Obsahy(1)
Abla provozuje malé pekařství v Casablance, kde žije společně s osmiletou dcerkou Wardou. Jednoho dne u jejích dveří zaklepe Samia, která se marně snaží sehnat práci a přístřeší. Osamělá žena v pokročilém stupni těhotenství těžko nalézá v konzervativní marocké společnosti zastání. I Abla napřed příkře odmítne, ale nakonec přeci jen neochotně nabídne pomocnou ruku. Mezi ženami, které jsou zvyklé bolest maskovat hrdostí, se začne rodit silné pouto. V poetických kulisách malého pekařství rozehrává Maryam Touzani v mistrně zrežírovaném debutu Adam svou neokázalou poklonu ženské síle, touze a vytrvalosti v podmínkách nesvobody a represe. (Artcam Films)
(viac)Videá (5)
Recenzie (9)
Zajímavý film z prostředí Maroka a malé rodinné a poctivé pekárny. První polovina filmu odsýpá a člověk se kochá a baví úžasnou kamerou. Závěr filmu naopak začne spomalovat a trošku uspávat. Za první část by si film zasloužil klidně **** , ale bohužel ten závěr byť se snaží o silné emoční cítění ve mě tyto emoce nevyvolává. Kamera v závěru je pořád úžasná, ale bohužel od tohoto momentu přestávám s postavami sdílet jejich pocity a film mě trošku ztrácí. ()
Ultimátní kompilace festivalových klišé. Dvě single ženy v arabském světě se pomalu sbližují skrze jídlo a děti. To vše snímané v neustálých detailech, protože foťák se stabilizátorem už dneska nic nestojí. V posledních 160 minutách jsem se musel jít omluvit Tarkovského Nostalgii. ()
Krásný film! Nepotřebuje moc slov, vystačí si se skvělou kamerou, vynikajícími hereckými výkony hlavních protagonistek (malá Douae je perfektní!) a jednoduchým, ale velmi silným příběhem. Na hodinu a půl se přesunete do Maroka a budete napjatě sledovat příběh dvou statečných žen bojujících se svým těžkým údělem. Film se nese v klidném, poetickém duchu, nikam nespěchá, hraje si s detaily, místy vykouzlí úsměv na tváří, jindy dojme, nic nezastírá, ale přitom nehraje přehnaně na city. Jsem moc rád, že jsem ho viděl. ()
Jestli se o nějakém filmu dá říct, že má duši, tak komorní niterné drama Adam k takovým filmům dozajista patří. Kromě samotného příběhu k tomu velkou měrou přispívají obě hlavní protagonistky, z jejichž tváří lze velice dobře vyčíst veškeré duševní pochody, které zrovna prožívají. Děj není nikterak košatý, což však v tomto případě vůbec nevadí. Jednoznačně zde totiž platí ono okřídlené rčení, že v jednoduchosti je krása. Snímek patrně osloví především ženy, jelikož pocity spojené s mateřskou láskou jsou prostě nepřenosné. (90%) ()
Subtilní, intimní a jemný film o síle mateřství a o proměňujícím se vztahu dvou silných žen, jež v nelehkých podmínkách zakrývají své utrpení vytrvalou pracovitostí a navzájem si vypomohou k pozitivnějším vyhlídkám na vlastní budoucnost, vyniká hereckými výkony hereček v hlavních rolích, pevně uchopenou režií a citlivým vnímáním detailů. Dějově jde však pouze o jednoduchou a nedramatickou charakterovou studii, která plyne pozvolně a prakticky bezkonfliktně až k utlumenému emocionálnímu finále (vrcholícímu dlouhou pasáží věnovanou hrdinčinu souboji s mateřskými city, které si odmítá připustit, ale je jimi nakonec přemožena), jehož síla je v závěru již poněkud ředěna zdlouhavým oddalováním nevyhnutelného. ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (11)
- Příběh je inspirován skutečným zážitkem režisérky Maryam Touzani. Jednoho dne na dveře jejich domu v Tangeru zaklepala žena v pokročilém stádiu těhotentsví a prosila je o práci. Maryamini rodiče se rozhodli znavenou ženu u sebe ponechat, dokud neporodí. (honeja)
- Lubna Azabal (Ablah) a Nisrin Erradi (Samyah) strávily mnoho hodin s jedním místním pekařem, aby se naučily dělat pečivo, které vidíme ve filmu. Pro režisérku Maryam Touzani bylo klíčové, aby tuto činnost opravdu zakusily a mohly tak lépe proniknout do svých postav. (honeja)
- Režisérka Maryam Touzani začala psát scénář poté, co sama otěhotněla, a první verzi dokončila těsně před porodem. Narodil se jí syn Noam, vážně však přemýšlela dát mu jméno Adam. (honeja)
Reklama