Čas sluhů

Od kinopremiéry jsem film viděl až nyní. Překvapilo mě, jak nadčasový je, jak se Danám okolo nás stále daří. Samozřejmě film těsně před revolucí vnímal člověk především politicky. Ač v roce 1989 docházelo k jistému uvolňování (v klubech se objevovaly některé trezorové filmy, do knihoven se pomalu vraceli zakázaní autoři a undergroundové kapely vystupovaly stále častěji veřejně), je dobré připomenout, že lednový Palachův týden byl ukázkou nesmírné brutality policejních a represivních složek, že byl vydán obuškový zákon a že se objevil manifest Několik vět. Běžný občan rozhodně neměl pocit, že v listopadu všechno praskne. Pavlásková tedy natáčela snímek v době, kdy nic nebylo jisté. Proslovy směrem k divákovi, že si všechno necháme líbit, že žijeme jiné životy, než bychom chtěli, že se pořád bojíme.... jak aktuální vstříc současné politické scéně. Dnes bych jen dodal, jak mnohým je vše jedno, ale nadávat nepřestanou. A Polívka poslouchající štvavou rozhlasovou stanici či zakázaná píseň Přejdi Jordán pozdější normalizační pěvkyně Vondráčkové, nu, to jistou odvahu chtělo. Samozřejmě dnes lze vnímat zejména jako one woman show I. Chýlkové. Hodnocení ponechávám, i když je to dnes pro mne spíše za 4*. Tenhle zlý film si už asi nikdy nepustím, zlaté horory. ,,Kreténe, kreténe." (04.07.2018)

Jak je možné, že nejsme současnou světovou kinematografickou velmocí, když se u nás v roce 1989 natočil takový film? Hluboká myšlenka, skvěle podaný příběh, parádní kamera i střih, vynikající výkony hlavních představitelů, na svou dobu pokroková hudba, a jako zlatá třešnička - žena na režisérské stoličce. Čas sluhů je prvním českým filmem z osmdesátých let, který u mě nevyvolává záporné pocity z tehdejší doby. Na svědomí to má již předeslané moderní zpracování, ve kterém i Eva Holubová (můj věčný problém) působí sympaticky. (14.09.2010)

Film, díky kterému jsem začala bytostně nenávidět Ivanu Chýlkovou. Ona samozřejmě za svou roli nemohla. Dostala už ji tak napsanou a dala jí jen reálné rozměry. Já jsem ji prostě po shlédnutí dlouhou dobu nedokázala rozdýchat. I teď mám stále takové smíšené pocity, když ji vidím v něčem jiném nebo ji potkávám v obchodním centru na Andělu( ve skutečnosti působí jako velmi příjemná žena). Tohle holt byla její životní role a ta se těžko překračuje. (05.01.2011)

V tomto filmu jsou zásadní hlavní postavy, které hrají naprosto výborně, obzvlášť Roden a zlé oči ivany Chýlkové - z těch mrazí. Soustředěný výkon, jako Leonardo a Kate v Nouzovém východu. Okolní postavy jim nesahají ani po kotníky. Možná kromě Evy Holubové, která se mi v této postavě snad poprvé líbila. Jinak socialistické reálie možná po takové době působí vyčpěle, hlavně pro toho, kdo je nezažil, ale přátelé, dejte si říct - tak to bylo. A netvrdím, že v dnešní době takové ženské nejsou, jistě jsou, ale ty podlomené chraktery s tou dobou souvisí, takže to určitě zbytečné není. Dalo by se polemizovat o tom, že to Pavlásková mohla ukočírovat lépe, ale na svou dobu je to film výjimečný a nedoceněný. Jediné, co bylo trochu přes míru snesitelnosti byla šílená rodinka z Moravy. (05.01.2011)

V devadesatkach se tvurci prestali bat udelat neco jinak a diky tomu vzniklo nemalo neopakovatelnych kinematografickych pribehu. Pavlaskova byla kazdopadne hned na svem zacatku proste skvela. A kdyz si vzala k ruce dvojku Roden - Chylkova, muselo to skoncit perfektne. Dneska uz se takhle netoci, ale tenkrat to byla pecka. (12.03.2024)