Norimberský proces

Jeden z těch lepších televizních projektů na téma. Srozumitelný, silný, inspirující, v žádném případě laciný. Persicův román Nuremberg: Infamy on Trial česky nevyšel, nicméně k Norimberským procesům jako takovým si lze česky přečíst opravdu hodně. Od monografií, přes populárně naučné až po odborné texty. Skutečně lze najít prakticky cokoli, od Speerových deníků po biografie Emmy Göring. (28.02.2023)

Nejsilnějším okamžikem tohoto filmu byla scéna, kdy před soudem vypoví Rudolf Höss, ale to je veskrze všechno. Jinak se jedná o zcela průměrné rozebrání nejzásadnějšího soudního procesu světové historie, navíc silně ovlivněné značně zkresleným pohledem amerického oka na 2. světovou válku (mám zkrátka za to, že o evropské válce by měli točit filmy a psát knihy především evropané). Co však musím v první řadě vyzdvihnout je fenomenální herecký výkon Briana Coxe v roli Hermanna Göringa, který dal zlu úplně novou a ještě děsivější tvář, než bychom si vůbec mohli představit. Naopak Alec Baldwin jako žalobce Jackson se s každým dalším pobytem na plátně nezadržitelně měnil v komickou karikaturu a jeho obsažné a pro zásadní pochopení všech skutečností nepostradatelné proslovy nešly přejít bez posměšných úšklebků (tímto bych ho rád nominoval jako kandidáta o nejméně padnoucí roli v moderním filmu). První polovina snímku (resp. první část) tak byla především pro jeho takřka nepřetržitou přítomnost zcela nesnesitelná, utahaná a nudná, zkrátka přípravní, jelikož to co přišlo v polovině druhé rozhodně nelze zlehčovat. Spolu se stále rostoucí důležitostí těch nejzásadnějších figur celého procesu (v čele s Göringem) se totiž rozbíhá již opravdová rekonstrukce a my tak vidíme mnoho různorodých pohledů (především z řad samotných odsouzených), překrucovaných polopravd, mystifikací a nemístných cynismů, ale také uvědomění a kání (Schirach, Speer - výrazný Herbert Knaup). Film nám tedy s blížícím se závěrem vcelku pohodlně umožní vytvořit si o norimberském procesu dostatečný přehled na to, abychom se mohli dopracovat i k vlastnímu názoru. Přikloníme se tedy k finálnímu prohlášení Hermanna Göringa: "Celý tento proces byl jen ubohou fraškou." - nebo budeme sdílet obecný názor a radovat se spolu s obžalobou? Přestože "Norimberk" bezpochyby fraškou byl, je více než patrné, k jakému názoru nás žene film, ale to já mu ostatně ani nemíním vyčítat, protože to bych rovnou mohl vyčítat člověku přirozený odpor vůči druhé světové válce. Navíc bych se nebál tvrdit, že zde jsou rozdíly mezi dobrem a zlem vybalancovány přece jen mnohem objektivněji než například ve zpopularizovaném Schindlerově seznamu a zvláště Göring je v samotném závěru až nečekaně "polidštěn". Což je rozhodně dobře, protože už jsem si u podobných filmů zvyknul na jednoznačnou definici zla, která se takřka vždy slučuje s tvůrčí manipulací. Zde tento případ naštěstí nehrozí a my tedy můžeme o předkládaných faktech přemýšlet z více úhlů pohledu a proč bychom tak nemohli činit třeba i z pohledu samotných němců, z pohledu zla? Na tom nevidím nic špatného, součastní tvůrci však očividně ano. (09.08.2009)

Mohl to být ještě větší nášup. Tenhle film na to opravdu měl. Vždyť se jednalo o možná nejdůležitější soudní proces v historii naší planety. Göring náležitě odpudivý ale zároveň hypnotizující řečník. Tenhle film nebyl zdaleka ale o nějakých hercích nebo postavách, byl o veliké kaňce, která asi nikdy nezaschne. Když člověk slyší že běžně bylo v Osvětimi odstraněno 2 tisíce lidí denně a že to za 2. světovou válku nakonec vyskočilo na 2,5 milionu lidí tak je to opravdu velice silný šálek kávy. Postoj Ameriky asi těžko někdy ocením, přecejen vím jaká panika zavládla když jim v New Yorku spadla Dvojčata, a teď ať si spočítají jak vypadala Evropa, ve které probíhalo minimálně 80% bojů. Německo zdevastované nálety, Rusové chudší o 28 miliónů lidí, Židé na pokraji vymření. Kdepak válka je hrozná věc, za vše mluvilo jasnou řečí video z koncentračních táborů. (30.11.2009)

„Já to nechápu pořád. Jak mohli jedni civilizovaní lidé provést něco takového jiným civilizovaným lidem?“ „Možná se civilizace přeceňuje!“ „Domnívá se snad krysař, že hubení krys není správné?“ U obžalovaných chýba akákoľvek schopnosť empatie – lebo zlo je neschopnosť empatie. Film je svedectvo neobmedzenej zvrchovanosti a zvrhlosti 20. storočia – nacizmu. Tento film nie je možné hodnotiť z hľadiska kvality spracovania alebo výkonov hercov. Musela som si ho znova pozrieť po pár rokoch, aby som napísala: povinný film na hodinách dejepisu. Ale, nikdy sa neponaučíme? Odhliadnuc od toho, čo sa dialo v svetovej politike po druhej svetovej vojne a akých šialených chýb sa dopustili svetové mocnosti. Naozaj nie sme schopní reflexie? (20.12.2021)

Myslím, že tento kus již pomalu zapomenuté historie monstrprocesu s prominenty osobností třetí říše co do obsažnosti a sdělnosti dovedně těží z historických detailů. I když část jich byla zjednodušena, tak to není vůbec špatné. Herec Brian Cox vystihnul charakter říšského maršála Wilhelma Hermanna Göringa dobře. Ve kterém jiném filmu je taková možnost nahlédnout pod povrch jeho existence? Vcelku dobře je vystižen i soudce Robert H. Jackson, který je strukturován jako typický Američan bojovník za spravedlnost. Upřímně řečeno vnesl do postavy jakési zlidštění procesu. Nemám v úmyslu historii nijak hodnotit a soudit, ale nepochybuji, že žalobci jednali spíše podle mravních hodnot, než podle vyloženého práva, ale tvrzení souzených Němců, že nevěděli, jakých zločinů se v koncentračních táborech jejich lidé dopouštěli, bylo alibistické. Dívám se na to takto. Prostě nic lepšího na toto téma zatím nebylo natočeno. Vyjma Norimberského procesu (1961) od režiséra Stanley Kramera, který ovšem pojednává zcela o jiné norimberské kauze soudce Dan Haywood, která se odehrála o pár let později. (10.07.2011)