Emily in Paris

1. série - Můžete si říkat, že je to klišé. Můžete si říkat, že je to guilty pleasure. Můžete si říkat, co chcete, ale důležité je, že to funguje a vy se u toho bavíte a chcete sledovat dál. Emily in Paris je milá, barevná a zábavná záležitost. Lily Collins je krásná a je radost sledovat, jak se zamilovává do Paříže a vyrovnává se stereotypy Francie. A vůbec nevadí, že všichni jsou krásní, talentovaní a perfektně oblečení, ba naopak tady vás to baví. Je to příjemná pohádka v krásném prostředí, kterou si člověk čas od času potřebuje dopřát a jsem rád, že přesně takhle to s Emily in Paris dopadlo. 2. série - I když jsem si u sledování druhé řady často stěžoval, že Emily je tentokrát mnohem otravnější, tak mi to nezabránilo v tom, abych ji opět rychle zhltnul a na konci si vlastně říkal, že takových seriálů by mi nevadilo víc. Šarm první řady založení na objevování nového místa se vytratil a nepodařilo se ho nahradit a i to je jeden z důvodů, proč byla Emily otravnější. I když ten hlavní je její trojúhelník s Camille a Gabrielem. Finále dopadlo podle očekávání a vlastně to ani jinak nešlo, pokud se má vrátit třetí řada. 3. série - Docela jsem se těšil na to, až se zase s Emily vypravíme do Paříže a třetí řada nezklamala. Opět to byla příjemná oddychová pohodička, plná krásných lidí, barev a módních doplňků. I když je pravda, že na začátku to tak nevypadalo. První dva díly nějak neměly ten spád (nejspíš díky Američance), ale pak se vrátilo do těch snových francouzských kolejí a vše bylo zachráněno. Závěr samozřejmě otevřený dokořád pro další pokračování a docela se těším, až se těch dalších deset dílů příští Vánoce zase pustím. (13.10.2020)

Hodně vydřená trojka, to vám teda povím. A abych byl upřímný, sám ani pořádně nevím, za co sem jí dal. Určitě to nebylo za hlavní hrdinkou a typicky šablonovitý příběh, co mě však asi přesvědčilo k mému vyššímu hodnocení bylo kromě nezaměnitelné atmosféry Paříže i fakt, že je to místy celkem roztomilé a to někdy stačí ke spokojenosti i mně. A když k tomu připočítám báječnou postavu Luca, který mě dokázal několikrát od ❤️ rozesmát, jsem nucen konstatovat, že to nebyla určitě největší ptákovina, co jsem letos viděl. (07.10.2020)

Pozadí Paříže je už samo o sobě výhra. Když se k tomu přidá Lily Collins a spousta dalších krásných a sympatických lidí, vznikne příjemná romantická oddychovka - v délce deseti epizod na sezónu taková jednohubka na odpoledne. Těším se na pokračování! EDIT: Po dalších sezonách je okouzlení pryč. Děj je natahován až ztrácí tempo a nudí. (03.10.2020)

Tak jsem se nechal nachytat na seriál od tvůrců Sex ve městě. Po první epizodě mi bylo jasné, že je to trochu jinak. Tady se hraje na jednoduchost , sex se skrývá pod peřiny a casting je béčkový. A i když se pár slušně humorných dialogů objeví, mohlo to být lepší a střet "zaostalé" Francie a "moderní" Ameriky je spíše k pláči. Ale jakž tak jsem se na seriál dodíval. (05.10.2020)

Na substacku jsem se rozepsal o tom, proč má podle mě smysl uvažovat o Emily in Paris jinak než jen o totálně odpočinkovém úniku od reality. Netflix totiž tenhle zdánlivě hloupoučký seriál využívá k prosazování svých značkových hodnot. Mimo jiné třeba přesvědčuje Francouze, aby tolik snobsky nelpěli na svém sofistikovaném umění a pustili si domů trochu toho laciného amerického mainstreamu (tj. Netflix). Na Emily in Paris proto podle mě nejsou nejhorší všechny ty čítankově hloupé stereotypy, ale fakt, že jde nakonec o poměrně nenápadnou reklamu na internetovou televizi. (10.11.2020)