Byli jednou dva písaři

Herecký koncert pánů Horníčka a Sováka bohužel poněkud sráží velmi nedbalá a vpravdě televizní výprava. Písaři sice píší husím brkem, ovšem pohybují se v interiérech vybavených zhusta předměty, vyrobenými až na konci 19. či počátku 20. století. V jednom záběru se dokonce mihne jakýsi elektrický vypínač. Samozřejmě uznávám, že jsem v této věci asi postižený vlastní specializací, ale truhlářské výrobky či oděvy vyrobené na první pohled o sto let později než by bylo zdrávo mi potěšení ze sledování seriálu opravdu dost kazí a ze slunné Francie počátku 19. století mě neustále přenášejí spíše kamsi do Povltaví počátku století dvacátého. To samozřejmě také není špatné, ale v tom případě by jistě nebylo od věci, kdyby jej tvůrci do těchto míst a časových souřadnic přenesli vědomě... Celkový dojem: 80% Výprava 55% herectví 90% humor 120% ;o) (18.01.2016)

Československý televizní komediální seriál natočený podle románu G. Flauberta Bouvard a Pecuchet, jenž se odehrává ve Francii v 19. století. Dva přátelé písaři na odpočinku si podle scénáře slavného J. Dietla užívají život na venkovském sídle, kde svůj volný čas zasvěcují vědeckému bádání a intelektuálním rozhovorům. Hlavní představitelé J. Sovák v roli majitele panství Bouvarda, jež získal v dědictví, muž s ostřejším slovníkem a dominantnější náturou a M. Horníček coby pan Pecuchet, citlivější Bouvardův druh, vytvořili ve svých postavách a zejména v jejich improvizovaných dialozích a debatách na rozličná vědecká témata, stejně tak jako v jejich amatérských neúspěšných pokusech, něco výjimečně kouzelného a zábavného, neboť taková mistrovská sehranost obou herců a inteligentní humor se jen tak nevidí. Dvojici diletantských, a právě proto tak mimořádně vtipných vynálezců, na jejich venkovské usedlosti doplňuje kuchařka Heřmanka (nabroušená V. Tichánková), vzpurný čeledín Guy (J. Moučka), platonická láska obou písařů spanilá Rozálie (K. Jerneková), místní strážmistr J. Kemr či jejich rozverná sousedka madame Bourdenová (L. Havelková). Desetidílný seriál předčasně zesnulého režiséra J. Roháče představuje navzdory počátku normalizačního všeobecného úpadku skutečný vrchol televizní seriálové televizní zábavy, zejména kvůli pětihvězdičkovému Horníčkovi a šestihvězdičkovému Sovákovi a jejich naprosto neuvěřitelně přirozené improvizační konverzaci a neobyčejnému hereckému souznění. (22.03.2017)

"Na čem to ten chlapec chodí? Na chůdách?!? Na našich chůdách?!? Tak on nás podvedl, on to umííí. Ty S M R A D E !!! Ty smrade, ja tě roztrhnu!" Improvizace nezná mezí, o tom mě dokonale přesvědčili Páni herci Sovák s Horníčkem, kterým to před kamerou neuvěřitelně klape, skvěle se doplňují. Ani jediný vtip či poznámka nevyjde do prázdna, vše do sebe skvěle zapadá. Vždycky mi seriál připadal jako Večerníček pro dospělé. Humor, který mi vždy dokonale kápne do noty, repliky, které se navždy zaryjí do paměti. Když jsem byl ještě dítko školou povinné, tak jsem byl schopný o letních prázdninách seriál zhlédnout během jednoho týdne 5x kompletně celý, takový jsem byl fanatik, tak tento skvost zbožňuji, na poli českého seriálu nedostižný Král. (10.08.2007)

Bylo nebylo, jednoho vláčného dne kdesi na lavičce v parku potkali se dva vysloužilí pomatení troubové a jelikož neměli do čeho píchnout, ač by rádi, sčuchli se a přestěhovali na venkov v naději, že ohromí sebe i místní vidláky odbornou vědeckou činností. Jednomu kdysi jakási dáma olízla ucho, druhý nemá ani takové zkušenosti, ovšem k libovolnému tématu má vždy nějakou tu knihu. S obrázky, přirozeně. Nanejvýše osvícené bádání, jehož výsledky mohou konkurovat i velikánovi Cimrmanovi, se tedy mohlo započít. Je libo kadibudku beze stěn? Pravé antické ruiny? Či snad ovcokozu? Nic není nemožné, když za vším stojí urputná snaha a svérázný pohled na svět kolem očima těchto předchůdců Pata a Mata, stačí na všem hledat to dobré a bezmezně věřit vlastní genialitě. (03.06.2014)

Čirá radost, jeden díl lepší jak druhý. Při sledování filosofických disputací, sprotovních, zemědělských, metafytických nebo vědeckých pokusů pánů Bouvarda a Pecucheta jsem si přál, aby díly trvaly dvakrát tak dlouho a abych měl možnost vidět, co ti pánové dělají, když na ně nevidím:) Mistrně (!) zahráno, podle mě nejlepší Horníčkovo ztvárnění postavy, Sovák ovšem také úžasný. A výborné jsou i postavy, které se kolem dvou štastných blouznivců motají (Moučka, Tichánková, Jemeková). Jak řečeno, radost se dívat! (06.05.2013)