Bonnie a Clyde
Bonnie and Clyde
Bonnie and Clyde
Réžia:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrajú:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (viac)Obsahy(1)
Skutočný príbeh milencov a bankových lupičov Bonnie Parkerovej a Clyda Barrowa sa odohráva v USA v čase hospodárskej krízy. Bonnie neuspokojuje fádny život v malom meste na americkom Stredozápade a túži po dobrodružstve i úniku z ťažkej reality. Keď spozná fešáckeho darebáka a drobného zlodeja Clyda, jej život sa náhle zmení. Clyda len nedávno prepustili z väzenia a už sa chce dať na dráhu bankového lupiča. Spolu s Bonnie založia zločineckú bandu, ktorá brázdi Ameriku od Oklahomy po Texas a rabuje banky. Zdá sa, že Bonnie a Clyde sú neporaziteľní a nikto ich nikdy nechytí. Správy o nich postupne prenikajú z mesta do mesta, zo štátu do štátu, až sa z nich napokon stanú hrdinovia titulných strán všetkých novín. Jednoduchí ľudia, ktorí sú v časoch biedy nespokojní s oficiálnymi predstaviteľmi moci a políciou, držia milencom na úteku palce a obdivujú ich napriek chýrom o ich násilných výčinoch. Nič však netrvá večne a aj lásku a život Bonnie a Clyda čaká tragický koniec. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (326)
Jeden z najlepsich gangsterskych filmov. Skoda, ze som nemal moznost tento film vidiet o par rokov skor, urcite by som si ho vychutnaval, avsak aj po tolkych rokoch je film natoceny bravurne a reziser Arthur Penn vobec nesetril krvou pri brutalnych scenach. Najviac mi vo filme liezla na nervy hystericka manzelka Genea Hackmana Blanche, ktora mala obrovsku vydrz vrieskania pri strelbach a z piatich nominovanych hercov za tento film si Oscara domov odniesla prave tato herecka Estelle Parsons. Zrejme sa akademikom jej hystericky prejav pacil :-) Ostatni styria herci Warren Beatty a Faye Dunaway za hlavne ulohy a Gene Hackman a Michael J. Pollard za vedlajsie ulohy toto stastie nemali. V konkurencii mali väcsie stastie Rod Steiger za hlavnu ulohu v krimidrame V ZARU NOCI (1967), George Kennydy za vedlajsiu ulohu v drame FRAJER LUKE (1967) a herecka v hlavnej ulohe Katharine Hepburn za romanticky film HADEJ, KDO PRIJDE NA VECERI (1967). Ani reziser Arthur Penn, ktory bol nominovany za najlepsieho rezisera nemal stastie, Oscara si vtedy prevzal iny reziser Mike Nichols za film s Dustinom Hoffmanom ABSOLVENT (1967). Bonnie a Clyde mal dohromady az 8 nominacii na Oscara, medzi nimi aj najhlavnejsia kategoria najlepsi film. V pripade vitazstva by si Oscara zobral domov i producent filmu Warren Beatty, ktory si zahral hlavnu ulohu, avsak najlepsim filmom roka 1967 sa stala krimidrama V ZARU NOCI, ktoreho producentom bol Walter Mirisch... 12.12.2009 _____ Warren Beatty - (Clyde Barrow) +++ Faye Dunaway - (Bonnie Parker) +++ Gene Hackman - (Buck Barrow) +++ Estelle Parsons - (Blanche) +++ Gene Wilder - (Eugene Grizzard) +++ Michael J. Pollard - (C.W. Moss) +++ Denver Pyle - (Frank Hamer) +++ Dub Taylor - (Ivan Moss) +++ Produkcia: Warren Beatty +++ Hudba: Charles Strouse +++ ()
Bonnie a Clyde je dalším snímkem, slavnou klasikou, jehož hodnocení po 40ceti letech už je trochu problematické. Někdo řekne, že takové filmy nestárnou, ale to je pravda jen do jisté míry. Herecky se těžko něco vytkne, herci plní, co mají (a Faye Dunaway je prostě neskutečně zajímavá žena...). Arthur Penn však celkově neobyčejnou jízdu točí obyčejně a zbytečně "rozkouskovaně". Film má své nedostatky nejen v tempu, ale i celkové zajímavosti pro diváka, kdy se některé momenty stávají "zbytečnými". Doba hospodářské krize však potěší všechny milovníky tohoto chmurného období americké historie (stejně jako mě). Svým způsobem je ale Bonnie a Clyde pokusem v mnohém ojedinělým. Ať romantickou linií, vyhýbáním se sexu, odstupem diváka i režiséra od ústřední dvojice... Je to škoda, ale s čistým srdcem více jak 3* dát prostě nemohu... Nebýt konce a Faye Dunaway, šlo by jednoduše zapomenutelný snímek. ()
V roce 1967 byli Bonnie & Clyde nejbrutálnějším filmem všech dob. Zejména závěrečná scéna divákům doslova vyrážela dech svou (do těch časů nikde jinde nespatřenou) důslednou krvavostí. Právě ona je důvodem, proč byl tehdy film promítán i na některých horrorových festivalech. Tento dodnes kontroverzní, místy zřetelně levicový snímek, patří nejen k zásadním dílům gangsterského žánru, ale také k důležitým milníkům v dějinách kinematografie. Mohl být natočen právě díky své době, která tak přála revolučním počinům zejména v oblasti umění. Konec 60. let je (co se týče jeho nejvýznamějších filmů) zcela ve znamení vzpoury proti zažitým konvencím. Tato rebelie s sebou přináší mj. úplně nový pohled na ztvárnění filmového násilí. (Dále viz Easy Rider, Night of the Living Dead nebo Wild Bunch). [Dodatek (duben 2011): Nedávno jsem to viděl asi podesáté, a dojem byl opět vynikající. O kolika filmech starších čtyřiceti let můžeme říct, že působí dojmem, jako by byly natočeny včera? Samozřejmě za předpokladu, že by ještě včera vznikaly tak dobré filmy.] ()
Ani se nedivim, ze po uvedeni kritici tenhle film zprcali, ona je to vazne dost divna gangsterka. Takovej mix mezi paradni akci, kde prestrelky jsou absolutne dokonaly, poldove chcipaj jeden za druhym a ke slovu prijdou dualy, samopaly i granaty, ale pak taky vypln mezi jednotlivejma prestrelkama a vloupackama, ktera je bud otravna, kde se postavy hadaj, jsou nespokojeny nebo blbe cumi a kdy naopak jsou vesely a oslavujou a pusobi to spis jako nejaka komedie. Tomu taky prispivaj herci, kde si Beatty hraje na frajirka a clovek mu to i veri, ale v momente, kdy ma vlizt s zenskou do postele, tak akorat rve, ze neni loverboy a vzdycky nekam utece. Dunaway se sice snazi tvarit drsnacky, ale obcas pusobi spis jako vecne nespokojena blba blondyna. Nejlip hrajici tu je asi Hackman, bohuzel s jeho prichodem na platno je spojenej prichod jeho manzelky a Estelle Parsons je neskutecne urvana krava, ktera by si zaslouzila kopnout do prdele. S ostatnich postav me ale zaujal jeden, kteryho bych tady fakt necekal, naprosto paradni Gene Wilder. Celkove se jedna o rozhodne dobre natocenou, se skvelou hudbou, uzasnejma prestrelkama a paradnima hercema gangsterku, ale bohuzel ta vata mezi jednotlivejma vloupackama je obcas otravna az nudna a obcas se debilne skoci v deji, takze to vic nez na ty 4* nebude. ()
Galéria (120)
Zaujímavosti (48)
- Warren Beatty zvažoval do role Bonnie i herečku a zpěvačku Cher. Roli otmítla také Ali MacGraw. (Streeper)
- Hoci je väčšia časť príbehu hlavných postáv výplodom hollywoodskej predstavivosti, miesta, ktoré vo filme vydíme, Bonnie a Clyde pri svojej "spanilej jazde" svojou prítomnosťou skutočne poctili. (marlon)
- Warner Brothers neverili v komerčný úspech filmu, navrhli preto vtedy ešte len producentovi Beattymu 40% z tržieb. Film nakoniec zarobil viac ako 50 miliónov dolárov. (ladko)
Súvisiace novinky
Zemřel Gene Wilder
Alzheimerova choroba nám v neděli sebrala třiaosmdesátiletého herce Genea Wildera. Pokud jste viděli Producenty, Ohnivá sedla nebo Mladého Frankensteina, dobře víte, o koho jde. Tohle je ale jen… (viac)
Bonnie a Clyde tentokrát natvrdo
Je zvláštní říct to o filmu, který byl ve své době kritizován za amorálnost a drsnost (zejména krvavé finále diváky v roce 1967 doslova šokovalo), ale je to tak – Bonnie a Clyde Arthura Penna nabízí… (viac)
Smutný týden v Hollywoodu
V uplynulých dnech se Smrtka postarala o značnou část smutného sestřihu, který každoročně vídáme na Cenách Akademie. Především odešel legendární Tony Curtis, kterého všichni (kdo ne, ať si doplní… (viac)
Střední Evropa 2007 napoprvé
Asociace českých filmových klubů rozhodně nepatří mezi ty, kteří by setrvali na dlouhé časy v posvěcené nečinnosti, a tak pro příznivce netuctových filmů připravují další putovní přehlídku. Po… (viac)
Úhrnem dodržují filmové příběhy pět zásad: směřování k cíli (každý charakter, ať už protagonista nebo antagonista, něco chce, čímž neustále promazává soukolí vyprávění), dvě linie (práce a láska), diskrétní nespojité členění na části (klasické-aristotelovské, či four-part, three-act, nebo z budhismu a jiných východních nauk pocházející členění na prohlédnutí smyslové iluze, pochopení příčiny všeho utrpení a překonání protikladů), kauzalita (ať už se jí míní globální zákonitosti ilustrované Čechovovou pistolí ze Strýčka Váni, nebo lokální narativní kauzalita a prostorová kontinuita) a deadliney (časový press na zvládnutí určitého úkonu, tzv. tikající hodinky). Vtip filmu Bonnie a Clyde spočívá pochopitelně v tom, že všechny zmíněné principy coby příkladný zástupce revizionistického Nového Hollywoodu převrací, čehož dokladem jsou absentující interiéry i velké orchestrální hudební plochy vnucující divákovi atmosféru a s ní i trivializované významy, a naopak přitakávání exteriérům a náročnější introspekci a jemnému šrafování, které nezůstává u vnějšího projevu postav. Bez nadsázky jediný ironický deadline klade film na Clydea: přivodit orgazmus Bonnie dříve, než oba desperáty dostihne epilog, přičemž ten je sestříhaný v nejlepším ejzenštejnovském duchu montáže atrakcionů. Ani o heterosexuální lásce nemůže být řeči, jediné vzplanutí zaznamenáme při setkání Clydea se svým bratrem Gene Hackmanem. Chtělo by se poznamenat, že se tu skutečným příběhem ze 30. let manifestují non-konformní hodnoty let šedesátých, tudíž že o ústřední dvojici tu jde úplně nejméně, pokud tedy nezaměňujeme prostředek a účel. Film jde ovšem v uvědomělosti tak daleko, že překračuje sama sebe a non-konformismus, potažmo komunismus, ukazuje jako hodnotou nereálnou a v konečném důsledku nemožnou a tragickou, jakkoliv by s tím extrémní levice, která nikdy nedokázala přijít se alternativním životaschopným obchodním modelem, a ji nevědomky zmanipulovaní „užiteční idioti“ nesouhlasili, protože čin podle nich mění sám horizont našeho chápání, a je proto apriori neproveditelné přesně určit, jak bude svět po vykonaném činu vypadat. Neměli bychom proto natolik artikulovat, co artikulovat nelze. Film jim nicméně oponuje a zobrazuje destrukci věrohodnosti, nikoliv ve smyslu naivního pojetí věrohodnosti jako souladu se skutečností, nýbrž jako souladu s tím, co lidé za skutečnost pokládají, odkazujíce tak k protikladu vyprávěného, verbalizovaného života (obvykle falešného, ale společností nějakým způsobem přijatého a sankcionovaného) a života žitého (zpravidla jde o pravý opak verbalizace). A vskutku: Oba od-verbalizovaní hrdinové jsou mnohem více tragické než romantické figury. Jejich život se postupně smrskává na neustálé přemisťování, vynucené strachem z odhalení. Když koncem šedesátých let veřejně promluvil jeden z přeživších členů skupiny, popsal tehdejší atmosféru slovy „bylo to peklo.“ I Faye Dunaway zvažuje na konci návrat před dobu, než byla poskvrněná zločinem a Clydem. Konečně chápe, proč považovali konzervativní myslitelé lidskou přirozenost za strnulou a nezměnitelnou. Tím se mělo dokázat, že jejich etické systémy a sociální instituce jsou nitěné a nezměnitelné vzhledem k tomu, že jsou vybudováni na přirozenosti člověka. Tak je také pochopitelné, že pokrokoví myslitelé uvítali výsledky výzkumu antropologie a psychologie, o kterých se zdálo, že mohou na rozdíl od toho dokázat nekonečnou proměnlivost lidské přirozenosti. Proměnlivost měla znamenat, že nenáviděné normy a instituce by mohly být právě tak proměnlivé. Avšak zastánci této teorie dospěli k právě tak neudržitelnému stanovisku. Kdyby byl totiž člověk schopen neomezeně se proměňovat, tak by mohl být opravdu navždy proměněn normami a institucemi, které jsou zaměřeny proti jeho blahu, aniž by existovala možnost mobilizovat vlastní síly lidské přirozenosti tak, aby se dosáhlo změny. V takovém případě by byl člověk jen loutkou společenských dohod a nikoliv aktivní bytostí, která svým vnitřním založením ostře reaguje na mocný tlak sociálních a kulturních poměrů. () (menej) (viac)