Saló aneb 120 dnů sodomy

Abych uvedl situaci na pravou míru, tak musím konstatovat, že tohle je ten nejzvrácenější film, jaký jsem kdy viděl a vzhledem k povaze současné společnosti už nic podobného, téměř jistě, nikdy neuvidím, protože nikdo v sobě nenajde dostatek odvahy něco podobného stvořit. Přitom se nejedná o nic tak zvráceného, jak se lze dočíst z popisu odpadových komentářů. Tento film a situace, které popisuje jsou nejvyšší formou lidskosti. Přesně takhle si představuji orgie za vlády nejrůznějších císařpánů dob dávno minulých. V paměti mi uvízlo mnoho scének, které jsou velmi orginální a inspirativní, ale do jejich realizace bych se nejspíš pouštět nechtěl. Například upalování pyjů mohlo být poměrně bolestivé a večeření krásně uležených výkalů by mi zřejmě nechutnalo tak skvostně, jako panu prezidentovi a jeho kamarádům. V jistých pasážích už tvůrci zašli příliš daleko a jejich dílo se odklonilo do ryzí zábavy. Pokud si 50 letej frajer vyhrne u večeře kalhoty a ukazuje všem zúčastněným svůj zadek a každého se slovy: ,,To mám ale krásnou prdel, že?" ptá na názor, tak v tom nic jiného než zábavu prostě nevidím. A v podobném duchu se táhne většina stopáže. Za zmínku třeba stojí soutěž o nejlepší zadek, kdy soutěžící maji samozřejmě zakryté obličeje, aby byla celá záležitost naprosto nestranná. A aby se zabránilo preferenci pohlaví, přičemž samozřejmě i pozorovatel - lajk, kterým se v tuto chvíli hrdě prohlašuji, bezpečně rozezná mužský zadek od toho ženského. (Mnoho mu může napovědět třeba šířka pánve a počet vstupních otvorů.) Vítěze této soutěže čekala báječná odměna - samotná smrt. Film zvážní asi pouze ve chvíli, kdy si zúčastnění sdělují, jaké potěšení a zlepšení života jim přineslo zavraždění své matky. Asi tohle nebude film úplně pro každého, ale je jisté, že tento film je dílem génia. Něco takového by se v hlavě debila nikdy zrodit nemohlo. V dnešní době, kdy vznikají veškeré filmy podle naprosto stejného schématu, jsem za film, jako je tenhle neobyčejně rád. A byl bych ještě raději, kdyby dnešní lidé nezapomínali kreativně myslet a mít chuť se odlišovat. K tomu je ale nutné, aby takovým filmům věnovali diváci větší pozornost. Kdy se divákům příště naskytne taková příležitost vidět v nepornografickém filmu 10 pyjů a 12 vulv. Pravděpodobně už nikdy. Nehledě na to, že tento film toho zamýšlel říct mnohem víc. Lepší 3*. (24.02.2013)

Veľmi som bol na tento kontroverzný film P.P.Pasoliniho zvedaví. Jednými vynášaný na piedestál slávy umenia a inými nekompromisne vyradený do odpadu. Ja budem patriť ku tej druhej skupine. Mne na tom nič zaujímavé, progresívne, či dokonca umelecké nepripadalo. Videl som iba zle natočenú primitívnu nechutnosť. "Saló o le 120 giornate di Sodoma" bolo jedným z mojich najväčších filmových sklamaní. * (02.10.2008)

Chápu, že pro většinu lidí jsou praktiky zde zobrazené nechutným divadlem, od kterého je lépe odvrátit oči a ještě si na režiséra zanadávat. Ale což takhle aspoň zkusit pochopit smysl celého díla a neodsuzovat ho z fleku jako odpad... Podle mě je Saló aneb 120 dnů sodomy naprosto dokonalou uměleckou realizací (i když vyhnanou do značného extrému) toho, co Freud nazval anální charakter... A jak jinak nastavit zrcadlo společnosti, která podlehla fašictické diktatuře, než totální provokací? Provokativní díla budou vždycky kontroverzní, nicméně pokud ve filmu někdo vidí jen ten sex a výkaly, tak je trochu mimo... (26.04.2006)

Film morálně spletitý jako osobnost jeho provokativního tvůrce - lze ho snadno zavrhnout pro kýženou skandálnost a zobrazování společenských tabu, těžší je ho přijmout jako neskrývanou satiru, která mnohem více zesměšňuje než samoúčelně šokuje. Nedívá se na to dobře a Pasolini skutečně atakuje ty nejnižší lidské pudy, ale činí tak s nezpochybnitelnou uvědomělostí a v rámci neustálého podrývání výchozí interpretace - čtyři magoři se uspokojují absolutní mocí a proměňují své vězně ve zvířata. Námět na pomezí renesance (Danteho schéma Pekla, architektonický ráz vily) a moderní hrozby fašismu a konzumerismu totiž dělá zvířata ze samotných mocipánů, kteří nikdy k uspokojení nedojdou a jednají směšně vůči sami sobě, zatímco převážně anonymní oběti jsou poslušnou spotřební masou a ohroženou budoucností lidstva. S tím souvisí fakt, že Saló vlastně není vůbec psychologické - od všech postav si musíme držet odstup a v závěrečné šmírovací fázi je divákovi jasně dáno najevo, že to on provozuje nevědomky voyerismus a sám čerpá, byť i nevědomky, potěšení z šokujících a symbolických výjevů. Je to vlastně dokonalý 'loutkový' film, kde je vše sestaveno ve prospěch samotného sdělení, a zkrátka se to nesmí brát smrtelně vážně. Samozřejmě bych se na to znovu jen tak nepodival a to schéma se občas utápí v mechaničnosti, ale z pohledu nátlaku na diváka a vyvolání názorové odezvy tohle kontroverzní dílo zkrátka nemá moc konkurenci. (22.11.2020)

To jsem tak jednou chtěl poznat italskou kulturu a rozhodl jsem se pustit si typický italský snímek od typického italského režiséra. Někdo by mohl namítnout, že jsem do italské kultury pronikal tak trochu "zadními vrátky", ale protagonisté filmu tenhle postup doporučují. Film začal jako inteligentní, konverzační, komorní drama. Čtveřice typických italů, kteří rádi vedou tak trochu odvázaný život zachránila několik ubohých dívek a chlapců ze spárů ústavní výchovy a převedli je pod svá ochranná křídla v pěkně upravené a údajně vždy řádně vytopené vile. Nabídli jim bezpečí před vnějším světem, v kterém zrovna zuřila 2. světová válka, strukturovaný denní režim, kdy po typicky italské siestě následovala typická italská zábava - poslech životních příběhů zkušených a protřelých dam s možností nějaké té skromnější večerní orgie. Z velkolepých hostin jsem měl nejdříve jako správný koprofág radost, ale pak jsem zjistil, že místo koprové omáčky s pětima mají italové jiné národní jídlo... Inu, v zájmu multikulturalismu jsem to neodsuzoval a snažil se tomu přijít na chuť. Film skončil dobře, tancem, jen mu předcházela špetka mučení. Italové jsou zvláštní lidé, jsem rád, že jsem jejich národní zvyky poznal, ale od příštího léta k moři už jen do Chorvatska... (28.10.2021)