Čas sluhů

Pořadí tří nejnebezpečnějších žijících tvorů : 3. místo - Vetřelec / dá se zničit pouze plamenometem /; 2. místo - Predátor / dá se zničit pouze Schwarzeneggerem /; 1. místo a suverénní vítěz - Žena / nedá se zničit !! /. Dokonalá vztahová psychárna, která rozsévá strach z žen na všechny strany, skvěle proložená kritikou doby a naší společnosti. Ivanka Chýlková zahrála tu mrchu natolik působivě, že její současný životní partner Jan Kraus se při sledování tohoto filmu jistě neuvolnil, prosím. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdy, ale když si vemu, že je to debut Ireny Pavláskové, přičtu si k bezchybnému hereckému výkonu Ivanky Chýlkové stejně tak vynikající herecký výkon Karla Rodena, započítám vyvedenou hudební stránku filmu a vzpomenu si, jak jsem po skončení filmu lítal po baráku a přemlouval všechny ženatý chlapy ať se okamžitě rozvedou, dokud můžou a je čas, jinak, že je čekají strašný věci, úslužně přidávám pátou hvězdu. (29.02.2008)

Tehdy debutující režisérka servíruje zajímavý  psychologický příběh o manipulací v podaní  jedné gigantické potvory. Nepoučitelné potvory až na dřeň s nekončícími intrikami. Na pozadí dramatického napnutého děje (stejně jako Vít Olmer ve dvojici filmů Jako jed/Co je vám doktore) vlastně navíc  glosuje celkovou dobu upachtěného socialismu. A to ještě občas i docela stylizovanou formou  (v tomto ohledu mě hodně oslovila scéna s vyvedeným Bolkem Polívkou, poslouchajícím u stolu rádio  - zajímavá vložka. Pro mě možná nejlepší moment.) Sem tam to možná zaškobrně, ale jinak je atmosféra zajímavá. A zajímavě je i  ukázáno, jak až může skončit zakořeněná jedovatost v domácnosti (malá dcerka).  Jen  ze své strany nevím jestli to brát jako další osobitý a odvážný film z druhé poloviny 80.let nebo více jako další důvod k nenávisti Ivany Chýlkové (minimálně za mlada), který se mi nesledoval úplně dobře ,  Přenesu se přes tu averzi a dám docela kvalitnímu dramatického  filmu tři hvězdy. Ale když Show Ivany Chýlkové skončila, neplakal jsem. Pokud se budete dívat, asi vám nebude hodně prima, a neuvolníte se, prosím. (22.08.2022)

Abych pravdu řekla měla jsem sto chutí při sledování praštit Jitku Asterovou krumpáčem do palice....Měla jsem štěstí, že nebyla poblíž, jelikož by mě zavřeli(a nebo za brutální vraždu krumpáčem amnestií propustili? :D). Ivana Chýlková patří s Karlem Rodenem k mojí špičce ledovce v českém velmi bahnitém a kamenitém rybníčku občas porostlém sinicemi ...Jenže ani ze začátku mi nebylo líto Ivany Chýlkové, že je z ní takové neohrabané kuře, které se zoufale zamilovalo do celera - pardon pana Etzlera(což nikdy nepochopím) ale v roli "mrchy" se mi líbila více :-). Co na to více říct? Zajímavé, ale podruhé pravděpodobně nekoukatelné. (04.01.2013)

Jak je možné, že nejsme současnou světovou kinematografickou velmocí, když se u nás v roce 1989 natočil takový film? Hluboká myšlenka, skvěle podaný příběh, parádní kamera i střih, vynikající výkony hlavních představitelů, na svou dobu pokroková hudba, a jako zlatá třešnička - žena na režisérské stoličce. Čas sluhů je prvním českým filmem z osmdesátých let, který u mě nevyvolává záporné pocity z tehdejší doby. Na svědomí to má již předeslané moderní zpracování, ve kterém i Eva Holubová (můj věčný problém) působí sympaticky. (14.09.2010)

V devadesatkach se tvurci prestali bat udelat neco jinak a diky tomu vzniklo nemalo neopakovatelnych kinematografickych pribehu. Pavlaskova byla kazdopadne hned na svem zacatku proste skvela. A kdyz si vzala k ruce dvojku Roden - Chylkova, muselo to skoncit perfektne. Dneska uz se takhle netoci, ale tenkrat to byla pecka. (12.03.2024)