Železný kríž

Tak jako nebylo to špatný, ale zase moc nechápu všechny ty chvalozpěvy o tom, že se jedná o jeden z nejlepších válečnejch filmů všech dob a že je to naprostá "must see" záležitost. Některý bojový scény jsou opravdu hodně brutální, hodně povedený a hodně se mi líbily. Ani mi moc nevadilo, že jsou natočený poněkud chaoticky a zmateně. Akorát snad hromadu zpomalenejch záběrů si moh Peckinpah odpustit. Na zbytek se dá koukat, chvílema jsem teda postavám některý ty jejich pohnutky a nejrůznější kecy moc nevěřil, ale budiž. Jinak na filmu je znát, že opravdu vznikal asi ve skormnejch podmínkách a byl spíchnutej tak trochu horkou jehlou. Jsou tam takový stupidní chyby jako konvoj americkejch náklaďáků na východní frontě (byl jsem upozorněn, že tohle chyba neni) + naprosto nesmyslná technika jako Fiat Campagnola nebo poválečný Saurery (v tomto případě teda spíš nějaký jugoslávský licenční výrobky). Celkovej dojem z filmu je spíš pozitivní, ale víc jak 3 hvězdy fakt nedám. P.S. Nejvíc mě dostalo, když jsem asi 5 minut po skončení filmu zapnul televizi a tam zrovna Kyslík se Zounarem vystupovali z vlaku a mašírovali si to do kasína. Jako podívat se bezprostředně po sobě na Železný kříž a na epizodu ze seriálu Chlapci a chlapi je opravdu zajímavá kombinace :-) (05.07.2012)

Zkazky nelhaly, že se jedná o poslední velký film Sama Peckinpaha. S první filmovou ligou se rozloučil s obrovskou grácií. Opustil Divoký západ, opustil Americký zločinný jih, opustil zapadlou Anglickou vesničku a vydal se do Druhé světové války na Ruskou frontu. A již od samého začátku je znát, že nepůjde o všední zážitek a že půjde o jeden z nejtypičtějších filmů Sama Peckinpaha. Herecké obsazení dokázal Sam vždycky vhodně zvolit, tentokrát snad úplně nejlépe. James Coburn coby nalomený drsný četař rytířských ctností a Maximilian Schell v roli prušácky fanatického kapitána byli omračující. Bitevní scény jsou ohromné - jeden výbuch a jedna krev. Sam si rovněž nebral servítky a brutalitou se nešetří (zastřelení dítěte, ukousnutí koulí, mrtvý voják v blátě, přes kterého se vesele jezdí). "Železný kříž" je válečný film s velkým V, protože jede naplno. Je doslova přehuštěn lidským utrpením, absurditou, smradem z nábojnic a řinčením tankových pásů. Sam Peckinpah v nejlepší formě. Bohužel naposledy. (25.06.2008)

Našel jsem tady těch pozitiv přibližně stejně jako škod a přesně tak mám ve finále smíšený pocity. Namátkou - zajímavě posazený na východ při obratu ve válce jako nezvyklý pohled do řad nacistů, ale nemluví se tu německy,, anti-válečný tón je jasný, místy bohužel podtržen imbecilně a teatrálně,, akčních scén poměrně dost, ale vyznat se v nich horší,, dvojka Coburn/Schell charismatická, ale spousta herců viditelně vázne, stejně jako chování postav. Všechen ten horor války na mě nedopadl nijak tíživě. Přes všechnu nepřesvědčivost každopádně celkem bavilo, líbilo se zákopový prostředí, sem tam extra násilí a vtipná prusákova honba za křížem. Má svůj smysl vidět. (02.05.2017)

.........Zcela stejně jako ve Strašácích, i zde Peckinpah dokázal, že umí. Oproti jiným válečným velkofilmům se zde ve velkém stylu snoubí válečná psychologie ( Long Day's Dying, The) spolu se špičkovou akcí, napětím, strhujícím střihem ( Enemy at the Gates). Přesto, že celé filmování a úspěch snímku stálo na chatrných producentských základem, vše nakonec dopadlo tak, jak nikdo ani zdaleka nečekal............. (07.04.2005)

Železný kříž se snaží podchytit témata války, cti, věrnosti a lidství v celé jejich šíři. Pravda, čtyřchodový pokrm zůstává nedojeden, lecjaké sousto je pouze přežvýkáno a pak plivnuto zpět na talíř, ale nevím o mnoha jiných filmech, které se se zmíněným kvartetem těžkých tučných metafor kdy popasovaly lépe. Jen bych příště poprosil střídmost v rámci režisérského experimentování s oblohou, protože to mě občas vytrhovalo z filmu. (06.09.2016)