Emily in Paris

Začalo to tak příjemně. Miloučká Lily Collins, hadříky, Paříž, vztahy. V první sérii musí Američanka Emily zaujmout velkou šéfku, pěkného souseda a zavařit sociální sítě. Jiskry lítají, hezky se na to kouká a hezky k tomu hrají francouzské písničky, dokud... se v druhé sérii nepřidávají většinou bezvýznamné a co si budem nudné záležitosti vedlejších postav jako třeba zpěvačky Mindy. Na to, že by hlasem mohla likvidovat myši, zabírají její tklivé songy povážlivě dost prostoru. Začíná se taky častěji snímat kuchařská alchymie, což je jistě fajné, ale nutí to přemýšlet, kdo na seriál přispěl :). Ve třetí sérii se už notně tlačí na pilu, takže se lidi dávají dohromady rychlostí blesku a ještě rychleji rozcházejí a nové firmy se zakládají, aby se o díl dál opět rozpadly. Už to nějak nedrží a taky nebaví. Ani Emily, která se zdála zprvu být prima holka. Od 4 hvězd ke 2, to je průměr za 3*. (12.09.2023)

Je fakt, že roky tady nic podobného (klišovitého, ale vydařeného) nebylo, čili chválím a nesejde na tom, že se bavíme o lehkém žánru. Příjemně se na to kouká a pro teplý máslový croissant by jeden vraždil. Záležitost se bude zamlouvat především ženám, které jsou rády hezky upravené, romantické a mají smysl pro humor, protože ironií a narážek na cokoli iracionálního, však aktuálně moderního či tradičně nacionalisticky francouzského je v seriálku požehnaně. A to je v pořádku, poněvadž ačkoli nezobecňuji, mé dvě, vcelku drahé, přítelkyně se odhodlaly státi se oficiálně Francouzskami a vlastně se jimi už i za ty roky legitimně staly, jakože mají papír, ovšem že by je francouzská společnost tak vnímala? Ani náhodou. Jedna kvůli svému snu pověsila na hřebík slibně rozjetou kariéru v oboru transplantačním a od léta léta Páně devatenáct set devadesát devět povýšila až na asistentku asistentky veterináře (o práci ve zdravotnictví nesměla ani snít), čili vytírá a sem tam něco podá asistentce, státnice a jiné jazykové ofikozkoušky má, ale málo platné, děvucha z Prajské asi do Catherine Deneuve nedorostla, čili krom single života, (neboť ohromit dokázala jen podobné přistěhovalce, ale ona nerada, ona by toho Belmonda...) a podřadné práce má ve svém pronajatém, periferně pařížském 22m2 kutlochu (alias bytě) nataháno pět smradlavých koček, které nafasovala v práci, plus jednu závojnatku, kterou obměňuje. Vozí se metrem a chodí na procházky kolem řeky. Nic proti ničemu, ale toto je prý také verze naprosto perfektního pařížského lajfu. Nevím. Druhá se rozloučila s vysokou pozicí v síti světově proslulých hotelů, aby se odevzdala charismatickému žabožroutu a nadšeně mu rodila děti, o které se stará od začátku milénia dosud. Slíbenou metropoli si užila za ty roky 4x3 dny, bydlí v městečku u studeného moře, kde je jeden hrad, odkud jednou za čas startují plachetnice na závod kolem světa, dvakrát tudy projela etapa TdF, jinak tam zdechl pes. Na každoroční návštěvu rodné země nemá prostředky, čili tak jednou za 5 let a to se pak slaví. Pracovat by chtěla v normálním, jakémkoli zaměstnání, myšleno ne jako pomocná síla, ale nikdo ji zaměstnat, pod všelijakými veskrze trapnými záminkami, nechce. Takže se celé roky utěšuje, že to snad jednou prolomí a u toho je pochopitelně na koni, jak úžasně se nám z té Poruby, vdala. Údajně je to celé děsně šik. O kamarádkách, které to roztočily v Anglii, Itálii, státech, ve Švédsku nebo na Krétě se vlastně už nikdy nebavíme. Myslím ty ženy, které krom úspěšného soukromí našly i docela zajímavé uplatnění na poli společenském a profesním. Samozřejmě, že to nebude všude stejné a že jsou i případy kladné, však po tom, co poslouchám desítky let, jsem se u seriálu Lily Collins od srdce zasmála. Něco na tom bude. Seriál je sice naivní, ale oku libější než Sex ve městě, kde se čtveřici nepohledných, nepříliš sympatických, postarších žen nepodařilo snad ani jednou nastajlovat vkusněji, než tuhle půvabnou dceru velkého Phila. (17.10.2020)

Hodně vydřená trojka, to vám teda povím. A abych byl upřímný, sám ani pořádně nevím, za co sem jí dal. Určitě to nebylo za hlavní hrdinkou a typicky šablonovitý příběh, co mě však asi přesvědčilo k mému vyššímu hodnocení bylo kromě nezaměnitelné atmosféry Paříže i fakt, že je to místy celkem roztomilé a to někdy stačí ke spokojenosti i mně. A když k tomu připočítám báječnou postavu Luca, který mě dokázal několikrát od ❤️ rozesmát, jsem nucen konstatovat, že to nebyla určitě největší ptákovina, co jsem letos viděl. (07.10.2020)

Tešila som sa na guilty pleasure a nakoniec som to dopozerala vyložene len pre totálnu nenáročnosť sledovania, o pleasure sa veľmi hovoriť nedá. V podstate dej je Som usmievavá ale šéfka ma nemá rada - cvaknem na súkromný IG momentku súvisacu s klientom - fíha, náhodou som vďaka tomu úspešná marketérka - dala by som si fešáckeho suseda ale nemôžem, tak ešte že klienti sú poväčšinou tiež muži - Paríž je najúžasnejšie mesto na svete. (08.10.2020)

Darren zná svý pappenheimský. Nejenže s Emily začíná na místě, kde s Carrie končil, on vlastně jen sebral svůj rukopis a vypral ho v aviváži z mileniálů. Tam, kde ale Sex před lety uměl být místy i zemitej a naturální, je Emily čistokrevná pohádka. Svým zasazením, hromadou klišé, naivní hrdinkou i pitoreskníma postavičkama kolem ní, který se chovaj všelijak, jen ne normálně. Chvíli jsem si musel zvykat. Nakonec mi ale zdejší nenáročnej motiv přišel vcelku enchanté. (12.10.2020)