Trh márnosti

Nemůžu si pomoc, ale všechno v tomhle filmu mi přišlo jako slabší odvar z Barryho Lyndona... Ústřední postava je v podstatě totožná (až na to že nosí sukně a k prolézání sociálním žebříčkem má proti Barrymu ještě další, nezpochybnitelné zbraně), téma filmu jakbysmet - oba filmy ostatně spojuje autor předloh W.M. Thackery... Rozdíl tedy spočívá jednak ve vizuální stránce, ve které s o třicet let starším snímkem projíždí na plné čáře, v režisérově pojetí příběhu (který se chtě nechtě musí značně osekávat) - a co si budeme povídat, tady je rozdíl ještě o mnoho markantnější a v neposlední řadě v takových "drobnostech" jako je kvalita hudby... I kdybych pak odhlédl od srovnání s Kubrickovým dílem (které na Jarmarku opravdu nenechává nit suchou), je snímek režisérky Miry Nair jaksi nemastný, neslaný, bez chuti. Reese sice vůbec nehraje špatně, ale celkové vyznění nezachrání. Marně pátrám v paměti po nějaké opravdu povedené scéně nebo obzvláště vypointovaném dialogu... 40% (09.07.2007)

Takový jakoby "ženský" Barry Lyndon - dobovým umístěním (skoro), pointou (poučením ?) a taky (mohl za jistých okolností) i kvalitou - jenomže je velmi znát, že se muselo skracovat, spěchat s dialogy (zúsporňovat je) a sem tam hodit nějaký ten vtípek, aby to mohlo být snesitelné a použitelné pro běžného diváka. Taky jsem moc nepochopil tu vsuvku s indickým discem (režisérka je původem z Indie - tak snad proto). Kdyby byl film o hodinku delší a oprostil se od všech prvoplánových efektů, mohl opravdu být jedním z nejlepších historických filmů. Jinak : herecké výkony precizní, děj má spád, hluchá místa veškerá žádná, pěkná a docela věrohodná výprava. Co se týče filmových postupů, výc klasických hollywoodských klišé jsem pohromadě neviděl - ale (nevím proč) vůbec mi to tu nevadilo. Taky mi nevadila hudba, která zněla prakticky nepřetržitě a která u podobných filmů většinou všechno zabetonuje nebo donutí diváka pousmát se. Naopak : hudba byla krásná a snad ona povíšila tento snímek někam výš. Mně se to prostě líbilo... Nebýt lehce nezvládnutého (jakoby uspěchaného) závěru, přemýšlel bych velmi vážně o pěti hvězdičkách. (01.10.2006)

Tento film opravdu není červená knihovna, jak se tu někteří snaží naznačit, William Makepeace Thackeray byl satirik a humorista, jeho tvorba pak převážně společensko- kritická, to už by k červené knihovně měla blíže Jane Austenová, nebýt tolik sofistikovaná. To, že tvůrci Jarmarku marnosti promrhali všechny své trumfy, je ale smutné a do očí bijící, a to posuzuji skutečně jen film, protože Thackeryho objemný román jsem v rukou nedržela přes dvacet let a v dohledné době na tom nemíním nic měnit. Za bohatou výpravou a okázale dekadentní barevností cítím prázdnotu, kterou nezachránilo ani zajímavé herecké obsazení většiny postav. Gabriel Byrne je zde trestuhodně nevyužitý, a Rebecca Reese Withersponeové v mých očích postrádá vnitřní inteligenci a integritu, která se mi na ní tolik líbila v „Pravé blondýně“ a ve „Walk the Line“. Jediní, proti komu bych asi neměla větší výhrady, tak zůstávají Jonathan Rhys Meyers, který zajímavost svede propůjčit každé roli a James Purefoy... Tomu, kdo by snad chtěl vidět, jak by takový příběh také mohl vypadat, mohu doporučit minisérii televize BBC z roku 1998. (30.09.2008)

Rozhodne najlepšie na filme sú kostýmy a vlastne aj celá výprava. Tiež príbeh ma aj napriek tomu, že je tu pár uťahanejších, nudnejších miest, očaril a zanechal vo mne takú neurčitú, príjemnú spomienku. Neviem to presnejšie vysvetliť, film akoby vysielal takú zvláštnu, hrejivú auru, ktorá na mňa veľmi dobre zapôsobila. Myslím, že si tie červené čísla zaslúži. Je o chudobnej dievke, ktorá sa chce dostať do vyššej spoločnosti. Nemá však titul ani peniaze. Má však vytrvalosť, šarm a chytrosť. Bolo zábavné potom na konci sledovať ako sa to celé zvrtne. Bum-bác, a sme na začiatku :) Niekedy sú cesty osudu v živote tak kľukaté a nevyspytateľné, že aj nás samotných to riadne prekvapí. A niekedy príde šťastie práve vtedy, keď sa oň prestaneme snažiť. Proste príde samo. Pozitívny film, doslova. 75/100 (22.04.2014)

Nevyvážený mix Nebezpečné krásy (rozbor titulní postavy) a Věku nevinnosti (podobná charekterizace doby), který si však ani z jednoho nebere ty nejlepší ingredience a zůstává tak někde v půli cesty mezi plnohodnotným vážným dramatem a rozkošnou romantikou. Herci až na několik momentů naprosto přesvědčiví - kraloval samozřejmě Gabriel Byrne, ale i Reese Wintherspoon, kterou mělo do té doby diváctvo zaškatulkováno jen jako malou růžovou štěknu z Právé blondýnky předvedla, že i ona umí vážnějěí roli bez zaváhání. Technicky samozřejmě bez kazu. Vynikající kostýmy, kulisy Londýna i barvitá kamera. Atmosféra viktoriánské doby je navozena vskutku bravurně a se vší noblesou. Bohužel obsah je leckdy dosti kostrbatý a nudný. (11.09.2006)