Kráľovstvo

Příjemně zábavné ironické až cynické dílo z nemocničního prostředí a s dávkou mystiky. Každá osoba směřuje za svým cílem, ale ironií osudu se výsledek jejich snažení zvrhává. Švédský doktor Stig Helmer (dobrý Ernst-Hugo Järegård) nenávidí zemi svého působiště, Dánsko, snaží se zamést stopy svého profesního selhání, aby se nakonec přiklonil k haitskému woodoo. Stará okultistka Sigrid Drusse (Kirsten Rolffes) pátrá po duchu malé Mary Krüger (Annevig Schelde Ebbe), aby jí dopřála klidu, ale zaříkávání se nepovede. Bodrý ředitel oddělení Einar Moesgaard (Holger Juul Hansen) se snaží vylepšit své oddělení a komunikaci s pacienty. Návštěva z ministerstva však nevychází z údivu ze všech podivných aktivit. Doktor Jørgen Krogshøj (Søren Pilmark) sbírá materiály pochybení na všechny v nemocnici, aby je v patřičném okamžiku mohl použít ve svůj prospěch vydíráním. Děsí ho jeho nová láska, doktorka Judith Petersen (Birgitte Raaberg), která otěhotní se zlým duchem, aby se mohl zhmotnit do současného světa. Doktorka Rigmor Mortensen (Ghita Nørby) se snaží usadit a spolužít se Stigem, ale její ženská hrdost je pokořena. Zřízenec Bulder Harly Drusse (Jens Okking) pomáhá své matce při hledání ducha. Doktor Palle Bondo (Baard Owe) si při snaze o získání zhoubného hematomu, nechává voperovat nakažená játra, aby mu nakonec zůstala. Morten 'Mogge' Moesgaard (Peter Mygind), ředitelův syn a medik, se snaží dostat do postele vedoucí doktorku spánkové laboratoře Camillu (Solbjørg Højfeldt), která se nakonec nechává vyprovokovat jeho mokrým snem. A do toho zasahuje tajemná elitářská sekta doktorů Lóže. Neuzavřený konec se škodolibostí postihuje všechny zúčastněné. Příjemné, hravé, a trochu morbidní. (21.01.2012)

1. série: Riget má tu moc, že dokáže diváka svoji nemocniční, znepokojivou atmosférou vtáhnout do děje hned prvním dílem a on už pak jednoduše hltá díl po díle. První řadu jsem měla zhlédnutou asi za tři dny, napříč tomu, že jsem od ní čekala v podstatě něco úplně jiného, protože jsem do ní šla po hlavě, aniž bych si něco zjišťovala. Řídila jsem se jen podle zdejšího hodnocení a už několikrát jsem narazila, kdy nějakou bizarnost ve filmu odkazovali lidé právě na tento seriál. Uvidíme, jak vyústí druhá řada, zatím to vypadá moc zajímavě. 2. řada nabízí trošičku jiné zápletky, a to lepší. Atmosféra je poněkud hutnější, přibylo mysteriózních a znepokojujících scén a velmi úspěšně se zde vše mísí s příjemným humorem, který vůbec nekazí dojem. Velkým štěstím jsou tu dobří a zajímaví herci. Riget vyústilo ve více než originální počin tentokrát z Dánska a já jsem převelice smutná, že se třetí série nekoná. V posledním díle napětí akorát stoupá a graduje a k žalostnému překvapení zbyl po tomto seriálu jen dokořán otevřený konec, který bohužel asi už nikdy nepředvede svoje velkolepé finále. (01.02.2014)

Něco takového může mít na svědomí jen Lars von Trier. Žánry, jakými jsou drama, horor, mysteriózní a komedie, jde velmi těžko smíchat tak, aby dávaly smysl. V tomto případě se to povedlo ještě lépe, než bylo možné. Vzniklo děsivé dílo, které se místy prezentuje jako parodie na sebe sama. Nevíte jestli se smát, bát nebo jen tupě zírat s otevřenou pusou. Co takhle jako místo dění zvolit nemocnici? Nemocnice je nechutným místem sama o sobě, tak proč jí nedodat další temnou stránku v podobě děsivé minulosti, které se promítá do přítomnosti? A to nejlepší na tom je, že nejděsivější jsou celou dobu vlastně lidi. Charaktery jsou spíše bezcharakterní a propletenost jejich osudů je až kouzelná. Na širokém poli stupidních seriálů, které vůbec nevyvíjí, ale spíš jsou loutkou, která jde s dobou, jde o naprosto skvělý počin, který je srovnatelný jedině s Lynchovo Twin Peaks - je to nevšední podívaná silně tažená rukou zkušeného scénáristy a režiséra, který to nemá v hlavně v pořádku a umí to využít ve svůj prospěch. (06.02.2014)

Rozhodně zajímavý seriál. Nechci psát, jestli se mi líbil (ano, líbil), ale spíš o tom, jak je postavený. Zdá se mi totiž, jako by na sebe některé dějové linky napříč díly navazovaly jen volně. Jistě, pracuje se např. s opakovanými a variovanými vtipy na příjezd Stiga do práce, nebo na šílenou jízdu smrti sanitky (objevuje se od prvního dílu, ale pointa je odhalena až v posledním díle druhé série; což je tedy asi takový Trierův žertík, jak tam může ten přízrak jezdit před tím, než se stal přízrakem?). Jenže rozhodně ne všechny motivy a vedlejší zápletky pokračují kontinuálně. Otázka vůbec je, jestli u Riget můžeme mluvit o ději - hlavním tématem seriálu je totiž, jak napovídá název seriálu, sama budova nemocnice. Děj je pak vyjádřen jednotlivými postavami, z jejichžto jednání se pak konstituuje celkový smysl seriálu. Kompozice tedy připomíná nejspíše román-řeku s množstvím postav a s několika paralelními dějovými liniemi, což vytváří zvláštní atmosféru neurčitosti - otevřenosti, chcete-li. Složkou tajemna je pak drusseovská, maličko laciná, ezoterika (farář: "Vy si myslíte, že tu mám jen tak náhodou knihu o exorcismu? Mám"), z čehož si Trier taktéž utahuje. Je na každém, jak bude tento seriál pojímat. Já bych se přikláněl k tomu, vnímat ho s maximálním odstupem a spíše jako záměrnou mystifikaci diváka. (27.07.2008)

Ani vo sne by ma nenapadlo, ze raz dám Trierovmu filmu päť hviezd a ešte sa mi bude aj máliť. Bravúrne, excelentné, vynikajúce a čo ja viem čo ešte. Už úvodná znelka sa mi páčila, hlavne jej zvuková stránka. Stará nemocnica pohltila všetky moje zmysly a predostrela predo mňa hotovú alegóriu bizarnosti, mysticizmu, hororu a komédie. Humorná zložka je veľmi zvláštna, pretože najviac funguje tam, kde by ju človek nečakal, na hranici vážnych a smutných vecí zrazu zasvieti iskrička radosti a smiechu. Zvláštne, ale úžasne uhrančivé. Postavy sú rôzna zmes do detailu prepracovaných charakterov, čo umožňuje na pozadí tajomna a mystérií rozohrať šachovú partiu spoločenských intríg a kurióznych situácií s ich následkami. Okrem intríg sledujeme samotný príbeh vyšetrovania jednej starej záhady, ktoré vedie sympatická babička so záľubou v okultných vedách, čo z toho vzíde nechajte sa prekvapiť. :) Nie vždy je pre nás dobré to, po čom najviac túžime. Keď to zrazu získame, ukáže sa to byť hotovou pohromou, to je jedna zo základných myšlienok tohto bravúrne bizarného diela. Posledná časť pri konci ma tak rozosmiala, ako už dávno žiadna čistokrvná komédia, niekoľko minút som sa nemohol zastaviť, jednoducho majstrovská režisérska/scenáristická práca, extrémne návyková, extrémne podmanivá. (12.06.2014)