Reklama

Reklama

Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze… (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (750)

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Těžko se k tomuhle něco píše, toto je v pravém smyslu slova kontroverzní film, jen tedy poddotek pro diváky, co tomuhle dílu dali odpad a dívají se na něj jen v rovině konkrétního vjemu, jistě, jako významově mnohovrstevnaté dílo může být Saló jen řetězec kontroverzních a nechutných obrazů. Už názvem je zjevná inspirace (ne přímo adaptace) pornograficky pokleslým literárním textem markýze de Sade. Součástí onoho názvu je ale i slovo Saló... Měli jste někdy tu snahu zjistit si, co ono tajemné slovo znamená? Jasně nás odkazuje k tomu, že jde o uměleckou alegorii, tedy o skrytí skutečného významu a vytvoření jakéhosi podobenství. Saló je totiž jméno pomístní - název italského městečka, kde sídlila Mussoliniho vláda Italské sociální republiky, jež vznikla po obsazení Itálie vojsky Wehrmachtu a SS v roce 1943. Tahle loutková vláda dosazená na příkaz samého Hitlera měla za cíl zastřít skutečný stav věcí ve fašistické Itálii - Němci obsadili Itálii, popravili kliku vládnoucí v období po Duceho svrhnutí a nastolili v zemi krutý teror, na jehož základě mučili, týrali, popravovali i brutálně zabíjeli nejen partyzány, ale i nevinné lidi z řad široké masy civilního obyvatelstva... Právě kvůli tomu se zohavená těla Duceho i jeho milenky později houpala na traverze jedné milánské benzínové stanice... Stále ještě vám alegorický význam tohoto snímku uniká? (Každopádně i pro mne tenhle snímek jde za hranice toho, co jsem v umění ještě schopen akceptovat...) Podobné filmy: Vepřinec ()

liborek_ 

všetky recenzie používateľa

Chápu, že pro většinu lidí jsou praktiky zde zobrazené nechutným divadlem, od kterého je lépe odvrátit oči a ještě si na režiséra zanadávat. Ale což takhle aspoň zkusit pochopit smysl celého díla a neodsuzovat ho z fleku jako odpad... Podle mě je Saló aneb 120 dnů sodomy naprosto dokonalou uměleckou realizací (i když vyhnanou do značného extrému) toho, co Freud nazval anální charakter... A jak jinak nastavit zrcadlo společnosti, která podlehla fašictické diktatuře, než totální provokací? Provokativní díla budou vždycky kontroverzní, nicméně pokud ve filmu někdo vidí jen ten sex a výkaly, tak je trochu mimo... ()

Reklama

lamps 

všetky recenzie používateľa

Film morálně spletitý jako osobnost jeho provokativního tvůrce - lze ho snadno zavrhnout pro kýženou skandálnost a zobrazování společenských tabu, těžší je ho přijmout jako neskrývanou satiru, která mnohem více zesměšňuje než samoúčelně šokuje. Nedívá se na to dobře a Pasolini skutečně atakuje ty nejnižší lidské pudy, ale činí tak s nezpochybnitelnou uvědomělostí a v rámci neustálého podrývání výchozí interpretace - čtyři magoři se uspokojují absolutní mocí a proměňují své vězně ve zvířata. Námět na pomezí renesance (Danteho schéma Pekla, architektonický ráz vily) a moderní hrozby fašismu a konzumerismu totiž dělá zvířata ze samotných mocipánů, kteří nikdy k uspokojení nedojdou a jednají směšně vůči sami sobě, zatímco převážně anonymní oběti jsou poslušnou spotřební masou a ohroženou budoucností lidstva. S tím souvisí fakt, že Saló vlastně není vůbec psychologické - od všech postav si musíme držet odstup a v závěrečné šmírovací fázi je divákovi jasně dáno najevo, že to on provozuje nevědomky voyerismus a sám čerpá, byť i nevědomky, potěšení z šokujících a symbolických výjevů. Je to vlastně dokonalý 'loutkový' film, kde je vše sestaveno ve prospěch samotného sdělení, a zkrátka se to nesmí brát smrtelně vážně. Samozřejmě bych se na to znovu jen tak nepodival a to schéma se občas utápí v mechaničnosti, ale z pohledu nátlaku na diváka a vyvolání názorové odezvy tohle kontroverzní dílo zkrátka nemá moc konkurenci. ()

sepp 

všetky recenzie používateľa

Po letech odstupu, jsem se na to zbezne podival podruhe. Divat se vterinu po vterine bych stejne jako v puberte na promitani v kine aero jiz nevydrzel. Musim jen a jen souhlasit s POMem, poslednich 5 minut originalne pojatych, jako varovani kam az clovek muze zajit to muzeme tatez brat. Nicmene myslim, ze takova myslenka jde ztvarnit i jinak nez sexualnimi deviacemi na vsechny zpusoby. A samozrejme jakykoliv film, at sebeprisernejsi, neni dobrym oduvodnenim nekoho zabit. ()

Kusko.t2 

všetky recenzie používateľa

Pier Paolo Pasolini a jeho výpoveď, ktorú si vysvetlí každý po svojom. A to napríklad ako samoúčelnú nechutnosť prípadne ako obraz fašistickej túžby dobývať každú dieru na svete za účelom rozširovania svojej nadvlády. Je to dráma vyvolávajúca viaceré otázky a pohľady na vec. Komentár by som záverom trocha odľahčil a to informáciou, že neznalým ktorí však poznajú Salo, asi príde trocha zvrátené, že na Slovensku sa obľube tešia tzv. PPP projekty a to dokonca pod záštitou vlády :-) ()

Galéria (36)

Zaujímavosti (17)

  • Děj celého filmu je rozdělen do kruhů Dantova „Pekla“. Jako první je „předpeklí“, kde se představuje čtveřice představitelů moci. Po předpeklí totiž následuje „kruh posedlostí“, kde jsou sexuální zvrácenosti, pořádají se zvrácené svatby a nejrůznější perverzity. Oběti jsou zbavovány vlastní vůle a zachází se s nimi jako s pouhými loutkami na hraní. Sebemenší prohřešek je krutě trestán. Po kruhu posedlostí následuje „kruh výkalů“. Vše je přípravou na úplné vyvrcholení, čímž má být poslední kruh, který je nazván „kruh krve“. Nastává skutečné peklo. I zde je určitá souvislost s de Sadovým románem, kde jsou oběti během posledních dvou vyprávění mučeni a popravováni. Pasolini nechal vyprávět dvě prostitutky a poslední dějství ponechal bez příběhů. (Zdroj: Daniel Molitor)
  • Jan Bernard ve své studii o Pasolinim napsal: „Pasolini prezentací těchto krutostí protestuje proti vykonavatelům moci, kteří se považují za bohy a pod anarchistickým heslem „Není-li Boha, je všechno dovoleno,“ redukují lidské tělo na věc, libidinózně člověka vykořisťují, odcizují a přivlastňují si jeho sex." (Zdroj: Daniel Molitor)
  • Televizní stanice Sky se pokusila odvysílat celou nesestříhanou verzi filmu, ale návrh byl zamítnut. Film se tak stal vůbec prvním pořadem televize Sky, kterému nebylo povoleno odvysílání. (HellFire)

Súvisiace novinky

12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri

12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri

17.04.2010

12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (viac)

Reklama

Reklama