Takmer dokonalé tajomstvá

Jsem až překvapená, jak se mi to líbilo. Že mě to dokonce i rozesmálo (na komedie si nepotrpím). Italský originál jsem neviděla, jen podle traileru usuzuji, že jej německá verze hodně kopíruje, ale raději se tím nebudu zabývat. Příjemný, v podstatě konverzační film, který odsejpal, který, i přes delší stopáž, ani na chviličku nenudil, herci se mi líbili (prostě na Floriana se moc dobře kouká) a minimálně mě donutil se zamyslet, co skrývám před svým partnerem a co by na mě eventuálně mohlo prasknout. Dokonce i příšerný německý jazyk se mi dobře poslouchal. Trochu víc se začnu zajímat o německé filmy, protože mám pocit, že mohou nabídnout mnohem víc, než si myslím. (29.06.2020)

Loni mě mile překvapila nápaditá komedie Bez věcí nad věcí. I tady kamarádi uzavřeli podivnou sázku o to, kdo z nich vydrží déle bez všech svých věcí. Sic v opileckém rozpoložení, přesto měla konzumní společnost dostat pořádně přes prsty. Uvěřitelné? Moc ne. Originální? Možná. Tak to stejné cítím i tady. Navíc oba snímky spojuje jméno Floriana Davida Fitze (minule i režisér a scénárista, tady „jen“ herec). Patří mezi sedmičku přátel, která také lehce ovíněná vymyslí při společné večeři hru, kdy všichni položí doprostřed stolu mobily a dají svým kamarádům nahlédnout do svého osobního života. Vždyť se přeci dobře znají, o nic tedy nejde. Jenže! Objeví se drobné nepravdy i velké lži. U výše zmíněné komedie platilo, že se solidní námět v druhé polovině krapet rozmělnil a ztratil kouzlo, tady mi naopak přišlo, že to bylo přesně naopak. Série nepříjemných situací získává solidní tempo, pochopitelně je ale třeba myslet na to, že je to celé hodně přitažené za vlasy. Prakticky každá z postav má tu smůlu, že zrovna v daný večer „něco“ vyplave na povrch. S tím (!!!) je třeba počítat. A nejsou to žádné malichernosti (nevěra, skrytá homosexualita, chybějící komunikace ve vztahu, stížnosti na sexuální život). Pod režijním vedením Bory Dagtekina, jenž se u německých sousedů proslavil trilogií Fakjů pane učiteli (a vzal si s sebou i několik herců), každopádně vznikla svižná záležitost s výbornými herci. Koutek mi cukl mnohokrát, se záchvaty smíchu to bylo horší. Přesto spokojenost. (18.05.2020)

Nejsilnější jádro veleúspěšné trilogie Fakjů pane učiteli je zpět v další nevyhnutelné předělávce neuvěřitelně poutavých italských Naprostých cizinců a třebaže je kopíruje ve většině scén až okázale přesně, já se znovu výborně bavil, hážu za hlavu všechna srovnávání a právě proto, že mám tak blízko k Elyasovi "Zekimu" M'Barekovi i oběma dámám, se kterými nás provedl už předchozí Borovou sérií, tak jsem si další přírůstek do rodinky mých oblíbených konverzaček náramně užil. Už teď se těším na Dagtekinův další kousek. (17.04.2020)

Nemci to proste umí! Podobne ako Fakjú pán profesor, aj toto bolo poriadne nadupané. Má to pomalý rozbeh, ale stredná približne hodina je super komédia, kedy vychádzajú najavo všetky nechcené tajomstvá, potom v poslednej tretine to prejde do vážnejšej podoby drámy v štýle "fucking life" a posledných desať minút to všetko celý film zahodí za hlavu a pokračuje v podobe "The show must go on". (17.04.2020)

Povedená německá komedie, která sice nepřináší nic nového (Naprostí cizinci), ale zato rozhodně baví. Sešlo se zde dobré sympatické obsazení (většina z originálního Fack ju Göhte), celé to odsýpá a člověk se u toho nemůže nudit. Nápad je originální a zajímalo by mě, kolik takových vztahů by i v reálu tahle hra zničila. Lepší 3* (19.08.2020)