Portrét ženy v plameňoch

Európske kino vo vrcholnej forme. Nádherná, nádherná kamera, farby, zábery. Banálna "zápletka", vo svojej podstate hlboko osudová, krásna a tragická. Sledovať dve skvelé herečky a ich postavy bola číra radosť. Film je vlastne minimalistický, povie a naznačí len toľko, aby to stačilo nesentimentálne zlomiť srdce a zanechať večnú stopu. Turn around! (24.10.2020)

Píše se rok 2019 a máme tu další homogenní snímek, tentokráte to je vyprávění o dvou dívkách v 18. století. Příběh je prostý , přijede malířka, která má za úkol namalovat svatební portrét mladé dívky. Dívka se nechá namalovat až poté, co se intimněji sblíží a nakonec spolu začnou spát. Ende. Je to vlastně strašně jednoduché, tomuto filmu chybí vášeň, chybí dravost, tah na bránu. Po hodinu a půl se díváme na dvě herečky, které se procházejí po pobřeží a občas si něco i řeknou. To mi nestačí a když srovnám snímek s filmy jako Moonlight, Blue is the warmest colour, či Call me by your name, tak je toto opravdu nejhorší a k vyrovnání tomu chybí právě již zmiňovaná vášeň a vlastně emoce obecně. Až moc jemně a hladce natočeno. 70% (15.06.2020)

Dcera slavného malířského otce Marianne, připlouvá na ostrov malovat panskou dceru. Druhorozená Heloise se vrátila z kláštera a místo aby byla jeptiškou, má se vdát za Milánského velmože poté, co její starší sestra spáchala sebevraždu. Marianne má za úkol ji potají namalovat, aby mohl být obraz poslán budoucímu manželovi. Marianne je moderní nezávislá žena, což je ukázáno již v úvodní scéně, kdy na loďce připlouvá na ostrov, a neváhá si do moře skočit pro krabici s náčiním, která z loďky vypadla. Sciamma Heloise představuje od samého začátku divákovi a Marianne po kouscích - nejdříve prostřednictvím rozhovoru se služkou, později, při vycházkách obou žen po pobřeží. Po celý film pečlivě budovaný vztah mezi oběma ženami vrcholí milostným vzplanutím, přičemž jak Marianne, tak Heloise musí být jasné, že nikam nepovede. Pečlivou práci na vztahu obou žen pak u diváka film sklidí zejména emocionálně v posledních několika minutách. [Rakkautta&Anarkiaa 2019] (01.10.2019)

Vnímavý a na individuálnosť koncentrovaný kostýmový film, ktorý už v očiach kritikov má dnes výrazne vysoké renomé. Páči sa mi, ako dej zviera časovú a priestorovú rovinu do maximálnej sústredenej prítomnosti. Je to dozaista pôsobivé, ako navodzuje atmosféru bez toho, aby vyžadoval tak typické konverzácie divadelného charakteru, ktoré sú pre takéto filmy priam vyžadujúce. Veľkú časť stopáže tvorí odosobnená rovina s profesionálnym odstupom "tajnej maliarky portrétov" a bohatej Héloise. Ich dôvera medzi sebou sa len postupne odokrýva. No a pochopiteľne, ich fyzickosť a blízkosť nemá nekonečné trvanie. (15.02.2023)

(5.5/10). Kdyby nebylo první půlky filmu, která mě málem uspala, tak by to byl velmi povedený francouzský film. Krásné procítěné scény, které se v závěru filmu krásně promítnou do celkového dojmu, který mohl být mnohem horší, ale druhá půle je vážně velice poutavá a dvě ústřední představitelky sympatické. Lepší průměr za neoholené podpaží. (29.04.2020)