Réžia:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrajú:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (viac)Obsahy(1)
Píše sa rok 1913. O pár mesiacov má vypuknúť doposiaľ najväčší vojnový konflikt v dejinách ľudstva, ktorý navždy zmení celý svet. Aj Divoký západ sa v ére pary začal neodvratne meniť. Dostavníky postupne vystriedala železnica a po pustatine začínajú jazdiť prvé autá. Pánmi Západu už nemajú byť banditi, ale šerifovia, starostovia a generáli. Drsná lojalita starých pištoľníkov má padnúť za obeť mužom, ktorí ešte len včera boli vyvrheľmi, ale dnes už vraždia v mene zákona. Pike Bishop sa so svojou divokou bandou chystá na posledný záťah, ktorý by mal všetkým zabezpečiť dosť peňazí na pokojný dôchodok. Uprostred nehostinnej krajiny americko-mexických hraníc sú im v pätách lovci ľudí na čele s bývalým Pikeovým parťákom Dekeom Thortonom, ktorý si tak má od mužov zákona vykúpiť vlastnú slobodu. Keď sa divoká banda chytí do pasce a namiesto peňazí nájde vo vreciach len bezcenné železo, musí utekať do Mexika. Tu sa Pikeovi muži dajú do služieb samozvaného generála a miestneho tyrana Mapacheho. Majú pre neho ukradnúť špeciálnu zásielku zbraní americkej armády. V tejto brutálnej partii o život nie je nikto nevinný a každý bojuje len sám za seba. Kultový Western kontroverzného amerického režiséra Sama Peckinpaha je prelomovým dielom svojho žánru. Preslávil sa najmä drsným režijným štýlom a realistickými scénami násilia. Zásadnú inováciu však priniesol v koncepcii zápletky, ktorá nie je postavená na boji dobra so zlom, ale na boji cynických pištoľníkov so zvláštnym zmyslom pre česť proti bezcitným zloduchom bez akýchkoľvek zábran. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (316)
Peckinpah si westernové časy divokého západu vysvetlil po svojom a rázne ich vysvetlil aj divákom. Už úvodná prestrelka naznačila svoje, na '69 rok mi totálny vyrazila dych ako aj celková realistickosť akčných sekvencií, ktorú by (vtedy ešte bezefektovému) Peckinpahovmu filmu závidel aj dnes nejeden trikový mág. Veď 145 mŕtvych je na westernový príbeh aj na mňa veľa. Dej rázny a ostrý ako britva sa nemazná s nikým a s ničím a aj napriek tomu má čas aj na psychologický stránku. Ktorej síce nie je na rozdávanie, ale tých správnych hlbších dialógov a pomalých, zaprášených scén sú presne tam, kde majú byť. Nie každý je pripravený na zmenu spoločnosti. Je to asi len môj názor, ale postavy Pikea a Dekea, hlavných vodcov dobre a zlej bandy by som vo svojich rolách prehodil. Je to zvláštne ale tento fakt, že sa mi hodili každý do opačnej úlohy mi dosť vadil. Neguje to ale hláška: "Bozkajte v riť čiernu mačku mojej sestry!" 85%. ()
V detektívkach existuje drsná škola, tento film by mohol byť predstaviteľom drsného westernu. Westernu, ako žánru dodýchavajúcemu, ktorý hľadá, čo by ešte mohol ponúknuť. Je presýtený násilím a brutalitou, ktoré sú často samoúčelné. Celý film je vykolíkovaný úvodným a záverečným masakrom a obávam sa, že medzi nimi ma okrem prekrásnych scenérií ani nemalo čo zaujať. Viac ako tri hviezdičky za toto remeselne perfektne odvedené dielo nemôžem dať. ()
Konečně dobrý western. Je trochu netradiční, že je film zasazený do začátku 20. století. To ale vůbec nevadí, spíš naopak. William Holden vede partu odpadlíků, která si jako jeden ze svých úkolů zvolí přepadnout vlak plný zbraní. Vše se ale samozřejmě zkomplikuje. Ve filmu je dost drsná na intenzivní akce na svou dobu. Krví se nešetří. Akorát závěrečná scéna už mi přišla trochu přehnaná. Jsem zvědavý, pokud se bude točit remake. "Tihle chlapci už začínají páchnout." ()
Přestřelky jsou na svoji dobu skutečně okouzlující. Děj se mi zdá docela komplikovaný a vzhledem k tomu, že jsem místy usínal, jsem se v něm brutálně ztrácel. Pravděpodobně jsem film ani nepochopil a bohužel nemám sebemenší chuť jej vidět znovu. Odnesl jsem si z něj pouze fakt, že ty nejhnusnější kurvy jsou v Mexiku. Muži té doby museli být skutečně velmi zoufalí, nebo v neustálém alkoholickém opojení. Pravděpodobně obojí. Přestřelek je ve filmu sice hned několik, ale většinu pasáže ovládlo nekonečné žvanění. Lepší 1*. ()
Střet lží a zla pod hávem zákona a zla a lží obnažených, na straně psanců. A závěr je transformační, nadějeplný a famózní. - Není pravda, že film nemá kladné hrdiny, jsou to Angelovi lidé, jeho vesnice a Indiáni z hor, a nakonec i všichni ti psanci, kteří se přeci jen na tuhle stranu přidali. Protože sice mají zlato, ale pokud tam Angela (symbolické jméno) a jeho ideály nechají a nic neudělají, nebudou už mít v životě nic hodnotného - a jejich život stejně nebude za nic stát. Je dobré ho pro tohle dát v sázku. Po Angelově smrti nemají co ztratit, a zabitím generála a jeho lidí pomůžou všemu, o co se Angel, jako jediný idealista, pro své lidi a dobrý život snažil. *** A nádavkem překvapeně zjišťuji, co jsem nikdy nevěděla, že tenhle film ve skutečnosti silně koreluje s filmem Butch Cassidy a Sundance Kid, první narážkou je postava Harrisona z První železniční, a pak je jich tam méně nebo více očividně přiznaných víc, na mnoha rovinách. Teď to nejde, ale někdy brzy si po návratu z cest musím zjistit, který film byl předobrazem druhému, nebo jaký přesně je jejich vztah, vzhledem k tomu, že mají stejný rok vzniku. Každopádně společná projekce těchhle dvou nádherných filmů by byla velice výživná, vřele doporučuji. (V Ekvádoru, v Alma Saně, 29. 2. 2024) *~ ()
Galéria (193)
Fotka © Warner Bros.
Reklama