Persona
Persona
Réžia:
Ingmar BergmanScenár:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Lars Johan WerleVOD (1)
Obsahy(1)
Elisabeth Voglerová je slávna herečka, ktorá počas svojho výstupu v predstavení Elektry náhle prestala rozprávať a zaryto odmieta prerušiť mlčanie. Podľa všetkého je fyzicky zdravá, no nekomunikuje s okolím. Keď si už ani lekári nevedia rady, zdravotná sestra Alma je poverená jej domácou opaterou. Dve ženy sa spoločne vyberú do odľahlého domu na ostrove, kde sa má Elisabeth s Alminou pomocou zotaviť. V snahe získať si dôveru herečky reaguje Alma na Elisabethino mlčanie prívalom slov. Alma zveruje Elisabeth svoje najhlbšie tajomstvá, túžby a sny. Ani si neuvedomí, že z jej vlastnej osobnosti sa postupne stal iba tieň. Elisabeth mlčaním pred seba postavila bielu stenu, na ktorú Alma premieta svoje vlastné ja a ktorá jej s ľahostajnosťou prináša iba tichú ozvenu vlastných slov. Táto zvláštna konfrontácia skúša vnútornú silu oboch žien, ktoré sú síce veľmi odlišné, ale vo svojej podstate i veľmi podobné. Persona je zložitou úvahou o najvnútornejších zákutiach ženskej duše, ktorá sa musí vyrovnávať s úlohou matky, partnerky i ľudskej bytosti. Zároveň je meditáciou o pravde úloh, ktoré ženy hrajú v umení i živote. Film režiséra Ingmara Bergmana bol ocenený švédskymi národnými cenami Guldbagge za najlepšiu herečku (Bibi Andersonová) a najlepší film. Americká filmová kritika mu okrem ceny za najlepší film a herečku udelila aj cenu za réžiu. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (258)
Toto je moj treti film od Bergmana, ktory som videl, ale ani tymto filmom som nebol nejak extra nadseny. Sice sa mi pacilo stupnovane napätie medzi nemou hereckou Elisabeth a jej osetrovatelkou Almy, ale nie je to film, ktory by som chcel vidiet viac krat. Je to skor film pre intelektualov alebo milovnikov artovych filmov. Ani tych prvych 5 minut filmu mi nedavalo zmysel. Teraz som zvedavy len na FANNY A ALEXANDER (1982)... 15.11.2010 ______ Bibi Anderson - (Alma - ošetrovateľka) +++ Liv Ullmann - (Elizabet Vogler - herečka) +++ Margaretha Krook - (Doktor) +++ Gunnar Björnstrand - (Pán Vogler) +++ Jörgen Lindström - (Elizabetin syn) +++ Produkcia: Ingmar Bergman +++ Hudba: Lars Johan Werle +++ ()
Z filmu jsem měl silný pocit, že je to Bergmanova masturbace a příliš se necílí na mínění těch nejdůležitějších - diváků. Dialogy, respektive spíše monology, možná mohly za něco stát, kdybych dokázal udržet pozornost alespoň pár sekund. Ten neskutečně nudný hnus se ovšem nedal poslouchat. Sdělení zcela zřejmé pravdy u fungování masek v naších životech a mnohovrstvost a nekonečná nestálost ženských duší, ovšem zcela neatraktivní a nestravitelnou formou. I přes krátkou stopáž divák velice záhy podlehne prudké bolesti způsobené obrovskou nudou. Abych ale jen nekritizoval, pokud trpíte v noci nespavostí a hledáte spolehlivý lék s takřka okamžitým nástupem účinků, po kterém spadnou víčka, potom stojí za to Personu vyzkoušet. Pokusil jsem se přijmout pozvání na exkurzi dovnitř ženy (tentokrát lehce odlišným způsobem), ale nedalo se. Zřejmě nejsem cílovou skupinou, a to Bergmana uznávám a považuji ho vůbec za nejlepšího filmového tvůrce z hlediska zkoumání psychologie lidí. Tento film také mohl být dobrý, kdyby ho netvořil proto, aby mu stálo úžasem péro v pozoru, ale pokusil se spíše postavit péra nebohých diváků. Celkový koncept postavený na "rozhovoru" dvou žen, které komunikují o všedních píčovinách jejich nudných životů, o jejich životních rozhodnutích a hledat v těchto slovech cestu do jejich nitra, to je opravdu něco, co se chce dělat málokterému diváku. Dělám to nerad mistře, protože mám v hlavě úžasné filmy jako Sedmá pečeť nebo Ze života loutek, kdy mi tekly sliny blahem a mozek se mi spokojeně rochnil v mozkomíšním moku, ale nezbývá než dát v tomto případě zasloužený odpad. ()
Úžasná a krutoprísne strhujúca psychologická dráma. Absolútne majstrovsky zeržírované, nasnímané aj zahrané, navyše so silným presahom. Tá necelá hodinka a pol ubehla ako voda a veľmi často som si zbieral čeľusť z podlahy. Ten dokonalý prológ a úvodné titulky, mňam. Okrem Fanny a Alexander a Siedmej pečate za mňa najlepší Bergman10/10 ()
Film, který mi přesně sednul do nálady. Rozhodně se po něm necítím nijak deprimovaná nebo sklíčená. Sondy do lidského nitra jsou pro Bergmana typické. Bergman jde dál, než běžný režisér, je ve filmu osobně angažovaný, prožívá děj spolu s oběma ženami. Se ženami svého života. Již dříve mne zaujalo, že si často vybíral podobné typy žen. Zde je podobna Liv Ulmann s Bibi Andersson přímo fascinující. Prolínání se obou žen do jedné podoby znázorněné jedním obličejem. Bergman se doslova mazlí s ženskou tváří, promítá do ni tvář trpící madony. Jako by se potřeboval obnažit před lidstvem - podívejte, tuto ženu jsem miloval a tuto miluji nyní. Mají toho tolik společného! Tak se mi vepsaly do duše, že se jich nikdy nezbavím. Snímek pro vyzrálého diváka, který nemusí být snadno srozumitelný pro každého, jak ostatně vyplývá z komentářů. Zajímavé komentáře: Filomena.I., Aluska88 ()
„Ako žena a umelkyňa si skoro dokonalo vybavená. Ale chýba ti materský cit.” • A vari konečne [od]teraz už iba váš milý recenzent: »Ako muž a umelec si dokonalo vybavený, ale nechýba ti [ani] režisérsky cit« → I N G M A R B E R G M A N = Inžinier Kinematografie! • Vskutku počas posledného predstavenia hry: Elektra, tak zrovna vtedy vychýrená, divadelná herečka: Elisabet Voglerová, úplne znenazdajky akosi extrémne «onemela», čo bolo v podstate i ústredným leitmotívom naprieč celým týmto: VEĽKÝM ARCIDIELOM, ktoré rozhodne považujem za vôbec najlepší režisérov TITUL; snáď nielen len maximálne hodným značného obdivu nie iba z mojej strany. • Výnimočný AUTOR sa tentoraz zameral, resp. znovu horúčkovito rozpitvával medziľudské vzťahy medzi dvomi ústrednými protagonistkami, keď na jednej strane sa tejto úlohy zhosťuje už medzitým spomínaná: mlčiaca [sexy] ryba, pričom druhú stranu povedzme zase reprezentuje jej pravý protipól v podobe zdravotnej sestričky/ošetrovateľky v jednom ponímaní skrz: Almu, keď v prvej fáze sa na samý úvod najprv nachádzame v akomsi špitáli, zatiaľ čo v druhej fáze sa bude už oveľa podstatnejšie, a k tomu i voľnejšie dýchať na istom ostrove [Fårö], kde sa tieto postavy zrejme ešte i o trochu predsa viacej zblížia; čo poviete, je to napokon i reálne dosť možné? A čo spadá do úvahy ďalej? • Skrátka; tento REŽISÉR stopercentne vytvoril svoje pravé: OPUS MAGNUM, a to i napriek tomu holému faktu, koľko vlastne celkovo vynikajúcich titulov v rámci svojej plodnej kariéry, napokon nakrútil, tak tento medzi nimi najviac vyčnieva. • Už úvodná montáž explicitných obrazov, hodne veľa predznamenávala, čo bol totižto iba začiatok, od ktorého sa hádam i následne priamo odvíjala nasledujúca ponurá atmosféra, ponurého Švéda, s ktorou mimochodom - mimoriadne kvalitne pracoval, a to ani nehovoriac o samotnej estetickej stránke z pohľadu hlavného kameramana: Svena Nykvista, ktorý si určite dal na detailných záberoch oboch švédskych predstaviteliek: Bibi Anderssonovej & Liv Ullmannovej, teda E X T R A záležať, čo bolo skutočne ústrednou špecifickou doménou, aká sa azda bezprostredne dotýkala tohto, vysoko a poriadne [nedo]ceneného: UMELECKÉHO, MAJSTROVSKÉHO ARCIDIELA. • Vedľa réžie, v priamej nadväznosti na unikátnu čiernobielu kompozíciu obrazu a excelentných, hereckých PREJAVOV, by som ako ďalšiu, technickú zložku - spomenul predovšetkým perfektnú, strihovú skladbu, na ktorej som takmer nenašiel ani žiadne, výraznejšie «vady na kráse», čo je ďalším kľúčovým faktorom, ktorý si i o to oveľa viacej vážim. • Ako zvyčajne, tak i teraz som sa pokúsil nájsť nejaké, hocaké »hluché miesta«, týkajúce sa danej veci; no musím podotknúť, že sa mi to [na(ne)šťastie] nepodarilo, čo je asi pozitívne znamenie...? Nie, je to naprosto geniálne poznanie, že popri všetkých filmov/FILMOV, ktoré sa doposiaľ nakrútili, jestvuje iba naozaj malá HŔSTKA tých nadčasových [maximálne číslovka do dvadsiatky]; proste ozaj NAJLEPŠÍCH, aké sa ponúkajú, a toto je akurát jedno z nich s názvom: P E R S O N A. () (menej) (viac)
Galéria (47)
Fotka © Svensk Filmindustri (SF)
Zaujímavosti (30)
- Liv Ullmann (Elizabet) popisuje počáteční natáčení ve Stockholmu jako poznamenané rozpačitými hereckými výkony a nepřipravenou režií. Štáb se raději uchýlil do Fårö, kde Ingmar Bergman našel dům k natáčení. Počasí ve Fårö bylo během natáčení ideální, štáb předělal většinu záběrů natočených ve Stockholmu, obnovil letní dům na stockholmské scéně a jako nemocnici použil muzeum ve Fårö. (classic)
- Ingmar Bergman plánoval obsadit Bibi Andersson (Alma) a Liv Ullmann (Elizabet) do filmu „Kanibalové“, což byl velký projekt, od kterého upustil poté, co onemocněl, ale stále doufal, že se mu je podaří spojit v jednom projektu. Ullmann uvedla, že začala být obsazována do Bergmanových filmů počínaje postavou němé Elisabet: „Bylo to proto, že můj obličej dokázal říct to, co chtěl říct on. Díky tomu chtěl pracovat právě se mnou, protože to byla moje tvář a já jsem také rozuměla tomu, co píše.“ (classic)
- Ingmar Bergman napsal Personu s Liv Ullmann (Elisabet) a Bibi Andersson (Alma) v hlavních rolích s myšlenkou prozkoumat jejich identitu. Film se natáčel od 19. července a do 15. září 1965 ve Stockholmu a Fårö. (classic)
Súvisiace novinky
Severská filmová nadílka na přehlídce Scandi
Přehlídka současných severských filmů Scandi vstoupí do čtvrtého ročníku ve velkém stylu. Nabídne divákům tři dánské premiéry, retrospektivu špičkových dánských režisérů Tobiase Lindholma a Michaela… (viac)
Reklama