Swallow

Uletená bizarnosť. Mladá, dobre zabezpečená žena v šťastne vyzerajúcom manželstve vo výstavnej modernej vile otehotnie. To je všetko, čo sa od nej čaká. No ona má zmysel pre súkromné performatívne umenie a rozhodne sa realizovať malú, privátnu, no elegantnú výstavu vecí, ktoré postupne prehltla (rúž, pripináčik, soška anjelika, sklenená gulička, baterka a rôzne drobnosti z domácnosti) a následne vykakala. A teraz pozor, nasleduje spoiler. Druhý bizár je happy end, spočívajúci v potrate. Nie, žeby som bol nejaký zástanca abortov, no tu to maximálne sadlo. Nebudem písať dôvody, zase až tak veľa vyzrádzať nechcem. Len, že: za mňa maximálna spokojnosť. (05.02.2021)

Ženská režie je pro mě něco, po čem nesahám moc často, protože většinou mně to pojetí tak nějak zklame. Swallow jsem ale vyhlížela už docela dlouho s předstihem a ač jsem se pak do toho zase docela dlouho rozhoupávala, zážitek byl překvapivě hodně fajn. Už jen námět je na pováženou a člověk by si ani neuměl představit, že něco takového fakt může existovat, tím spíš na to koukat ve filmu. Ve své celistvosti to pak má i úroveň hlavně po té psychologické stránce a ač je to všechno vyprávěno takovým ženským citlivým eufemismem, víme, že hlavní hrdinka to v hlavě fakt asi nemá úplně zdravé a její okolí jí k tomu dává důvody. Vizuál je ale vypiplaný, Haley Bennett hraje víc než dobře a obecně mám z tohoto snímku dobrý pocit, protože je to něco co se bude dobře pamatovat a co mělo velkou hloubku. (28.04.2020)

Americko-francouzský snímek „Swallow“ rozhodně nenaplní svoje očekávání, ať už v tom smyslu, že jste podle názvu čekaly bukake orgie, anebo proto, že jste si přečetli anotaci a mysleli jste si, že by to mohlo být drsné a mohlo by vás z jednotlivých scén polykání mrazit. Nic takového se neděje a snímek se ukazuje jako nesmírně plochý a originální jen v tom nápadu. (03.04.2020)

Vizuálně perfektní, kamera, barvy, střih ... = popis "domácího vězení" , sociální izolace, nevážení si sama sebe, psychologického dusna atd. Film by se dal hodiny psychoanalyticky rozebírat, ale to není zde na csfd potřeba. Jen chci říct, že jsem hlavní postavu hodně chápal, úplně jsem vnitřně cítil, co se v ní děje, střídaly se ve mě pocity nasranosti, zhnusení, odporu a lítosti. Každé další pozření jsem s ní intenzivně prožíval a cítil, jak jí ty věci jdou jícnem a zraňují. Stejně tak jsem chápal její úlevu a pocity zadostiučinění, když jí úspěšně nějaká věc prošla a vyšla z ní zdárně ven. Odporné, nechutné a bolestivé ... tady není co řešit. (21.03.2020)

Průměrné francouzské psychologické drama, které není divácky příliš vděčné. Nápad je zajímavý, ovšem nic zajímavého se ve filmu vlastně nestane. Celé to plyne pomalejším tempem, žádný zvrat ani násilí se zde neobjeví. Na můj vkus až moc light/soft. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne, Zábavnost**, Hudba**, Vizuál***, Atmosféra***, Napětí>Ne. 5/10. (21.03.2020)