Roky a roky

Opět silný dramatický námět, jak je od Russella T Daviese zvykem. Tentokrát je tu základem dystopická budoucnost, v níž je ukotveno několik příběhl jedné velké rodiny. Při sledování celé série mě opět mrazilo v zádech a třeba celou linku Dannyho a Viktora jsem prožíval a přál jim šťastný konec. Jakkoli je závěr jak z ranku Nolanova Interstellaru mnohými kritizovaný, mně při postupném přemýšlení nakonec udělal radost, protože divák či divačka musí vydechnout, protože jde o silný emocionální nápor. Nápor setsakra dobře natočený. (27.01.2021)

Pochybujem, že tento rok vznikne lepší seriál. Všetky trópy, ktoré mi pri RTD scenároch liezli v DW na nervy sa tu hodia ako riť na šerbeľ. RTD dokázal zhmotniť súčasné obavy mnohých z nás a ešte stále sa na budúcnosť pozerať ako tak pozitívne. Takisto perfektná práca s charaktermi, s každým jedným. Radosť pozerať. Záver prvého, štvrtého a posledného dielu so mnou zostanú ešte dlho. (23.06.2019)

Dramatická minisérie o jedné rodině, které se nevyhne řada více či méně obvyklých a uvěřitelných karambolů, v zásadě její členové ale pořád drží při sobě. Což je samo o sobě takové pěkné poselství. Námět o přetechnizovaném světě z blízké budoucnosti, jemuž se nevyhýbají nepříjemné politické a společenské zvraty, je jistě zajímavý, čekala jsem, že budou ale jednotlivá témata asi trochu více rozpracovaná a celé se to nějak výrazněji uzavře. Sérii vedle zajímavého námětu zdobí výborné herecké výkony a hudba, která správně zdůrazňuje tu úzkost až hrůzu z toho, kam se ten svět řítí. Jednotlivé postavy jsou napsané tak, že nejsou rozhodně černobílé, často se chovají naprosto příšerně, jindy zase jejich počínání můžete porozumět a vcítit se do nich, tudíž působí poměrně přirozeně a baví vás jejich vývoj sledovat. Tak jak obvykle nemám ráda zvolání o přehnaném cpaní různých menšin do seriálů a filmů a naopak bývám ráda, když se třeba někde objeví dvě maminky nebo jako ústřední pár gayové a nikdo to (konečně) neřeší a nepozastavuje se v tom díle nad tím, tak v Years and Years mi to už trochu přehnané a "nastrojené" přišlo. Naprosto beru, že Anglie (a Londýn zvláště) je trochu jiné kulturní prostředí a tudíž jsou běžnější smíšená manželství nebo obecně větší přítomnost různých národností ve společnosti (a líbí se mi to). Ale aby v jedné rodině bylo zároveň tolik jedinců patřících k nějaké menšině (v ne zase tak rozvětvené rodině tu máme gaye, lesbu, ženu s postižením, poloasiata, afroameričanku, zřejmě i transčlověka...), to mi prostě nesedělo a trochu kazilo tou vykonstruovaností celkový dojem. I přes některé výtky si ale myslím, že seriál má určitě co nabídnout, je to zase něco trochu jiného v záplavě různých dramatických sérií a minisérií, vede to i k určitému zamyšlení (ať už nad stavem světa a hrozbami, které se mohou týkat nás všech nebo třeba nad různými podobami vztahů v rodině) a nudit se u toho určitě nebudete. 75 %. (21.08.2021)

Seriál mě uvrhl do hlubokých depresí, protože působí děsivě realisticky a jeho předpověď budoucnosti se dá už dnes v mnohém tušit. Je to dystopie, jejíž výhonky už kolem sebe můžeme vidět. A je to vyhlídka převelice chmurná. Těžko doufat, že se lidstvo s větším poznáním, pokrokem a novými vynálezy bude posouvat jen k lepšímu. Kdepak, vývoj jde ve vlnách a zákrutech a teď se, obávám, řítíme do močálu. ____   Seriál je velice věrohodný a přesný, s hrdiny se můžeme sžít – možná i proto, že většinou je nehrají žádní světoznámí herci. Přesto jsou herecké výkony obdivuhodné. Největší plus má ale scénář, který na osudech členů jedné rodiny dokáže přesvědčivě zobrazit výhled celého lidstva. Scenáristé domýšlejí, kam mohou vést dnešní směry a tendence a vychází jim z toho diktatura, rasismus, chudoba a otroctví. Zobrazeno tak reálně, že z toho jde děs. Scéna plavby přes kanál La Manche na přeplněném nafukovacím člunu svou naturalistickou autenticitou diváka téměř na ten člun přenesla. Scénář bych označila za věrohodný, deziluzorní a chytrý. Výhradu, ale i vděčnost mám jen k poslednímu dílu, kdy se SPOILER snad dramaturg zalekl hmatatelné deprese a najednou se tón vyprávění zlomí a vše (skoro) skončí jak mávnutím kouzelného proutku nad očekávání dobře. Přesto však mi tahle falešně sladká tečka tolik nevadila, právě proto, že mě aspoň trochu ukonejšila a pohladila po šrámech, které jsem utrpěla sledováním předešlých drsných dílů. SHRNUTÍ. Lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu! (30.06.2021)

Spoilery. První Roky slíbovaly komorní mrazivě plíživou vizi blízké dystopické budoucnosti v duchu Black Mirror. Druhá polovina seriálu zvolnila a byla vlastně dost krotká - jako by si nás tvůrci připravovali na další série. Dopady klimatických změn, pádu globálních trhů, protekcioinismu, totalitárních politických tendencí a dezinformací působily, jakoby se děly kdesi v dálce a až na vyjíímky jen s minimálním dopadem na hlavní hrdiny, což je ale do určité míry obhajitelné tím, že hlavní hrdinové se pohybují na ose vyšší až nižší střední třída a tedy pro ně dopady nejsou tak... konečné, jak ve stejnou dobu musely být pro opravdu chudé. Chytré mikrodrama zaměřené na život jedné rodiny, zasazené do kontextu globálních socio-ekologicko-politických poryvů se přelilo v lehce protimluvné, naivní a scénáristicky líné vyprávění v duchu velkých dějin. Prostý lid svrhl (?) tyrana, svůj díl viny - a moc změny - neseme všichni. Meh. Za zhlédnutí to ale stojí. (18.07.2019)