Třicet případů majora Zemana
30 Cases of Major Zeman
Réžia:
Jiří Sequens st.Hudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Vladimír Brabec, Rudolf Jelínek, Miloš Willig, František Němec, Ladislav Mrkvička, Vladimír Ráž, Josef Větrovec, Emil Horváth ml., Renáta Doleželová (viac)VOD (2)
Série(3) / Epizódy(30)
Obsahy(2)
Seriál detektívnych príbehov zo života českej spoločnosti. V časoch pre mnohých pamätníkov dávnej, ale tiež i nie až tak veľmi vzdialenej minulosti, mal zločin mnoho podôb, no len jedného spoločného nepriateľa... Legendárneho českého kriminalistu Jana Zemana (Vladimír Brabec) – výnimočného muža, ktorý sa vďaka obdivuhodnej húževnatosti a vytrvalosti vypracoval v podstate z nuly až na majora Zboru národnej bezpečnosti (ZNB). (TV Dajto)
(viac)Recenzie používateľa carl.oesch k tomuto seriálu (28)
Season 1 (1974) (S01)
Je legrační, jak se v tomhle seriálu proplétají díly ryze kriminalistické a díly s politickým podtextem pod taktovkou silného tria Willig, Němec a jejich výkonné paže Hradce. Pokud někdo kritizuje dnešní detektivky a poukazuje ne nesmysly v nich, tady by si zgustnul. STB se dělila na řadu části (v čase se to měnilo) a podrobně to lze dohledat třeba docela přehledně na stránkách Ústavu paměti národa. Měla přes deset tisíc příslušníků ve služebním poměru a podle období další desetitisíce "pomocníků". Tady akci, která spadá do pravomocí a náplně řeší ti samí lidé, kteří jinde představují kontrarozvědku. Co dodat. Už jsme to sem někam jednou psal, ale kriminalisté se rozhodně neměli s estébáky rádi, byli přitom pod jejich dohledem (viz. "pražský Maigret" plk. Kalivoda, ale podobně vyprávěli v médiích i jiní kriminalisté, kdy jim STB ztěžovala práci při hledání spartakiádního vraha (aby nedošlo k narušení této masové oslavy režimu) nebo např. nálezce relikviáře svatého Maura plk. Maryška, kdy se naopak soudruzi od STB snažili ve spolupráci se zahraničním obchodem třetí nejvzácnější a nejdražší hmotnou památku zašmelit bez ohledu na jejich cenu. A vůbec jim nevadilo, že si to objednala rodina, které relikviář původně patřil a která kolaborovala bez všech pochyb s nacisty ještě před Mnichovem. To by byl nakonec námět pro dnešní film jako hrom... ()
Lúpež sladkého „I“ – 1947 (1974) (S01E03)
Tak v zásadě koukatelný kriminální díl, kde potěší Růžkův výkon a především mladinká Jana Paulová. Bezohlednost již pomalu včerejší buržoazie se začíná zvolna projevovat...tak si to soudruzi přáli, tak to Sequuens napsal a herci zahráli. ()
Honba na líšku – 1948 (1975) (S01E05)
Paradoxně, takhle to bylo. Komunistický ministr vnitra Nosek začal "čistit" bezpečnost, založenou v roce 1945 od všech buržoazních elementů a počínání Zemana, který vydal dělníků zbraně, aby se mohlo "bránit" reakci je vševypovídající. Příslušník bezpečnostního aparátu vyzbrojuje samozvané milice...co k tomu dodat. A na scéně se objevuje "hajzl" největší - R. Brzobohatý, západní voják a tudíž člověk velmi falešný, který svoji bezcharakternost projeví tím, že uletí sám a své buržoazní společníky nechá napospas Zemanovi a spol...Zajímavostí je, že když soudruzi pověřili Sequense režií tohoto spektáklu, chtěl původně, aby Zemana hrál - Brzobohatý. To ale nešlo, protože - Ucho. A tak musel nastoupit Vladimír Brabec. Jinak některým hercům účast v seriálu dokonce pomohla k návratu do "normálu". L. Mrkvička měl od samotné Švorcové stopku v divadle v Praze a odmítl ho z ryze existenčních důvodů i jeho strýc z činohry v Ostravě. Po odehrání kladně záporné role v Zemanovi se mohl vrátit a začal být zase obsazován. A jak to vím? Moje matka dělala v Praze s jeho sestrou, takže to máme z první ruky. To je ta "paměť národa". Právě proto bych se na řadu účastníku tohoto velespektáklu díval se značnou shovívavostí a to včetně herců. ()
Beštia – 1948 (1975) (S01E06)
Pro tenhle díl je typické, že když byl mnohem později natočen jakýci antizeman na tohle téma, byl to podobný průser. Tady se mi moc líbil herecký výkon Ireny Kčírkové, která se ale asi moc do role vciťovat nemusela, protože si se soudruhy užila své. Na druhou stranu je otázka, kdo tady je větší zločinec. Onen vrah (podle skutečné události), nebo režim, který jenom na hranici nechal povraždit stovky lidí a navíc zde "zařvaly" i tři stovky pohraničníků, které ale nezabili (drtivou většinu) nějací nepřátelé lidově demokratického režimu, ale zahynuli na minovém poli (bylo tam necelé tři roky) nebo i dokonce díky nehodám na drátech...soudnému člověku to je asi jasné. ()
Medirytina – 1950 (1975) (S01E07)
Na scéně se nám objevuje hezounká (tedy ve své době) Renátka Doleželová a fanatická komunistka Amortová si tady vysekla docela zdařile kriminální živel, narušující nové hospodaření. I když lístkový systém fungoval i leckde na západě, třeba ve Velké Británii, kde byl zrušen později, než u nás. Kemr byl v roli "umělce" na Karlově mostě neodolatelný. ()
Strach – 1951 (1975) (S01E08)
Jestli tohle měli být Mašínové, tak to tedy opravdu hodně vzdáleně. Aby bylo jasno, komunisty nesnáším a celé to jejich vládnutí pokládám za pohromu, stejně jako působení komunistů v SSSR, i když dnešek ukazuje, že tem to není jenom o "komunismu". Ale stejně tak nesnáším Mašíny, kteří byli narušení psychopati a žádní bojovníci proti komunistům. Zato je komunisti velmi ochotně "propagovali", aby dokázali, že ten, kdo proti nim bojuje, je vrah a sadista. Že desetitisíce lidí komunistům kladli odpor, i když ne takovým způsobem jako Mašínové (i když i se zbraní v ruce - Hasil v přímém střetu zastřelil pohraničníka a s tím nemám problém) a byli opravdoví hrdinové (třeba Raichl) je taky pravda. Ale tady se soudruzi ocitli na hodně tenkém ledě. Jejich neschopnost se projevila v takové míře, že si nedokázali spojit dvě zákařné a brutální vraždy řadových esenbáků s krádežemi zbraní a jednoho z Mašínů, zavřeného za pokus o ilegální přechod hranic dokonce v klidu pustili. Estébáci sice byli schopni mučit a ubíjet lidi, ale tohle jim nedošlo. Inu, když podmínkou příslušnosti u StB byl dělnický a malorolnický původ a základní vzdělání, tak se člověk nemá čemu divit. Tříska svoji roli asi musel protrpět stejně jako podpis Anticharty, Vízner mně nikdy neseděl a i když Vinkláře jsem nikdy rád taky neměl, tady mu role sedla na tělo dobře. Politiky tady je minimum (překvapivě) a útěk za hranici v době, kdy lidé neměli pasy a byl problém se dostat i do spřátelených lidových demokracií jinak než násilím nešel. Jenže představa, že se někdo prostřílí přes rozsáhlé kontrolované území daleko před hranicemi, přes zakázané pásmo a hustou síť pohraničníků byl dost naivní. Na druhou stranu, hranice ještě nebyla zadrátovaná a nebyly zde miny a ostatní nástrahy a pasti. Ale stejně, Mašínové se s obrovskou dávkou štěstí dostali až do Západního Berlína. ()
Loď do Hamburgu – 1952 (1975) (S01E09)
Soudrzuzi se honí se západními diverzanty a jejich domácími pomhači, ale přitom hlavním problémem STB tohoto roku bylo vypátrání, usvědčení a spravedlivé potrestání příslušníků protistátního spikleneckého centra na čelem se samotným Rudlou Stránským... ()
Vrah sa skrýva v poli – 1953 (1975) (S01E10)
Nojo, no. Bylo potřeba spojit proradnou katolickou církev (která si ale dlouhodobě s komunisty nemá co vyčítat - to se ale netýká nebohých farářů na vesnicích, jako byly ony oběti téhle kauzy) s nacisty a odpornými záškodníky ze Západu, kteří se snaží za každou cenu podkopat světlý zítřek - kolektivizaci a ateismus. Dodnes se nepodařilo dohledat, kdo byl onen kpt. Malý, ale ve skutečnosti celá ta kauza STB pomohla náramně. Takže ona podezření trvají pořád dál. Nakonec, řada oněch bojovníků proti komunistům byli agenti STB, ale řada byli nevědomky někým z oné organizace manipulována a využita. Jinak musím říct, že onen Oliva se snad pro podobné role narodil a svůj vrcholný opus našel v Okresu na severu - pozor, byť tajemník OV KSČ, tak veskrze záporná osoba. A objevuje se zde i jedna z nejvysvlíkanějších hereček sedmdesátých let, ve své době docela sexbomba J. Obermajerová. Kdo by to do té babči z Ulice řekl, že? Jinak fakt, že v roce, kdy se tento díl odehrává umřel jak Stalin, tak Gottwald a v létě proběhla ona nechvalně známá měnová reforma tady samozřejmě nepadne ani slovo. A jen tak mimochodem - kauza Babice proběhla v roce 1951, to ale Zemna honil Mašíny na čele s Vinklářem v díle Strach. ()
Krížová cesta – 1954 (1976) (S02E01)
Světe div se, v zásadě kriminální případ. Sice se tam jedná o Bláhu, abatyše plní funkci představiteel církevní reakce, ale nakonec nebohého pana faráře odkrágloval Čáp ze zcela zištných důvodů. Kdyby se tam neřešila obálka pro Brzobohatého a podzemní činnost v kláštěře, bylo by to jako typická kriminálka ze šedesátek. Hlavně se mi hodně ulevilo, že Martu Jančurovou soudruzi zachránili před tmářstvím a trudným živoetm jeptišky, když venku je tak krásně. A zajímalo by mě taky, jetsli se Hradec učil už všechny ty jazyky, kterými tak dokonale vládl v následujícíh dílech. ()
Kliešte – 1955 (1976) (S02E02)
Skvělý koment jako ke všem dílům Jara.Cimrman.Jr.. Je radost ty jeho posměšné poznámky číst. Jinak jsem přesně nepochopil, proč absolvoval Brzobohatý onu plastickou operaci, když si byl pořád stejně podobný, přes jiný nos, brýle a bílé vlasy. Ale byl to vrahoun, stejný jako onen plukovník KGB z románu Čtvrtý protokol, který si taky užil a hned v posteli svoji chvilkovou milenku zabil. A to Bláha spáchal ještě děsivější vraždy a tu poslední nakonec, v příštím dílu. ()
Romanca o nenápadnej pani – 1956 (1976) (S02E03)
Nějak jsme nepochopil, o co tomu Klemovi a Hudečkové vlastně šlo. Jako zcela propagandy prostá detektivka to moc nefungovalo, Doleželová byla nepříjemná a vlezlá, ale líbili se mi scény z nádraží. Všimněme si, jak soudruzi kopírovali SSSR, na nádraží byl staršina (šílený výložky a la Rusáci) a i když kulhal, myslelo mu to perfektně. Soudruzi byli takoví hodní, sociální, pajdající policajt, to se hned tak nevidí. Klaďas Fišer, pomáhající vždy nepříjemné Gabriele Vránové a hlavně ta empatická skupina mládeže na nástupišti, co ji na nádraží bránili proti jejímu hulvátskému manželovi, to nemělo chybu. ()
Koniec veľkej šance – 1957 (1976) (S02E04)
Je to samozřejmě klasická komunistická slátanina. Jenže mě fascinuje, jak odfláknutá. Herecké výkony jsou vesměs v lepším případě průměrné, ale dostalo mě, jak se soudruzi neobtěžovali ani s tím, aby to vypadalo alespoň trochu dobově. Nechám stranou oblečení, to všechno nějak tak patřilo do sedmdesátek, ale v tomhle dílu mě praštily do očí dvě věci. Silnice v tehdejší době neměly ani středové čáry, natož krajní a těžko mohl Holý jezdit v roce 1957 s Citroenem DS z roku 1962 a výše. Appropo Holý, stařík, s bílým knírem a vlasy vypadající na sedmdesát měl asi představovat zrotřilého západního tvrďáka, spíš vypadal jsko čerstvý příchozí do domova důchodců. Podobné to bylo i s tou Volhou, která ho sleduje, ta se rovněž začala vyrábět o pět let později. "Narodila" se v GAZu rok předtím, ale první modely vypadaly jinak a je otázka, kdy se začala dovážet i k nám. Jediné auto, které v roce 1957 bylo na světě byla Škoda 440, jinými slovy spartak. Ale tak daleko soudruzi přece nezacházeli. Vždyť to nebylo ani potřeba, většina lidí to ve své době sledovala, menšina s nadšením a většina s úsměškem. Ale nikdo nevěděl mnohem důležitější věci. Tyhle věci a reálie se dají dobře vysledovat v dobových filmech. Směšné bylo, jak se zoufale Brabec snaží zahrát to vyslovené zoufalství po smrti Renaty Doležalové. Brabec byl skvělý herec, bohužel, tohle ho dost v další karieře limitovalo. Škoda. Měl hrát Zemana Brzobohatý a zůstali bychom uštření řady jeho dalších uměleckých kreací. ()
Kvadratúra ženy – 1958 (1976) (S02E05)
Jeden ze dvou opravdu kvalitních dílů celé série. Byl natočen skoro přesně podle skutečné události a i když se tady zase motají estébáci, nic neovlivňují. ()
Prekliate dedičstvo – 1960 (1976) (S02E07)
Jeden z těch ještě ucházejícíh dílů, kde není politika (rozuměj trapná prokomunistická propaganda) a je zde pár zdrařilých scén s epizodními postavičkami. Honza Zemna je jako kočka - má sedm životů, všechno přežije, tady zával v dole a v jednom z následujících dílů utopení v rybníce v autě. ()
Biele linky – 1961 (1976) (S02E08)
Hvězda za nechtěnou zábavu. Tohle má tu kvalitu těch slavných provařených padesátek. Něco a la Únos. Psal to asi někdo, kdo asi viděl Bonda, ale nějak nepochopil, že bondovky jsou tak trochu parodie taky. Za nejúděsnějí považuji Honzu Zemana (kriminalista, prý) se špionážním úkolem v tehdy ještě nerozděleném Berlíně, který se dokonce domáhá toho, aby šel někam otevřít ve špionážním doupěti trezor a ofotil zákeřné seznamy osob v ČSSR (nově), aby rozvrátili ten ráj na zemi, co u nás v čerstvě socialistickém ráji byl. Snad jediné, na čem spočinula moje oko s potěšením a bez úšklebku byla Consuela Morávková, jedna z těch koček českého filmu, které byly určeny jenom štěky, protože na ty super role tady byly už tehdy Bohdalka (světe div se, v Zemanovi nebyla), Janžurka a podobné existence...jinak mě fascinovala už v té době krabicoidní Rázlová (k herectví se prosadila hlavně jako dcera předsedy plánovací komise...) a největší hlína byl ten striptýzový podnik - inu, jak si soustruzi představovali bahno zahnívajícího kapitalismu. Něco podobného, z lehce rozostřenými čtyřkami a na podobné téma soudruzi natočili ještě jednou - něco s Istanbulem a s jiným jirkou hradcem - v podání R. Lukavského. Když si třeba vezmu Páté oddělení, tak to je o několik levelů výš i přes fakt, že vidíme STB v akci (tuším druhá správa - zahraniční kontrarozvědka). Tohle je ale tak blbé, až je to nesmírně zábavné. Zase když jsem shlédl stejně idiotský film z opačné strany železné opony - Špion, který přišel z chladu, tak kraviny se prostě točily všude. Když jsem kdesi v knihkupetví prolistoval knihu, kde byly původně plánované díly majora Zemana, nestačil jsem se divit. Podle plotu to měly být víceméně skutečné kriminální případy (třeba vrah Mrázek), ale nakonec se škrtalo a škrtalo a přepisovalo, až z toho vznikl tenhle ubohoučký a nedotažený paskvil. Stejně jako většina ostatních dílů. Zábavnost je tady ale velká, stejně jako lidé, kteří se za tenhle paskvil bijou do rozthání těla. Inu, staré psy novým kouskům nenaučíte... ()
Tretie husle – 1962 (1976) (S02E09)
Zábavné, místy nechtěně. A boj proti vexlu. Už tehdy... ()
Modré svetlá – 1963 (1976) (S02E10)
Tak díl, který pobaví víc, než ten předchozí. Figura Holana mi moc sedí (inu, takový Minařík, ze kterého ale po jeho neúspěchu na Západě udělali komunisté hrdinu a dokonce svého agenta), líbí se mi, jakým autem jezdí (začalo se vyrábět až na konci roku, kdy už mrtvola Holana plavala už dávno v Baltu) a nejvíc mě dostala jeho televize. Takovou tehdy neměli ani na onom prohnilém a tajně obdivovaném Západě. Ale ta figura komunistického novináře, ta reportáž o tom zlém kapitalismu, to nemělo chybu. Kolik takových v té době působilo. Myslím, že většina a v listopadu osmadevadesátého mně vyrazilo dech, jak pohotově drtivá většina z nich bez všech zábran dokázala převléknout kabáty - (třeba svazácký "novinář a moderátor" Hrabovský doslova ze dne na den...). Holan tady dostal, co si zasloužil, bohužel, většina těch, o kterých píšu ale ne. Dnes jsou z nich hlídací psi demokracie. Že se všichni zlí pobili navzájem a odnesla to chuděra agentka Bízová (díky Bohu tahle prkenná herečka, která se dostala tam, kde byla, jen díky papínkovi, jednom z předních komunistických funkcionářů) mě rozhodně nerozesmutnilo, jak asi mělo. Zato zlomený Jirka Hradec na konci i otcovská útěcha, které se mu dostalo od soudruhů na čele s Willigem mně vždycky potěší. Stejně jako oni údajní hippies v krachujícím baru Whajt Lajnz v teď již konečně pevnou zdí odděleném Západním Berlíně, trsajících s vervou začátečníků z tanečních a ono severní špatné Německo, natočené v onom východním na Rujáně, ve Warnemuende a ve východním Berlíně je taky k popukání. A Pepíček Bek navrch k tomu...z hrdiny padesátek se najednou stal slizký seladon. A v Zemanovi si ještě vrzne, na konci. ()
Pán zo Salzburgu – 1964 (1978) (S03E01)
Kromě oné zábavné části celého dílu a místy až překvapivé akčnosti - mimo jiné setřesení sledovatelů i oněch perfidních dederónů, co prchají z východoněmeckého ráje nějak tak zemanovská klasika. Zeman s Abrhámem se řítí embéčkem na jih, chvílemi v protisměru a hlavně přes plnou čáru (mám pocit že čáry na silnicích se objevili až někdy kolem osmašedesátého, ne-li později). Je zde zase ona falešná a hlavně nereálná spolupráce mezi kriminalisty a STB. Kriminálka by rozhodně neřešila útěky východních Němců na západ a navíc ve spolupráci s oním česky mluvícím majorem od Stasi. Tahle figura už z Vajt Lajnz je ovšem zajímavá tím, že ukazuje naprosto pravdivě a reálně, že ne všichni sudetští Němci byli nuceni odejít, dost překvapivé je číslo těch, kdo odešli dobrovolně do budoucího NDR a to jako opravdu (200 tisíc viz. nejmodernější historické výzkumy), nakonec dalších víc než 250 tisíc jich tady zůstalo. Paradoxně, v době, kdy se odehrává tenhle opus, tak odcházeli bez problémů sami - ale do NSR. To už jako malej pamatuju. Stejně jako fakt, že embéčko se horko těžko začínalo v dubnu roku 1964 vyrábět a nebylo tak zdaleka běžným autem, jako je zde předváděno. Pobavila mě Zastava 1100 před hotelem Paříž (ta se začala v Kragujevaci vyrábět roce 1971!). Takovýhle "retropřešlapů" je veledílo plné. A zdaleka nejen u aut. Kuchyňská linka u Zemanových se poprvé obejvila někdy po roce 1975, stály se na ní tehdy celonoční fronty před DBK v Praze. A oblečení nebo účesy? Němec v té době hrál na prknech ND Hamleta, takže se nemohl nechat dát vystříhat, jako to bylo v době tohoto dílu stejně jako Mrkvička. Éra mániček k nám přišla později a přinesli ji Beatles, ti se shodou okolností ocitli v roce 1964 na začátku vrcholné fáze své kariery. O interierech jsem psal už v jiném komentáři k tomuto zázraku. Člověk se neubrání porovnání se skvělým Světem pod hlavou, který se sice podehrává až v roce 1983, ale byl točen 2017, odstup od událostí byl tedy na rozdíl od Zemana víc jak dvojnásobný. Přesto je zpracován (až na nablýskaná, ale vzorně dobová auta dokonale a do detailů, které může i snaživě řešené Vyprávěj závidět) dokonale. Zato tady je všechno neuvěřitelně odfláknuté, mluva je komická a naznačuje se tady už vyčuranost Mirka Stejskala (vybavilo se mi slavné fučíkovské - Mirek zradil...), když s kolegyní šmírují v hotelu Paříž hlavního zloducha, sympaťáka Abrháma. No a Mirek samozřejmě radí Vnukové, aby si objednala to nejlepší a nejdražšší, když to platí "erár". Jen tak mimochodem, ty ukradené známky se objevují podobně v o čtyři roky starším fimu Osud jménem Kamila. A je škoda, že ona Mirkova mladinká kolegyně - Milada Vnuková se už ve filmu moc neobjevila. Bůhví, kde vzala konec, byla roztomilá. Soudruzi tomu prostě nedali, co to chtělo, aby to aspoň dobově vypadalo. Stačilo se podívat do kupy filmů, natočených od roku 1945... A tak na závěr zůstává jedna jediná zásadní otázka. Skutečně někdo mohl myslet vážně, že kádrová rezerva a zástupce majora Pavláska na kriminálce by byl použit jako obyčejná volavka v podstatě nevýznamné kauze, kombinující kriminální případ (kradené známky) a politický - útěky východních Němců z ráje poté, co jim slovy Williga konečně zatrhli tipec výstavbou berlínské zdi tři roky předtím? To je i na detektivku v televizi poněkud silná káva. A to jsem k podobným opusům hodně tolerantní. () (menej) (viac)
Tatranské pastorále – 1965 (1978) (S03E02)
Jeden z mála dílů, který lze brát jako klasickou detektivku. Film ve filmu sice není nic extra originálního, bylo tady trochu využito obdobného principu jako v Alibi na vodě, ale to byl kompletní a delší film. Takže se to dá. Předpověď slovakizace Československa formou "federalizácie" je zde předznamenána nástupem Emo Horváta ml. (jednoho z nejnesympatičtějších slovenských herců vůbec), jeho nadšeným odchodem do Prahy a tím je vytvořen prostor pro nahrazení Ládi Mrkvičky alias Mirka, který v dalších dílech zradí henten oný socialismus a logicky zmizí v propadlišti dějin. Tatry tady zas tolik předváděny nejsou, ale pokud díl shlédnu, naladí mně to vždycky na slovenské skvosty mého nejoblíbenějšího slovenského režiséra Martina Hollého ml. Medená veža a Orlie pierko. ()
Súvisiace novinky
Zemřel herec Ladislav Mrkvička
Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český herec Ladislav Mrkvička. Známou tvář českého filmu můžete znát například ze snímků Atentát či Dostih, popřípadě pak ze seriálů 30 případů majora Zemana,… (viac)
Zemřel Vladimír Brabec
V pátek večer nás opustil herec a dabér Vladimír Brabec. Nefalšovaná legenda, jíž proslavil kontroverzní seriál 30 případů majora Zemana, odešla ve věku 83 let a své poslední chvíle strávila s… (viac)
Zcela souhlasím s tím, co napsal Lima. Budu jetě ostřejší, ale i věcnější, než Lima. Ano, Liška byl mistr filmové hudby, ale "zeman" rozhodně nepatří k jeho vrcholným dílům. Pominu-li recesistický protest song narkomanů a únosců letadla ze skupiny Mimikry. Seriál je počínaje scénářem, přes herecké výkony až po ostatní profese šmíra. Začněme tedy tím hlavním - scénářem. Původně (vyšla o tom kniha) měl být Zeman jakýmsi pokračováním Hříšných lidí města pražského po pětačtyřicátém. Měly zde být kauzy typu sériového vraha Mrázka a podobné. Pak se do toho ale vložili soudruzi od vnitra a STB a z kriminálních případů měla být oslava nejen SNB a kriminální služby, ale (a hlavně) STB. Dovedu si představit "brainnwashing" na vnitru a nápady, se kterými soudruzi přišli. Všichni emigranti a vlastně i zločinci jsou reakcionáři. Západ je naprostý hnus a je ovládaný bývalými esesáky a nacisty. I my jsme přece měli své Bondy, ne? A tak vznikla řada případů, které mají trapně propagandistický charakter. Těch ryze kriminálních je menší část. Snad nejlepší z nich je Kvadratura ženy, natočený podle skutečné události a bez účasti oněch soudruhů z STB. K tomu je třeba dodat, že ČT uvedla kvalitní dokument o poúnorovém šéfovi pražské kriminálky plk. Kalivodovi. Ze vzpomínek jeho rodiny, a spolupracovníků i dokladů a dokumentů vyplynulo, že mezi kriminální služkou a STB panovala značná animozita. Plk. Kalivoda byl zbaven své funkce ve druhé půlce sedmdesátých let po nátlaku STB za údajný prohřešek v roce 1968. Neposkytl dva kriminalisty z ochrany nějakého exponovovného představitele a naopak je použil pro vyšetřování podobné kauzy, jako byla Kvadratury ženy. Spolupráce, jaká je předváděna v tomto seriálu nefungovala a naopak nejen kriminalisté, ale obecně i běžní příslušníci VB byli pod dozorem STB, stejně jako bratry Mašíny podřezaný esenbák v Čelákovicích. Nakonec jejich story byla "transformována" do dílu Strach. Díl Bestie vynechává fakt, že onen vrah – převaděč mohl být odhalen mnohem dřív, kdyby nebylo zásahu STB do vyšetřování plzeňské kriminálky. I když není prokázáno, že by tento člověk byl přímo příslušníkem nebo agentem STB, jsou známé desítky kauz (akce Kameny, story herečky Štěpničkové), kdy STB pomocí provokací sama lidi přiváděla do situací, kdy je mohla zatknout a zavřít. Ona Bestie se jim náramně hodila k vyvolání strachu z ilegálního útěku z ráje. Další krimipříběhy jsou vysloveně slaboučké (Mědirytina, Romance o nenápadné paní). Politický podtext je i v případu Dáma s erbem a také Pán ze Salcburku. Tady je vysloveně směšné, jak STB nasadí na detekci Abrháma příslušníka kriminálky Stejskala a jakousi písařku či co, a vrcholem je využití zástupce kriminálky Zemana jako volavky. Jiný díl z této skupiny – Tatranské pastorále je slaboučkým remakem Alibi na vodě. A tím se už dostáváme k oněm vysloveně estébáckým. Kauza agenta Bláhy (bývalý západní voják, tedy zrádce a pak i vrah žen) se proplétá několika díly, kde je ukázáno nepřátelství a zločinné rejdy církve i buržoazních příslušníků inteligence a vše vrcholí oněmi Bílými linkami s českým Bondem a bývalým řidičem sanitky Hradcem (Jelínek). Vynechat nelze ani silně manipulativní dodnes nevyjasněné podání případu Babice. Poslední řada je s ohledem na paměť asi nejstupidnější a jedinou skutečně kriminální kauzou je poměrně zdařilá a hororová Studna. Hrdinný Jelínek naplní svůj osud ve dvoudílné kauze, odehrávajícím se v Latinské Americe a nandáno dostanou i oni Plastik People – ukázka toho, co jsou zač oni odpůrci onoho báječného režimu. A tím se dostávám (úžasné herecké výkony vynechám) k tomu dalšímu. Seriál se odehrává během 30 let, ale někteří přední aktéři jsou stále stejní a vrcholem je třeba, že estébák Němec nebo Mrkvička mají v šedesátých letech úplně stejné účesy, jako byly v sedmdesátkách, kdy se veledílo realizovalo. A to nechám stranou oblečení, interiéry a snad nekřiklavější je vozový park, kde v popředí se sice objevují dobová auta v počtu tak tří kusů, ale v pozadí se vesele honí vozy ze sedmdesátek. V díle z roku 65 stojí před hotelem Paříž Zastava (začala se k nám dovážet v roce 1974) nebo se těžko mohl zrádce Holan projíždět Fiatem 850 v díle, který se odehrává rok předtím, než se auto začalo masově vyrábět. Jeho televize i třeba tapety ze sedmdesátek bily do očí už při premiéře. Někdy má pocit, že lidé, kteří se na tomhle podíleli (nebo se z nejrůznějších důvodů podílet museli) to flákali, jak to šlo. A tak lze tohle socialistické veledílo brát jako dobrý studijní materiál, zábavnou recesi nebo naopak si jenom zaskřípat zuby. Podle epizody 14, jakmile se do přípravy seriálu vložili soudruzi od STB, byl to Konec velké šance. () (menej) (viac)