalyptický vibrace, který působily vcelku reálně, ale pak se to nějak zvrhne do zrychlenýho vztahovýho drama s trochou předvídání budoucích problémů a ke konci už je to jen trapný béčko s divným "happyendem". Trochu jsem se cukal při konstatovaní o běžné britské rodince procházející dějinými událostmi. Chápal jsem že je potřeba smrsknout britskou populaci a její problémy do jedné rodiny, ale stejně gay, lesba aktivistka, kripl matka samoživitelka a jeden podvádějící heterosexuál...ublížení uprchlící, ruský hackaři, vyhrožující "ekoteroristi", hromada homosexu, evil Trump, transexuální dítě a ženy bojovnice za spravedlnost...multikulti pro-všchno agenda tam je a bylo mi z ní trochu blivno. (29.08.2019)

Mám spoustu výhrad, ale chtě nechtě musím přiznat, že se mi to líbilo. Akorát mě první epizody namlsaly a laťku si to bohužel nedokázalo udržet. Holt se to nevydalo úplně směrem, který by mi přišel zajímavý. Myšlenky jaká bude budoucnost jsou podnětné, ale slušelo by jim více rozpracovat. Seriál to vždy jen tak lízne. Kde to funguje na jedničku je dramatická rodinná rovina. Mě na tom právě ale spíš zajímaly ty predikce, jak by mohlo být. A to mi hlavně v posledních epizodách přijde takové naivní a odbyté. A taky mi přišel až zbytečný důraz na to kolik tam bylo homosexuálů a transgenderů. Vadí mi jak to teď všude cpou, protože se to asi musí. Společenská objednávka je zlo. (24.09.2019)

[spojly spojly] Jsou (mini)série, které bojují s tím, že mají málo materiálu na to naplnit celou svou stopáž, tak nás občas nutí meditovat nad často úplně zbytečnými scénami, které děj nikam neposouvají. A pak je Years and Years, který by rád vyprávěl O VŠEM a O VŠECH a ze všech úhlů a s přesahem a ideálně se stal nejrelevantnějším současným dílem na zeměkouli, vedle kterého by Black Mirror vypadalo jak seschlá hlava domorodce. Jenomže na to nemá dostatečný prostor, rozpočet a energii. A obecně si myslím, že takto velkopansky celou látku pojmout je hlavně záležitost ega tvůrců. Takhle se série otře o populismus, konzervatizmus, nacionalismus, vlastnictví médií, transhumanitu, migrační vlny, klimatickou krizi, terorismus, globalizované banky, odosobňování vztahu mezi státem a občanem, aktivistickou vyhořelost, celoevropskou nestabilitu, potřebu segregace, deep-fakes a desítky dalších dnes skloňovaných témat, aby to pak uzavřela výstřelem z raketometu a dodávkou projíždějící plot. Jak se série blíží totiž ke konci, čím dál více vyplouvá na povrch její bezradnost a nesoustředěnost, díky níž se zásadní změny odehrávají náhle a lusknutím prstu, protože už nestíhá ukazovat, co k nim vedlo, takže je většinou pak dovysvětluje zpětně a jejich efektu si dodává neskutečně lacinou kýčovitou jakoby epickou hudbou, která zní jak ukradené samply od Nightwish. Tuhý a rychlý produkční proces pak naznačuje zjevná lacinost a odfláknutost jak vykreslení světa blízké budoucnosti, tak režijní práce, kterou ale nelze omluvit nízkým rozpočtem, když si člověk vzpomene třeba na předloňský maďarský Jupiter Holdja a jeho schopnost vykreslení zmatené a chaotické Evropy. Oceňuji dobře napsané postavy měšťáckých idiotů (až bude Rory Kinnear někdy hrát postavu, kterou byste nechtěli zamlátit do země, zavolejte mi), oceňuji pár scénáristických detailů (monolog Vivienne Rook naznačující, že ona není hybatelem děje či scéna voleb, kdy černoška s gayem volí konzervativce a labouristy pak čerstvě její manžel, protože mu banka zmizela s prachama, jejich sestra, která strávila celý život lidskoprávním aktivismem pak samozřejmě nevolí vůbec), ale to všechno padá s legračním závěrem a-la young adults spiklenecké filmy, kde se jako všechno změní tím, že hrdinové nahackujou všechny televize světa záběrama uprchlíků za ploty v detenčních centrech. Což jako asi prý pak změnilo Anglii. Já bych jen rád zmínil, že na záběry uprchlíků za ploty v detenčních centrech se lidi dívají již čtyři roky místo reklam a pokud to s někým nehne, tak to je ta lepší varianta. (08.08.2019)