Môj nepriateľ

Môj nepriateľ je jedna z prvých sci-fi klasík, ktoré som videl začiatkom 90tych rokov na videu. Veľmi sa mi páčil, vtedy už dokonca aj tá antixenofóbna myšlienka. Po desiatich rokoch som sa obával, že ten film nebude na mňa takto fungovať znova, ale čuduj sa svete, fungoval ešte lepšie. Petersen je dobrý, zručný režisér, ktorý nikdy výrazne vďaka tej zručnosti nemôže sklamať a mal k dispozícii dobrý scenár s jasným posolstvom, takže nie je dôvod do tak starého filmu príliš rýpať. (04.10.2012)

Spojenie space opery s dojímavým príbehom o priateľstve dvoch odlišných rás ( dokonca ich aj hrajú zástupcovia odlišných národností ) sa vydaril neskutočne dobre. Vizuálna stránka berie dych, dej je svižný a zábavný, a na koniec nastúpi aj nejaká ta slzavá scéna. Jeden z najmenej docenených filmov v histórii kinematografie. (07.09.2010)

Rád by som vedel viac o pôvodných problémoch, ktoré sprevádzali vznik tohto filmu. Z názoru, ktorý som si urobil po prečítaní "zaujímavostí" a pár viet z googlu mi je však hneď jasné, že to tvorcovia jednoduché nemali. Preto snímam klobúk pred finálnou verziou, pretože napriek nepriazni osudu je tento film naozaj filmom, ktorý si zaslúži uznanie. Napriek tomu, že od jeho vzniku je to takmer 30rokov a ja som ho videl až teraz sa nebojím povedať, že myšlienka filmu je nadovšetko a herecké výkony robia film tým, čím je. Kašlať tam na efekty, primitivizmus niektorých scén a občasný výpadok režisérskeho dohľadu. Ja som si z filmu odniesol dobrý pocit pri srdci a to sa počíta. 80%. (07.10.2013)

!!!Pozor, tento komentář je xenofobní a imbecilní!!!Rasismus je špatný, áno.SPOILER Poslali Michaela K. do Šluknova urovnávat rasové nepokoje a ďas aby to zpral, on se zahleděl do temných očí jedné z nepřizpůsobivých. Z počátku nebyl jejich vztah právě harmonický, jenže co bychom si vyčítali, já jsem bílý, ty trochu víc opálená, ale co jsme si to jsme si, pojďme vzájemně poznávat svou kulturu a učme se od sebe, osvojíme si jazyk toho druhého a budeme jako Adam a Eva v ráji. A tak spolu žili ve stanu, topili nábytkem z Ikei a hodovali drůbež, tu slepici, tu krůtu a když ani kůrky nebylo, nasytili se vzájemnou láskou. Po čase byla dáma celá mimo sebe, přibrala, k Michaelovi se začala chovat neurvale, pojídala gothaj s jahodovou marmeládou, to vše provázeno častou nevolností. Jednoho rána se Michael probudil z růžového snu a jako pokaždé se otočil na levý bok s úmyslem zahrnout svou milovanou polibky a lože ještě teplé, ale prázdné. Vedle něj ležel uzlíček a v něm plod jejich lásky. Vyděsil se Michael velice, co si počít, ale byl to člověk světem protřelý, vychoval z dcery soběstačnou dámu a tak pojal robě za syna. Chlapec vyrůstal, mužněl a díky Michaelovi, který mu předával to nejlepší z obou kultur se z něj stal opravdový kosmopolita. Jednoho dne dostal Michael pozvánku na zasedání vlády a v naději, že svůj čumáček zase smočí v plném korýtku, se vypravil na strastiplnou cestu a za sebou nechal zdecimovaný Šluknov i syna. Po několika přetěžkých měsících dřiny se však v Michaelovi hnulo svědomí a po synkovi se mu zastesklo. Je v pořádku, nestal se obětí odporných nevzdělaných rasistů, nestrádá v té dálavě? Se slzou v oku se odebral za svým nadřízeným Petrem N. a požádal o dovolenou z rodinných důvodů. Nesetkal se však s pochopením. "Neblázni vole, víš jak je tam černo. Dojdeš k úhoně. Nikam tě nepustím."..."V tom případě si beru neplacené volno," kontroval Michael a vyrazil služebním vozem na cestu. Takové hrůzy by se nenadál. Jeho syn byl registrován na Úřadu práce a pobíral pouze sociální dávky ve výši životního minima! "Toho bohdá nebude! Víte co znamená pojem pozitivní rasismus?" zahřímal na slizkou úřednici paní Bílou a hned v zápětí ji vypolíčkoval z budovy. Dojemné setkání otce se synem vyvrcholilo společným návratem do hlavního města. Titulky.KONEC SPOILERU. V českém znění Dalimil Klapka, Vojtěch Lavička, Věra Bílá a Pavel Soukup. (09.10.2011)

Můj nepřítel - to je dobrý film podle výborné předlohy a zmařená šance natočit výborný film. Můj nepřítel - to je dojemný příběh o nacházení společných zájmů a pocitů při jinak převládající jinakosti - v povídkové podobě také příběh o potřebnosti nějaké identity a silných kořenů v minulost. Můj nepřítel líčí osudy pozemšťana a "draka", válečných nepřátel, osamoceně "vržených" na "pustou" planetu, jejich opatrné sblížování až po postupné převzetí dračí kultury člověkem. Konec režisér pokazill zřejmě proto, že si náhle vzpomněl, že nebyl celou dobu dost akční a rozhodl se to divákům na poslední chvíli vynahradit. Jsem přesvědčená, že literární předloha vytěžila z konce víc a byla to chyba a zrada celkového vyznění filmu náhle ji opustit. ( I mě tahle sci-fi v mládí zasáhla. Jsem ráda, že podle toho, co tu čtu, nejsem sama koho film zaujal - třebaže to byl jinak "bohužel" takový propadák.) (22.02.2004)