V sieti

Nejvýstižnější pro celý film mi přijde hned titulková scéna, kdy vidíme různé záběry dětí s tvářemi zanořenými do mobilů, k čemuž hraje zlověstná hudba. Nejmladší ze všech dívek je v závěru „uvězněna“ do názvu filmu. Je to metafora možná zbytečně varovná a zjednodušující, ale působivá a plně odpovídající roli ochránce dětských duší, do které se režisér staví (a svou pozici připomíná množstvím záběrů vlastních reakcí na to, co herečky během komunikace s predátory vidí a slyší). V síti vnímám jako film vymyšlený od samého základu tak, aby vzbudil silné emoce, nabídl dlouho doznívající emocionální zážitek, což se mu díky tomu, jak výborně je zahraný, sestříhaný a ozvučený, daří. Není to film, který by nutil k přemýšlení nad rámec přímo pojmenovaného a zobrazeného, pro to neponechává prostor tím, jak je doslovný, názorný a emočně návodný, do jaké pozice nás situuje a jak nás neustále zaměstnává nějakými výraznými audiovizuálními podněty. Není a vzhledem ke své povaze dokumentárního blockbusteru ani nemůže být formálně riskantní a provokativní. Naopak je relativně snesitelný zásluhou mnoha odlehčujících okamžiků a toho, že se takřka celý odehrává v „kontrolovaném“ studiovém prostředí, které přímé ohrožení minimalizuje (něco jiného je ovšem dopad na psychiku hereček). Na diváka V síti neklade velké nároky, vlastně po něm jen chce, aby byl šokovaný, dojatý, pobavený povahou jednotlivých interakcí, což je u dokumentu stejně legitimní pojetí jako u filmu hraného a zřejmě by bylo pošetilé po autorech chtít, aby svou sebejistou výchozí pozici à la „objevujeme Ameriku, jsme z toho v šoku a vy byste měli být taky“ nějak kriticky reflektovali. Jde o film dobře naplňující koncept, vůči němuž mám výhrady... což je ovšem problém můj, ne filmu. Zda skrze ty silné emoce a na ně vázanou diskuzi a osvětu V síti přispěje k nějaké změně a otevře někomu oči (snad ano), už s kvalitou filmu jako takového nesouvisí a do jeho hodnocení bych to nezahrnoval. 65% (27.02.2020)

Ještě větší píčovina, než jsem čekal. Třeba mě zastřelte, ale absolutně mě to nebavilo a při sledování mi bylo často trapně. Na efekt udělaná přehlídka zoufalců vesměs padesát a víc co si musí honit svoje malý péra před fiktivními dvanáctkami, který jako dvanáctky moc nevypadají. Takže smysl tohoto šokumentu? Mám se posrat z přehlídky těchto lidských karikatur. Ano zaslouží si výsměch a politování, ale tím to hasne. Jo ten vyděračskej zmrd co pak dostal limonádou do ksichtu to už byla jiná kategorie takovýho zkopat to jo, ale jinak tenhle rádoby dokument nepřichází s ničím o čem se neví, jenom nemluví a celou dobu jen klouže po povrchu a ani v náznaku se nevěnuje podstatě věci. Chytrýmu napověz, hloupýho kopni...Odpad!5% (30.10.2020)

Dokument Víti Klusáka - nachytal nejednoho hnusáka. Já mít doma takhle malou holku - tak jinak bez okolků - chopím se takové reakce - že pánům spadne erekce. No fajn, čekal jsem, že to bude mít větší gule, a tím teď nemyslím chlouby těch pánů. Zkrátka že to Víťa na konci pořádně osolí v rámci konfrontací. Svůj účel dokument splnil, vyvolal diskusi a mně se chtělo v kině blinkat. Ti borci si fakt myslí, že jim pod pupíkem plandá nějakej klenot a mají nutkání ho ukazovat dvanáctkám! Ještě mě napadlo, že v naší malé vesničce žije takový čítankový predátor, jenže tomu je přes 60 a neumí s internetem, tudíž to valí do dvanáctek naživo na vesnických zábavách. Rozdíl mezi ním a predátory z Víťova dokumentu je ten, že náš soused dostane vždycky okamžitě na držku, a to takovým způsobem, že na týden přestane jezdit na kole a chodí do obchodu pro lahváče pěšky. Někdy si říkám, že je škoda, že internet poskytuje možnosti sexpredátorství z klídku domova a v určité míře anonymity. Kdyby tihle borci taky dostali hned přes držku, možná by se jim po páté nakládačce rozsvítilo. A nebo taky ne mno....jsem muž, ale z těch chlapů tady mi bylo fakt blivno. (05.03.2020)

Sice se pořád nemůžu zbavit dojmu, že V síti byl v první řadě kalkul, nicméně když je výsledek nakonec takový, jaký je, snad to ani tvůrcům nemůžu mít za zlé. Pokud je situace opravdu taková, že si překvapení rodiče (ostatně stejně jako dokumentaristé) neuvědomují, jaké nebezpečí na jejich děti na internetu číhá, je třeba jim to nejen říct, ale rovnou ukázat. A je to opravdu ošklivá a znepokojující podívaná, místy i na mě velmi sugestivní. Klobouk smekám hlavně před trojicí hereček, jen je trochu škoda, že zrovna Anežka Pithartová dostala asi nejméně prostoru, protože právě ona si podle mě s volajícími "hrála" nejlépe. Její zdánlivě nevinné otázky neměli muži nejmenší šanci prokouknout, nicméně divák, který věděl, oč právě jde, se mohl snad až bavit tím, jak rafinované pasti to jsou a s jakou až loveckou přesností je herečka klade. (14.03.2021)

Veľmi si cením snahu tvorcov a taktiež ich chválim za nevšedné spracovanie, ale miestami som mal pocit, že si zbytočne robili z témy srandu (dievčatá so smiechom komentujúce ich "nápadníkov", pes ocikávajúci kabát) a inokedy naopak príliš tlačili na pílu (scéna s prvým slušným video callom bola síce úsmevná až dojemná, ale zároveň na mňa pôsobila mierne silene). Pocitu, že filmári kládli malý dôraz na serióznosť témy, som sa nevedel zbaviť taktiež kvôli hlučným divákom v kinosále, ktorí sa neustále smiali aj na záberoch, ktoré určite nemali pôsobiť humorne. V síti stojí za to, odporúčam zájsť do kina, ale ako som už napísal, určité výhrady, bohužiaľ, mám. (07.03.2020)