Réžia:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrajú:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (viac)Obsahy(1)
Skutočný príbeh milencov a bankových lupičov Bonnie Parkerovej a Clyda Barrowa sa odohráva v USA v čase hospodárskej krízy. Bonnie neuspokojuje fádny život v malom meste na americkom Stredozápade a túži po dobrodružstve i úniku z ťažkej reality. Keď spozná fešáckeho darebáka a drobného zlodeja Clyda, jej život sa náhle zmení. Clyda len nedávno prepustili z väzenia a už sa chce dať na dráhu bankového lupiča. Spolu s Bonnie založia zločineckú bandu, ktorá brázdi Ameriku od Oklahomy po Texas a rabuje banky. Zdá sa, že Bonnie a Clyde sú neporaziteľní a nikto ich nikdy nechytí. Správy o nich postupne prenikajú z mesta do mesta, zo štátu do štátu, až sa z nich napokon stanú hrdinovia titulných strán všetkých novín. Jednoduchí ľudia, ktorí sú v časoch biedy nespokojní s oficiálnymi predstaviteľmi moci a políciou, držia milencom na úteku palce a obdivujú ich napriek chýrom o ich násilných výčinoch. Nič však netrvá večne a aj lásku a život Bonnie a Clyda čaká tragický koniec. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (326)
Výborná gangsterka, která měla jistě velký vliv na nastupující generace filmařů. Faye Dunaway byla sakra šťabajzna a Gene Hackman ve své dost možná nejsympatičtější roli dodává snímku potřebný nadhled a pohodu. Všudypřítomné přestřelky a automobilové honičky jsou na svou dobu znázorněny dost nevybíravě a tragický závěr je mrazivý, smutný, ale přesto tak nějak správný a potřebný. Škoda, že to vidělo tak málo lidí. Já za sebe nemohu jinak, než vřele doporučit. ()
Bonnie and Clyde je tak intenzívny, atypický zážitok, že vám utkvie v mysli navždy bez ohľadu na to, či ste boli z neho nadšení, či sa vám zdal priemerný, alebo ste boli znechutení tým, že hlavnými hrdinami sú zločinci, ktorým sme donútení šikovnou a podvratnou Pennovou réžiou z celého srdca fandiť. Na konci nás potom režisér zákerne zradí. Bonnie a Clyde sa nestal našou televíznou klasikou zrejme preto, že pôsobí príliš americky. Ak ho chcete vidieť, na televíziu zabudnite. Jeden z najdôležitejších filmov 60tych rokov. ()
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Dnes už kultovní gangsterka s krásnou znuděnou servírkou Bonnie Faye Dunawayovou a charismatickým Clydem Warrenem Beattym. Zločin je zábava a sláva, zločin je protest proti ubíjejícímu světu, i brutální zločinec je sympaťák. A policajt? Je zlý a pro legraci - nebo na odstřel. Zločin však znamená také osamění, věčný útěk, bolest a smrt. Závěrečná střílecí scéna vešla do dějin filmu: http://www.youtube.com/watch?v=MhyCCB_xm7U Trailer: http://www.csfd.cz/film/7190-bonnie-a-clyde-bonnie-and-clyde/videa/ ()
Úhrnem dodržují filmové příběhy pět zásad: směřování k cíli (každý charakter, ať už protagonista nebo antagonista, něco chce, čímž neustále promazává soukolí vyprávění), dvě linie (práce a láska), diskrétní nespojité členění na části (klasické-aristotelovské, či four-part, three-act, nebo z budhismu a jiných východních nauk pocházející členění na prohlédnutí smyslové iluze, pochopení příčiny všeho utrpení a překonání protikladů), kauzalita (ať už se jí míní globální zákonitosti ilustrované Čechovovou pistolí ze Strýčka Váni, nebo lokální narativní kauzalita a prostorová kontinuita) a deadliney (časový press na zvládnutí určitého úkonu, tzv. tikající hodinky). Vtip filmu Bonnie a Clyde spočívá pochopitelně v tom, že všechny zmíněné principy coby příkladný zástupce revizionistického Nového Hollywoodu převrací, čehož dokladem jsou absentující interiéry i velké orchestrální hudební plochy vnucující divákovi atmosféru a s ní i trivializované významy, a naopak přitakávání exteriérům a náročnější introspekci a jemnému šrafování, které nezůstává u vnějšího projevu postav. Bez nadsázky jediný ironický deadline klade film na Clydea: přivodit orgazmus Bonnie dříve, než oba desperáty dostihne epilog, přičemž ten je sestříhaný v nejlepším ejzenštejnovském duchu montáže atrakcionů. Ani o heterosexuální lásce nemůže být řeči, jediné vzplanutí zaznamenáme při setkání Clydea se svým bratrem Gene Hackmanem. Chtělo by se poznamenat, že se tu skutečným příběhem ze 30. let manifestují non-konformní hodnoty let šedesátých, tudíž že o ústřední dvojici tu jde úplně nejméně, pokud tedy nezaměňujeme prostředek a účel. Film jde ovšem v uvědomělosti tak daleko, že překračuje sama sebe a non-konformismus, potažmo komunismus, ukazuje jako hodnotou nereálnou a v konečném důsledku nemožnou a tragickou, jakkoliv by s tím extrémní levice, která nikdy nedokázala přijít se alternativním životaschopným obchodním modelem, a ji nevědomky zmanipulovaní „užiteční idioti“ nesouhlasili, protože čin podle nich mění sám horizont našeho chápání, a je proto apriori neproveditelné přesně určit, jak bude svět po vykonaném činu vypadat. Neměli bychom proto natolik artikulovat, co artikulovat nelze. Film jim nicméně oponuje a zobrazuje destrukci věrohodnosti, nikoliv ve smyslu naivního pojetí věrohodnosti jako souladu se skutečností, nýbrž jako souladu s tím, co lidé za skutečnost pokládají, odkazujíce tak k protikladu vyprávěného, verbalizovaného života (obvykle falešného, ale společností nějakým způsobem přijatého a sankcionovaného) a života žitého (zpravidla jde o pravý opak verbalizace). A vskutku: Oba od-verbalizovaní hrdinové jsou mnohem více tragické než romantické figury. Jejich život se postupně smrskává na neustálé přemisťování, vynucené strachem z odhalení. Když koncem šedesátých let veřejně promluvil jeden z přeživších členů skupiny, popsal tehdejší atmosféru slovy „bylo to peklo.“ I Faye Dunaway zvažuje na konci návrat před dobu, než byla poskvrněná zločinem a Clydem. Konečně chápe, proč považovali konzervativní myslitelé lidskou přirozenost za strnulou a nezměnitelnou. Tím se mělo dokázat, že jejich etické systémy a sociální instituce jsou nitěné a nezměnitelné vzhledem k tomu, že jsou vybudováni na přirozenosti člověka. Tak je také pochopitelné, že pokrokoví myslitelé uvítali výsledky výzkumu antropologie a psychologie, o kterých se zdálo, že mohou na rozdíl od toho dokázat nekonečnou proměnlivost lidské přirozenosti. Proměnlivost měla znamenat, že nenáviděné normy a instituce by mohly být právě tak proměnlivé. Avšak zastánci této teorie dospěli k právě tak neudržitelnému stanovisku. Kdyby byl totiž člověk schopen neomezeně se proměňovat, tak by mohl být opravdu navždy proměněn normami a institucemi, které jsou zaměřeny proti jeho blahu, aniž by existovala možnost mobilizovat vlastní síly lidské přirozenosti tak, aby se dosáhlo změny. V takovém případě by byl člověk jen loutkou společenských dohod a nikoliv aktivní bytostí, která svým vnitřním založením ostře reaguje na mocný tlak sociálních a kulturních poměrů. () (menej) (viac)
Pro milovníky gangsterek povinná záležitost. Miluju 60. léta, miluju prostředí staré Ameriky, miluju zbraně, miluju Bonnie a Clyde. Výborná road-movie odlehčená krásným dojmem mezi postavami a krutého násilí. Jeden z nejlepších hraných filmů 60. let. BONNIE AND CLYDE je tučně zapsán do filmové kinematografie a tuhle klasiku doporučuji. Kouzelná Faye Dunaway a charismatický Warren Beatty (láska je nekonečná). Významné, nezapomenutelné. Devastující finále. ()
Galéria (120)
Zaujímavosti (49)
- Warren Beatty zvažoval do role Bonnie i herečku a zpěvačku Cher. Roli otmítla také Ali MacGraw. (Streeper)
- Skutočný Clyde Barrow bol vraj podľa klebiet bisexuál a Warren Beatty ho ako bisexuála aj chcel hrať, ale režisér Arthur Penn mu to vyhovoril. Namiesto toho bol vo filme impotentný. (ladko)
- Do role Bonnie zvažoval Beatty okrem svojej sestry Shirley MacLaine aj svoju priateľku, francúzsku herečku Leslie Caronovú. (marlon)
Reklama