Přineste mi hlavu Alfreda Garcii

Zahráme sa na Červenáka - niekde kruto strihať, niekde naopak výrazne pridávať. A hlavne by si to zaslúžilo celé minimálne o 20 minút, možno aj polhodinu skrátiť. Chvíľami nuda, chvíľami super, prestrelka s Robertom Webberom a samopalom neskutočne štýlová. Iba nechápem, prečo mi nikdo nepovedal, že sa vlastne jedná o buddy westernovú gangsterku s Veľkým zlým Bennym a Malým bezhlavým Alom. (26.10.2013)

Zřejmě nejstylovější peckinpahovská podívaná! Násilí jako umění prvního stupně. Postavy nepříliš kladné, o to více životné a své. Film se setkal se silným ohlasem, mnohde byl zakazován. Samotnou kapitolou je násilí vůči ženám - umravnění otravné děvky ze začátku je něco, co ve své době příliš nezapadalo do filmových konvencí. (19.06.2005)

Typický kousek z dílny Sama Peckinpaha vystavěný na půdorysu tradičního westernového dramatu - osamělý muž pověřený ÚKOLEM a čelící nástrahám, protivenství a přesile nepřátel. Příznačná je obvyklá Peckinpahova fascinace násilím a mačismus, kdy ženy jsou redukovány na pouhé sexuální objekty a hříčky v rukou silných mužů. Podobně jako u slavnějších Strašáků je hlavní hrdina zpočátku podceňovaný outsider, jeho motivace je navíc čistě materiální, ale v průběhu se projevuje mimořádné odhodlání ba zarputilost, navíc přibyde motiv pomsty. Ve filmu se prakticky nevyskytují kladné postavy, přežijí jednoduše ti, co střílí rychleji či mají větší štěstí. Celkový dojem: 70 %. (30.03.2009)

Peckinpah byl exot a filmař s nezaměnitelným rukopisem (Tarantino z něho krade - pardón, inspiruje se - plnými hrstmi), "Přineste mi hlavu..." je pak podivným mutantem mezi road movie, béčkovým exploitation a westernem s bizarní milostnou zápletkou.Sledovat tuhle řežbu je takřka zvrhlé potěšení, ale je těžké nepodlehnou její exotické, žhavé atmosféře. S čtvrtou hvězdou jsem sice hodně váhal, ale nakonec si ji Sam zasloužil díky téměř surrealistické závěrečné jízdě, kdy se čím dál tím domlácenější hrdina vrací do města a povídá si s hlavou, která leží na sedadle spolujezdce. Prach, mouchy, kýbly krve a tequily. Labůžo. (24.03.2013)

"Come on, Al, we're going home." Film, jenž Peckinpah natočil v silném drogovém a alkoholovém oparu, si v ničem nezadá s jeho předešlými a mnohem známějšími klasikami. Postupně navyšující se tempo, hustá atmosféra a vynikající tah na branku, především to mě upoutalo na snímku, který je řazen k Peckinpahovým nejosobnějším. Hlavní postavu, Bennieho, v podání Warrena Oatese lze s jistým přitažením za vlasy považovat za režisérova alter ega. Vlastně celý snímek je celoživotní Peckinpahovou cestou, podobně jako Bennieho, pomalu směřující do pekel. (03.11.2007)