Neviditelný život Eurídice Gusmãové
A Vida Invisível
Die Sehnsucht der Schwestern Gusmão
The Invisible Life of Eurídice Gusmão
The Invisible Life of Eurídice Gusmão
Réžia:
Karim AïnouzKamera:
Hélène LouvartHudba:
Benedikt SchieferHrajú:
Carol Duarte, Júlia Stockler, Fernanda Montenegro, Gregório Duvivier, Flavio Bauraqui, Cristina Pereira, Maria Manoella, Nikolas Antunes, Flávia Gusmão (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Rio de Janeiro, padesátá léta minulého století. Osmnáctiletá Eurídice a dvacetiletá Guida jsou sestry, které žijí se svými konzervativními rodiči. Klavírní zázrak Eurídice sní o studiu na prestižní vídeňské konzervatoři. Guida je však první, kdo se dostane do Evropy, neboť tam uprchne s řeckým námořníkem. Vrátí se do Ria těhotná a osamělá, o čemž Eurídice nic neví. Obě jsou rozděleny lží svého otce, léta ubíhají a kdysi nerozlučné sestry si klestí cestu životem v domnění, že si ta druhá plní svůj sen na druhém konci světa. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (28)
Celý čas som sa nevedela vynadívať na Eurídiciu. Jej tvár, držanie tela, jej prejav. Doslova z nej kričalo aká je stratená bez svojej sestry, ako ten svoj život len prežíva. A aj ten klavír nie vždy zaberal. A Guida? Tá ten svoj život žila, bojovala s osudom .. aby bola sestra na ňu hrdá. A tí rodičia? Načo to? Silný príbeh. Ľudský a dojemný. Ľutujem, že som najskôr nečítala knihu .. a hanagi má pravdu, bolo to plné mágie. 4,5* ()
Drama prokládající životy odloučených sester hluboce exponuje dvě diametrálně odlišné perspektivy na stejné historické období. Hořkosladký životní příběh inspirovaný knižní předlohou je elegantně převeden do dynamického scénáře, který četné dusivé okamžiky střízlivě odlehčuje využitím nepatrně rozsáhlejšího časového formátu. Snímek disponující pestrou paletou emocí a katarzních okamžiků se může pochlubit i kvalitní režií, která se opírá především o nadprůměrné herecké výkony hlavních protagonistek. 8/10 [KVIFF 2019] ()
Když jsem si tenhle film pouštěl, vůbec jsem nečekal, že objevím takový poklad. Neviditelný život vyniká jak zápletkou citlivě rozvinutou v dojemné, pomalu plynoucí drama o ztrátě nejbližšího člověka, tak svým hlubším poselstvím o společenské pohromě patriarchátu a nadřazování konzervativních pseudohodnot a conatořeknoulidi nad lásku k vlastnímu dítěti. Scénář šlape jako hodinky, netlačí na pilu, ani na moment tu nikdo nepřehrává, a přes Chopina, Liszta, Schuberta a jihoamerické barvy se na vás valí taková dávka emocí, že vás to jednoduše semele. Takhle jsem se u filmu už dlouho nenabrečel. ()
Odloučení, které nemuselo být. Příběhově pro mě nejsilnější film letošního Cannes. Snímek, na který bych po přečtení synopse nešel, ale po vítězství v sekci “Jiný pohled” zvědavost neodolala. S emocema nepracuje hollywoodsky přímočaře. Bolest a lítost, kterou cítíte k postavám neroní slzy, ale těží na srdci, až dusí. A nepomůžete si, protože nemáte jak pomoct postavám. Krásný film. [Cannes] ()
„Já teď nemůžu být těhotná.“ - „Co chceš dělat? Vypít odvar z chininu?“ Zélia a Eurídice se na sebe zadívaly a jejich pohledy to řekly za ně…Do té doby nerozlučné sestry a jedna noc, která změnila vše. Pak sledujeme 2 různě se odvíjející se příběhy, které však mají společné jmenovatele. Odloučení, stesk a život, jaký si pro sebe ani 1 ze sester rozhodně nepřála. Režisér vnímá film skrze ženskou optiku a troufám si říct, že pocity obou hrdinek dokázal dost přesně vystihnout. Muži se zde chovají výsostně sobecky (příkladem za všechny upachtěná svatební noc) a mateřství se pro obě sestry stává noční můrou. Vyhlídka na opětovné shledání jim však dává naději, jako by věřily, že společně zvládnou vše. Dlouho mě jejich životní příběhy bavily, směrem ke konci ale snímku už začala docházet šťáva a já nedokázal z hlavy vytěsnit pocit, že už je to zbytečně natahované, což je zároveň jediný zápor filmu. Dávám solidní 4*. „Podívej na mou ruku. Je úplně zničená. Potřebuju se vyspat. Bojím se, že se zblázním.“ - „Chudí nemají čas se zbláznit.“ ()
Reklama