Bez konce (S10E20)

Zaujímavý dobrodružný záver seriálu, aj keď sa Orájovia nedoriešili. Chybičky sa ale vyskytnú - starčekovia sa z nejakého dôvodu nestrihajú, každy starne iba na tvári, na tele vôbec, nikto nepriberá, ženám nepadajú isté časti tiel ani sa nezväčšujú. A scenáristicky trochu rýchle zamietnutie s Asgardmi. Ale na pútavosti epizódy to neuberá. (27.07.2019)

Výborná posledná epizóda, kde SG1 uviazne v časovom poli, aby unikli Orájom. To čo vyzerá byt ako krátkodobý problem sa premení na desaťročia. Páčilo sa mi, že to vyriešili a ukončili všetko pred bránou, kde každý povie nejaký bonmot. Koniec ma zahrial pri srdci, len nemuseli Asgardov tak ľahko odpálkovať. (08.04.2023)

Normálně by to byla výborná epizoda... V mnoha směrech zajímavá, ale jako závěr 10-ti letého seriálu je to skoro tragédie a název Bez konce to jen podtrhuje! S Asgardy tvůrci z nějakého důvodu bleskově zametli a linka s Orajci nebyla dořešená vůbec! Ještě, že natočili dodatečné dva filmy a že ještě pokračuje SGA a přijde i SGU, protože takový konec je neakceprovatelný... (03.04.2021)

Chápu, že díky navazujícím filmům si mohli tvůrci seriálu dovolit i jinou závěrečnou epizodu než jen vyřešení všech problémů (což typicky u takto dlouhých seriálů v posledním (dvoj)díle bývá). Přesto považuji za nápadité, že seriál SG-1 byl ukončen právě takto - dílem, který umožní lépe poznat některé vedlejší charakteristiky hlavních postav a zamýšlí se nad plynutím času. Uznávám, že začátek s Asgardy byl poněkud zbrklý (vzhledem k jejich roli někdy v 3.-5. sérii jim mohla být věnována i celá epizoda, např. ta předposlední), ale zase zbylo více času na samotné okno časové diletace. Doplnění o song "Have you ever seen the rain?" jen podtrhuje zábavnost a příjemné naladění po zhlédnutí finální epizody. Díky za vše, SG-1! 90 % (24.11.2019)

"- Když jsem se naposledy nudila, brala jsem rukojmí." "- Byl jsem u toho." Tak trochu startreková epizoda. Čtu tady spoustu kritiky, že jde o špatné zakončení seriálu, že je to hloupé a trapné. Já si to nemyslím. Pro mě je tenhle díl plný emocí. Nejprve šok z neodvratného konce Asgardů. Radost z nových skvělých technologií. Nečekané napadení Orájskými loděmi. Jenže pak se z technologií stává přítěž, která v konečném důsledku ohrožuje celou posádku. "Jsem ochotný bojovat na život a na smrt, ale musíme mít plán. Rád bych se vyhnul tomu "na smrt"." Těsně před zničením lodi se Carterové povede ji uzavřít v časové bublině. Následně má plno času přijít na řešení. A ostatní členové SG1 včetně generála Landryho se mezitím musí nějak zabavit. Právě tahle pasáž mě fakt bavila. Všichni musí překonávat ponorkovou nemoc, vyrovnat se se svým osudem, přehodnotit svoje životy. Je to pro mě zábavná, ale hlavně inspirující část. Je dobré se zamyslet nad svým životem. (23.05.2024)