The Commitments

Přestože Josepha Tylera, amerického zpěváka, rappera a textaře, vůbec neznám, drze si vypůjčím jeho citát: „Zdá se, že hudba drží všechno pohromadě. Občas dělá věci méně chaotickými. Občas dává věcem smysl.“ Ač to netušil, krásně tím shrnul děj filmu The Commitments. Na tu chvíli, kdy se partička Dubliňanů rozhodla založit svou dublin-soulovou skupinu, na tu chvíli jejich život dostal smysl a přestal být až tak chaotickým. I když je ten film špinavý až běda a rozhodně se nejedná o žádnou muzikálovou selanku, je to film, který se vám nemůže nelíbit, pokud máte jen trochu rádi hudbu, která má srdce. Andrew Strong rulez (i když tady hrál hrozného pancharta 😃). (13.05.2023)

Dobře jsem se bavil. 1)  47letý Alan Parker pozval do konkursu 64 hudebních skupin a spolu s dalšími zájemci o role jejich počet přesáhl 1 500. Ani mně nepřišlo, že šlo většinou o neherce. Účinkující tvoří ze značné části hudebníci a lidi okolo._____ 2)  Film je především nezvykle vtipný. Několikrát jsem se vyloženě smál, a to se mi stává dnes už jen málokdy. Výběr zpěváka překonal v mých očích i Formanův Konkurs. Irská angličtina tomu všemu ještě dodala říz._____ 3)  Špičkově zvolené songy dotvářely skvělou atmosféru, ať už šlo o výpůjčky anebo vlastní tvorbu. All the heart... all the soul... all the music... and more. Parker a hudební koordinátor Paul Bushnell několik písní napsali sami, aby ušetřili za autorské poplatky. Nejdražší hudební licence byl beatlesácký song All You Need is Love. Podle Parkera použití této hudební linky stálo více, než všechny ostatní písničky ve filmu dohromady.  4)  Zvláštní kapitolou je příjemný zvuk kapely, vytvořené ad hoc pro účely filmu, a zejména vynikající hlas 18letého (řekli byste to?) Andrewa Stronga (zpěvák Deco). To je syn irského soulového zpěváka Roba Stronga, který odmítl nabídku na roli a přenechal ji synovi. Andrew do mých erotických snů nepronikl, navíc hrál roli skutečného zmrda, ale zpíval (a zpívá dosud) nádherně._____ 5)  Film od počátku běží v hbitém tempu. Cítím mladistvý elán, nadšení, právě to, co mají začínající skupiny či zpěváci a co se, bohužel, později vytratí. Ani zde film nevydržel, po konkursu zpomalil, ale i tak byl pořád výborný._____ 6)  Prostředí dublinských dělnických čtvrtí je rovněž věrohodné a kupodivu i dost malebné. Používaný jazyk mi dal vzpomenout na základní vojenskou službu, kdy jsme takto mluvili všichni (česky)._____ 7)  Dojemný konec pak trefně zakončil celou story._____ 8)  Zaujali mě kromě již jmenovaných 21letý Glen Hansard (kytarista Outspan Foster), který měl svou hvězdnou dráhu zpěváka teprve před sebou, Robert Arkins (manažer Jimmy Rabbitte), hezký Michael Aherne (věřící Steve Clifford) a Dave Finnegan (vyhazovač Mickah Wallace), jejichž věk se mi nepodařilo zjistit._____ 9)  Vítěz ankety (2005) o nejlepší irský film všech dob (u nás to vyhrál S tebou mě baví svět) mě potěšil a rád se na něj podívám později znovu._____ 10)  Jazykový koutek. Často používané slůvko bollix je něco, co jsme zmršili, podělali. Commitment znamená odevzdání se, odhodlání nebo také spáchání (trestného činu) či, což s jistou dávkou sarkasmu považuji za nejvhodnější překlad, umístění do ústavu (pro choromyslné). Těžko říci, jak to autor předlohy Roddy Doyle myslel. (13.05.2023)

Nějak mi v tom chybělo něco navíc. Něco, co dělá dobrými filmy jako Perný den, Rok ďábla nebo již zmiňované Leningradské kovboje. Tohle je sice příjemně (avšak časem poněkud zdlouhavě) plynoucí historka o založení, prvních neúspěších, prvních úspěších, úspěších a rozpadu jedné skupiny z chudé části Dublinu. Humor tu sice je, ale na můj vkus velmi zřídka (zajišťují jej vlastně jen hlášky zpěváka a pak občasné scény jako ta na koncertě se slipami), ten pokus o určitý nadhled zde příliš nefunguje, a vlastně ani to prostředí chudého Dublinu není vykreslené uvěřitelně (pro mne překvapivě), třeba hned z úvodního pouličního bazárku čiší ta kašírovanost na hony daleko (jako bych slyšel rejžu: "Teď jakože se dohadujete o tu cetku na stole, herec projde kolem, vy si ho nevšímáte, tamhle se zastaví..."). A ani ta muzika mne kupodivu tolik nebrala, přišla mi jako odvar z dávno slyšeného (asi jako u Hudbu složil, slova napsal). (05.06.2023)

To byl kýbl soulový muziky z minulého století. V komentářích se hodně píše, no nic moc, prostě je to jen o vzniku a pádu jedné kapely no a co? Mně na tom přijde třeba bezvadný fakt, že se ti herci dokázali po filmu dát do kupy a rozjet koncertní turné a to já považuju za něco skvělého. Díru do světa sice neudělali, ale tu muziku měli v krvi, tak šli do toho s vervou tehdy jim vlastní, jinak by sbalili fidlátka a každý by šel po svém. A Decovi (Andrew Strong) to jde tady i bez té deky na hlavě. (30.06.2015)

Nejlepší irský film všech dob? URČITĚ ne! Vítěztsví zajistila Commitments zřejmě vysoká míra diváckosti, jiank si tento triumf nelze vysvětlit (zvlášť když vezmeme v potaz konkurenci: Moje levá noha, Ve jménu otce, Michael Collins). Commitments jsou postaveni na modelu "filmu o vzestupu hudební skupiny", tento model pak v jistých ohledech přetváří po svém. Silný (a typicky ostrovní) je akcent na sociální problematiku, originální je výběr hudebního žánru (soul) stejně jako ironizující humor (nekonečné neshody a konflikty mezi členy kapely... Deco: "Co mám dělat, když nezpívám?" Bernie: "Já nevím, třeba si ho hoň."). (01.02.2006)