Takmer dokonalé tajomstvá

„You're German, don't try to be funny..“ (Dr. Henry Walton „Indiana“ Jones, Jr.) V módu Fakjů, pane Tajemství to vystavování osob kvantu trapnosti v rekordně krátkém čase už příliš nefungovalo a pokud jsem snad uvažoval nad třemi hvězdami, happy epilog tu hříčku o sundávání masek spolehlivě poslal směr arsch. Těch remaků je opravdu požehnaně, další si dám, až jej natočí Trinidad a Tobago.. (08.08.2023)

Loni mě mile překvapila nápaditá komedie Bez věcí nad věcí. I tady kamarádi uzavřeli podivnou sázku o to, kdo z nich vydrží déle bez všech svých věcí. Sic v opileckém rozpoložení, přesto měla konzumní společnost dostat pořádně přes prsty. Uvěřitelné? Moc ne. Originální? Možná. Tak to stejné cítím i tady. Navíc oba snímky spojuje jméno Floriana Davida Fitze (minule i režisér a scénárista, tady „jen“ herec). Patří mezi sedmičku přátel, která také lehce ovíněná vymyslí při společné večeři hru, kdy všichni položí doprostřed stolu mobily a dají svým kamarádům nahlédnout do svého osobního života. Vždyť se přeci dobře znají, o nic tedy nejde. Jenže! Objeví se drobné nepravdy i velké lži. U výše zmíněné komedie platilo, že se solidní námět v druhé polovině krapet rozmělnil a ztratil kouzlo, tady mi naopak přišlo, že to bylo přesně naopak. Série nepříjemných situací získává solidní tempo, pochopitelně je ale třeba myslet na to, že je to celé hodně přitažené za vlasy. Prakticky každá z postav má tu smůlu, že zrovna v daný večer „něco“ vyplave na povrch. S tím (!!!) je třeba počítat. A nejsou to žádné malichernosti (nevěra, skrytá homosexualita, chybějící komunikace ve vztahu, stížnosti na sexuální život). Pod režijním vedením Bory Dagtekina, jenž se u německých sousedů proslavil trilogií Fakjů pane učiteli (a vzal si s sebou i několik herců), každopádně vznikla svižná záležitost s výbornými herci. Koutek mi cukl mnohokrát, se záchvaty smíchu to bylo horší. Přesto spokojenost. (18.05.2020)

Viděla jsem jen kousek traileru a tak jsem šla do kina v domnění, že zde bude základní zápletka filmu Naprostí cizinci použita trochu jiným způsobem, s novými příběhy. Víc jsem se mýlit nemohla. Nikdo, kdo tomu tady dal víc než tři hvězdičky, nemohl film Naprostí cizinci vidět. Téměř dokonalá tajemství jsou totiž jeho naprosto zbytečnou a ještě dost trapnou kopií s poněkud odlišným, mnohem debilnějším koncem. No nic, můžu si za to sama, mohlo mě to napadnout. Každopádně absolutně nechápu smysl tohoto "díla", asi už němci (a jak jsem teď zjistila nejenom oni, ale spousta dalších národů, které mají svoje vlastní kopie Naprostých cizinců) nedokázali přijít s ničím svým a tak uboze vykradli fakt dokonalej film, kterej rozhodně žádnou kopii nepotřeboval. (08.07.2020)

"Všechno na dětech je krásné. Až na natržení hráze." Tak na tuhle hru musí mít člověk fakt koule. Asi každý má tajemství a někdy je dobře, že si je nechává pro sebe. Protože spousta lidí velebí upřímnost, ale málokdo ji umí přijmout a zpracovat. Tolik k filosofování. Téměř dokonalá tajemství je skvěle uchopený a propracovaný film, hodně dobře obsazený. Kdo by to byl řekl, že z Karoline, která si kdysi na hlavu natahovala kondom, vyroste tak sympatická a zajímavá herečka. Skvělá Jessica Schwarz. A z Jelly Haase se klube fakt hezká a sympatická herečka. Už dlouho jsem neměl po zhlédnutí filmu chuť si ho hned dát znovu. (30.07.2020)

Netuším koľko krát ešte bude zhovadený fantastický a pôvodný film Perfetti sconosciuti (2016), ale už aj môjmu rezistentnému žalúdku dochádza trpezlivosť. Nemecká verzia je z troch štvrtín totálny plagiát danko-kollárovsko-matovičovho typu, ktorá sa neštíti okopírovať aj jedálny lístok. Vykrádači hrobov mi dvíhajú tlak a skôr by som čakal nedôstojný remake z americkej pôdy, kde by za peniaze znesvätili aj všetkých 27 dodatkov ústavy. Nemci tentokrát prekvapili ako Sovietov v lete 1941, ale konečný rezultát zostáva aj po takmer 80 rokoch totožne katastrofálny. (23.07.2020)