Pink Floyd: The Wall

Kráčející kladívka, cihly ve zdi a zpívající dětský sbor. Jestli toto není originalita, tak co? Luxusní hudba, dokonalá vizuální stránka a krásně ztvárněné fantasmagorijní představy. V tvorbě Pink Floyd bych se rozhodně neoznačila za profesionálního znalce, v jejich kariéře a tvorbě se příliš neorientuju. Známo mi je jen pár songů. Možná i z tohoto důvodu uděluji čtyři hvězdičky. "We don’t need no education, we don’t need no thought control, no dark sarcasm in the classroom, hey, teacher leave them kids alone, all in all it's just an another brick in the wall." (17.04.2008)

Album Pink Floyd: The Wall patří k těm, ke kterým se s železnou pravidelností vracím, a ústřední hudební motiv přiváděl mé sousedy k šílenství, když jsem si jej neustále přehrával. Přesto jsem se dlouhá léta snímku vyhýbal, protože jsem tušil, že si s Parkerem nebudeme rozumět. Už jsem se v minulosti setkal s celovečerními filmy koncipovanými jako stominutový videoklip a podle mě tyhle projekty troskotají na tom, že rozsekány na řadu jednotlivých písniček doprovázených obrazem by fungovaly skvěle, ale pohromadě nedrží. Působí příliš nesourodě a The Wall je toho jasným důkazem. Šestiminutový videoklip Another Brick in the Wall na YouTube bych ohodnotil 100 %, ale tady jsem už po 10 minutách cítil, že se naplňují mé neblahé předtuchy a s každou další minutou jsem si uvědomoval, že bych pouhý poslech ocenil mnohem víc. Obraz zkrátka ruší. Nic na tom nemění spousta nápadů, zajímavých animací a skvělých záběrů, protože film má fungovat jako celek, ne jako soubor složek. Celkový dojem: 45 %. (27.03.2020)

Nicota, zmar a rouhání životu - to vše zabalené do (nutno uznat) vysoce uměleckého roucha. Proto chápu celkem vysoké hodnocení, ale já ho pro obsah dát nemohu. (Umělecké hodnocení 5!): tohle ovšem naprosto skvělé: https://www.youtube.com/watch?v=P2zpA5dvUl4 (12.07.2011)

U hudby kapely Pink Floyd se zrovna příliš nerozplývám, ale tento film mě přesto zaujal a to hlavně svým skvělým zpracováním, za které si Alan Parker zasluhuje uznání. Je zde ovšem fakt, že jsem se v určitých zdlouhavějších pasážích nudil. To asi nejvíce uškodilo požitku z filmu. Rozhodně jsem však rád, že jsem tuto (jak již bylo poznamenáno) "povinnou četbu" mohl zhlédnout a dávám skvělých a plně zasloužených 7/10. (24.12.2006)

Upřímně bych tenhle film označila jako extrémně psychický náročný. To mu ovšem na kouzle neubírá, spíš nutí člověka fascinovaně zírat na tu přehlídku témat, obrazů a myšlenek, přičemž si ani při těch morbidnějších scénách oči zakrývat nebudete. Je až nepochopitelné, kolik symbolů ve filmu najdete – politických, hudebních i spojených s obyčejným životem. Čím víckrát film vidíte, tím více ho nejspíš chápete a tím více symbolů rozluštíte. Vždyť sama ‚zeď‘ toho může přece tolik ukrývat. (04.06.2009)