Môj príbeh

Pamatuju si, jak jsem bědoval, že nestihnu tenhle film v kině. Vlastina Svátková na něj tak hezky lákala a i námět zněl zajímavě, že to skoro vypadalo, že přijdu o kvalitní české drama v kině. Nakonec jsem ale rád, že jsem nebyl. Už první scénou, kde hysterická Vilma Cibulková zasahuje do plastické operace doktorovi je patrné, že tenhle film se ponese v duchu nesmyslů, ordinací a modrých kódů…a i když za to herci vlastně ani nemůžou, protože byli fajn, tak by mě zajímalo, proč se takové filmy v Česku vůbec točí… ze Skandinávie jsem těch dramat viděl tucet, dobrých, i špatných, ale nepamatuju si, že bych někdy zažil takovouhle béčkovou slátaninu…myslím si, že nikdy. (03.09.2020)

Emotivní snímek odvyprávěný komorním stylem za podpory působivé kamery. Další křižovatka života, kde si hlavní roli zahrála Vlastina Svátková. Příběh o domácím násilí mající své následky a životní nejistotu. Pocit osobního zoufalství a smíření s osudem zároveň vede až k divácké diskuzi o daném případu. Hrdinka příběhu se statečně pokouší poprat s nepřízní osudu a to se zájmem svých rodičů i za pomoci přítelkyň. Prostředí baletek nijak nepřekvapí, ale je vkusné.  Příběh se zaměřuje na problematiku domácího násilí na ženách a typické ženské přirozenosti danou problematiku řešit. Snímek je natočen v uměleckém dojmu, což přináší i vizuální koncept na celém zpracování, i když to poměrně dost často zadrhává. Tvůrci se zřejmě snažili natočit atmosféricky a emočně něco podobného, jako je ´Příběh '88´ (1989), ale i když je snaha hodně znatelná, jakoby tomu chyběl ten správný tah na branku.  Milan Knažko v roli otce vyznívá přirozeně, ale dva bodyguardi u něj, kterými si s násilníkem vyřídí mafiánským způsobem účty, aniž by jeho postavení bylo vysvětleno, je hodně laciný výjev. Nejedná se tedy o komedii, romantiku či drama. Jedná se jen o pouhou zpověď mladé ženy, jejichž osud je reálnější, než by si kdo myslel. (01.09.2021)

„Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap. Tak mají báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap“. Ono už ze samotného obsazení bylo zřejmé, že nebylo věnováno tolik péče, kterou by si zvolené téma zasloužilo. Můj (její) příběh působí strašně televizně. Jakoby jste spojili tři epizody nějakého nekonečného seriálu TV Nova. A když ani nepřesvědčiví herci nepomůžou, tak je výsledek, jaký je…..a to jsem přimhouřil oko, protože šlo o režisérský i scénáristický debut. (24.10.2023)

Příšerně zpracované - po všech stránkách. Jedno klišé pochodovalo za druhým. A vůbec nejhorší byly ty dámské sedánky, brr; jejich debilní dialogy byly děsivější než to samo téma (a že to tedy sakra TÉMA je). Kladu si jen otázku, pro koho to bylo natočené? Pro ryzí slepice s pidimozkem, kterým se ovšem nic podobného ani stát nemůže, protože mají doma výhradně submisivní typy? Takže pro nikoho. (14.12.2020)

No jo, dal jsem hvězdičku, přestože jsem si myslel, že budu pokračovat ve své odpadové výpravě za zocelením vnitřního já. Ale aby nedošlo k omylu; ta pěticípá neznamená, že bych byl jakkoliv spokojen, já jí jen dávám najevo, že jsem v poslední době viděl mnohem větší hrůzy. Jsem pevně přesvědčen o tom, že čeští tvůrci neumí natočit thriller takovým způsobem, aby nevyzníval směšně, zároveň jsem si stejně tak jistý, že dobrou komedii nebo dobré drama naši filmaři opravdu umí. Umí, ale ne všichni. No, a ti, kteří natočili tohle pro mě bezemoční drama to asi tak úplně neuměli. Za mě šlo o pocitově absolutně plochou záležitost, která ve mně nevzbudila odpor k hlavnímu padouchovi, nepopíchla mě, abych držel palce hlavní hrdince, a nechala mě vlastně úplně chladným. Míval jsem hodně rád Vilmu Cibulkovou, ale už nějaký čas z ní mám dojem, že jsou její postavy emocionálně buď na nule nebo na stovce. Nic mezi tím. Škoda. Hlavní hrdinka byla hodně mdlá, celý ženský spolek by byl vhodnější spíše do jedné z těch odpadových komedií a Pavel Kříž... Darmo hovořit. No, a kromě toho, že ve mně snímek nevyvolával žádné emoce, disponoval i největší slabinou naší současné filmové tvorby- zoufalými dialogy. / Poučení: Instant vysypávej vždy po větru. (14.03.2023)