Tridsať prípadov majora Zemana - Season 1 (1974) (séria)
Réžia:
Jiří Sequens st.Scenár:
Jiří Sequens st.Kamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Vladimír Brabec, Petr Haničinec, Karel Hlušička, Rudolf Jelínek, Miloš Willig, Jiří Adamíra, Gustav Heverle, František Husák, Vladimír Ráž, František Hanus, Lenka Machoninová, Karel Engel (viac)Obsahy(1)
V lete 1947 prechádzali cez naše územie zvyšky jednotiek vodcu boja za samostatnosť Ukrajiny Stepana Banderu. Šlo o rozptýlené skupinky, ktoré sa chceli za každú cenu dostať na Západ, čo sa, pravdaže, neobišlo bez násilností voči obyvateľstvu. Jan Zeman sa inkognito ako banderovec, ktorého v skutočnosti však ZNB zastrelila na úteku, vydal na nebezpečnú misiu priamo do centra diania... (TV Dajto)
(viac)Recenzie (25)
Banderovci, kteří zbyli na území Čech, se mezi sebou rozeznávali zlatými kříži s určitým počtem rubínů. Ty byly místo hodností. Jeden banderovec je ve vlaku legitimován a při útěku zastřelen. Hodně se podobá nadstrážmistru Zemanovi. Proto je Zeman povolán do Prahy, aby se mezi banderovce infiltroval, což se mu podaří. Mají v plánu emigrovat na západ a s sebou vzít i lup z pokladny místního pivovaru. Zeman se však prozradí a jde mu zase o život. ()
Prelátovi s hlasem Jiřího Adamíry bych snad odpustila i tu kolaboraci s válečnými zločinci prchajícímí přes naši zemi za svobodou. Petr Haničinec ve své snad životní roli sehrál krásného fanatika a jeho vyčinění kasaři za prohřešek bylo skutečně parádní. Dokonce jsem málem i věřila Willigovi, že z parapetu v prvním patře nespadl a dokonce se mu podařilo zastřelit zloducha. Bylo to poprvé a naposledy, kdy jsem tomuto z rozhodnutí strany herci něco věřila. Za to náleží má hluboká úcta Sequensovi, protože jen skutečně špičkoví fežiséři dokážou vykřesat špetku hraní i z totálních polen úrovně Williga. ()
Po slabším minulém díle, výrazné zlepšení. Nejen co se samotné zápletky a atmosféry týče, ale i hereckých výkonů a charakteristik vedlejších postav. Nejlepší byl Petr Haničinec a ten jeho psychopatický výraz, když topil kasaře ve vaně. Mělo to šmrnc, odsýpalo to a hlavně se u toho člověk nenudil. Takže v tomto případě se vracím zpátky k průměru. A pak že černoprdelníci nemyslí jen na prachy a zlato… ()
"Opatrně, chlapci, náklad je háklivej. Uklouznutí se trestá smrtí." Ještěže Šestka Kleiber měla smysl pro humor, když Osmička Mauer ani falešná Jedenáctka Lipinski ho neměli. I když úvodní jízda Zemana s Hradcem na dvojkoni jistou zábavnost nepostrádala. Ale tady šlo o vážnou věc, protože proradná církev chtěla zachránit své nakradené majetky, čemuž Honza statečně zabránil až do příchodu proradného vyslance pekla zvaného Kalousek. I ten si však musel počkat na to, až bude Honza v důchodu, protože jinak by s církevními restitucemi neměl šanci. ()
Slušne nakrútená krimi epizóda. Tvorcovia v nej opäť ukotvujú v mysli divákov ideoheslá. Ide o nespochybniteľné, generalizujúce pravdy. Prežívajú v knihách, článkoch, vedeckých štúdiách & prednáškach marxistických či poslušne post boľševických historikov. Aby som len jalovo neteoretizoval. V Rubínových krížoch ide o nasledujúce postuláty: a) všetci banderovci boli a sú odporní fašistickí prisluhovači, neštítiaci sa akejkoľvek ohavnosti a zločinu; b) akcieschopní sú len boľševizujúci fízli, stará škola len prizerá a chváli nastupujúce trendy, c) zločinci nemajú žiadnu morálku, ani jej nádych, to komunisti dobre vedia, a režisér skvele podáva. Pretože propaganda, ak má naozaj fungovať, by okrem fráz, viet a poučiek, slúžiacich ideomasáži mala byť obstojne a divácky príťažlivo zvládnutá. Jiřímu Sequensovi st. sa to v niekoľkých epizódach podarilo. V tejto, vďaka démonickému Petrovi Haničincovi, v úlohe hlavného banderovského arcizloducha, tiež. ()
Galéria (2)
Fotka © Česká televize / Jaromír Komárek
Zaujímavosti (15)
- Hostinec „Na Vídeňce“ byla ve skutečnosti (již neexistující) restaurace „Kotva“ na Zbraslavi (U Národní galerie 471). Později se v domě nacházel hotel a restaurant „Darwin“. (Krakonos123)
- Příslušníci SNB zasahující ve vlaku proti Lipinskému, používají Sa vz. 48a (k přeznačení na Sa vz. 23 došlo až v roce 1950 a dalšímu přeznačení na Sa vz. 24 po přechodu na sovětskou ráži 7,62x25 Tokarev pak v roce 1951). Co je ale důležité je, že Sa vz. 48a byl zaveden do výzbroje až v roce 1948, kdežto Rubínové kříže se odehrávají v roce 1947. (dudydudy)
- Natáčelo se ve Štěchovicích a v Praze-Braníku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama