Kráľovstvo

Achjo. Řekla bych, že Království by si měl protrpět/užít každý. Osobně v tom ale nevidím nic geniálního, nic úžasného. Tu šiblou babku a její uprskané spírchítchuss (a jiné výlevy) jsem nesnesla už od začátku. Navzdory tomu, že dowňácké duo + finální porod jentak z hlavy nevymažu a úvodní psycho-znělku slyším doteď, celkově bych toto dílko nenazvala jinak, než naprostou demencí. Nepochopila jsem. (22.09.2011)

Úžasně šílená záležitost, u níž člověk místy nechápe, ale ani trochu mu to nevadí. V Království mistra Larse Von Triera je vše dovoleno a ujetosti se v nejmenším meze nekladou. Aspekty jako "Bratříček" stěží snesou papír, pokud ho chcete brát vážně. Právě jedině u podobného projektu si divák uvědomí, o kolik je skandinávská škola napřed. Nerad to srovnávám, ale v obligátní péči domácí provenience by většina detailů vyzněla šíleně trapně, načež by nastal pokorný návrat blíž bezpečné realitě (čest výjimkám, co se o obměnu zaběhnutého aspoň pokoušejí). A dánský seriál, kde je titulní postavou geniálně šílený švédský doktor Helmer (Danskjävlar!), co nesnáší vše související s Dánskem, zase vypovídá o nadhledu lidí. Nebo přinejmenším o jejich smyslu pro humor... S Královstvím to je místy složité, člověk se baví jako u nenáročné zábavy, i když nejednou padne záběr, kde zkrátka stojí za to zpozornět. Stejně tak dialogy jiskří inteligentní hlavou (sebestředný Trier v titulcích cituje i Kierkegaarda) a nastává otázka, jestli to přece jen nebrat více vážně. Mám pocit, že chytrý Trier pochopil, kvůli čemu divák Riget zapíná a ve druhé sérii těžil zjevně ironickou nadsázkou. Tím si mě získal ještě víc, oproti poněkud vážně se branému Twin Peaks, které bude při téhle dánské smršti asi každého evokovat. Jediná škoda, že jsme skončily uprostřed. Fanoušci můžou spřádat teorie, hádat, věštit... a to je asi tak všechno. (11.09.2010)

1. série: Riget má tu moc, že dokáže diváka svoji nemocniční, znepokojivou atmosférou vtáhnout do děje hned prvním dílem a on už pak jednoduše hltá díl po díle. První řadu jsem měla zhlédnutou asi za tři dny, napříč tomu, že jsem od ní čekala v podstatě něco úplně jiného, protože jsem do ní šla po hlavě, aniž bych si něco zjišťovala. Řídila jsem se jen podle zdejšího hodnocení a už několikrát jsem narazila, kdy nějakou bizarnost ve filmu odkazovali lidé právě na tento seriál. Uvidíme, jak vyústí druhá řada, zatím to vypadá moc zajímavě. 2. řada nabízí trošičku jiné zápletky, a to lepší. Atmosféra je poněkud hutnější, přibylo mysteriózních a znepokojujících scén a velmi úspěšně se zde vše mísí s příjemným humorem, který vůbec nekazí dojem. Velkým štěstím jsou tu dobří a zajímaví herci. Riget vyústilo ve více než originální počin tentokrát z Dánska a já jsem převelice smutná, že se třetí série nekoná. V posledním díle napětí akorát stoupá a graduje a k žalostnému překvapení zbyl po tomto seriálu jen dokořán otevřený konec, který bohužel asi už nikdy nepředvede svoje velkolepé finále. (01.02.2014)

TOP10. Tahle ujetost, kterou dávali po 22 hodině na ČT2 nemůže a nebude překonána ničím. Natolik atmosférický seriál se jen tak nevidí - dvojice s Downovým syndromem, Udo Kier jako čerstvě narozené dítě, ďábelský Ernst-Hugo Järegård, sanitka, dánština, holčička naložená v lihu, úvodní syrová znělka, krátké shrnutí přímo z úst Larse von Triera a všudypřítomný černý humor se podílel na vytvoření této seriálové perly, která pro svou škodu není moc známá a nedočkala se bohužel nikdy svého zakončení. 92% (05.04.2013)

Království patřilo v polovině 90. let ke zjevením na televizní obrazovce a spolu s Lynchovým Městečkem Twin Peaks bylo důkazem, že seriály se dají dělat úplně jinak než dřív - rafinovaněji, provokativněji, s důsledným porušováním seriálových konvencí, vysmívání se klišé, parodování postav a prostředí i tradičních témat - a ze všeho nejvíc pak míšením žánrů. Lars von Trier zasadil hororový duchařský námět do seriózního prostředí královské nemocnice a racionálně uvažující lékaře zkonfrontoval s iracionálním světem záhrobí. Zároveň se Trier projevil jako věčný experimentátor, když hodně zkoušel možnosti ruční kamery nebo skoková přerušení jednotlivých záběrů (jump cuts). Osobně jsem víc než tohle hledání nového filmového jazyka (které mě v podobě divokých prostřihů a neklidné ruční kamery spíš otravovaly) oceňoval spíš tradiční Trierovu schopnost vytvářet ponuré obrazy a ve spojení s ruchy a hudbou vytvářet stísněnou a napínavou atmosféru. Už úvodní titulky, kdy kamera pomalu klesá pod zem a zpod praskajících prken se za doprovodu sborového zpěvu derou ven pramínky krve a za nimi je možné tušit něco obludného, považuji i s odstupem let za lahůdku. Bohužel Lars si se svými postavami nehrál zdaleka tak dlouho jako Lynch a následné pokračování považuji po všech stránkách za prohru. S odstupem času působí první série Království jako torzo něčeho, co mohlo být velkolepé a mohlo patřit k zaslouženým seriálovým kultům. Každopádně i v tomhle stavu jde o torzo zajímavé svým zpracováním, jenže nikam nevedoucí a nedotažené. Zájemcům o tento styl tvorby bych doporučil přece jen Městečko Twin Peaks. Celkový dojem: 80 %. (24.09.2014)