Angelin popol

Tohle je proste depka, naprosta totalni depka od zacatku do konce. Vyrustani Frankieho a jeho sourozencu v chudinsky ctvrti v Irsku, kdy sourozenci padaj jak mouchy, vsude spina a hnus, neustalej dest, celej film ladenej do sediva, kluci nemaj prachy ani na chleba, natoz na obleceni, aby se zahrali, musi spalit stenu v byte, kdyz uz tatik vydela jednou za uherskej rok naky prachy, okamzite je prochlasta a pak usne ve vlastnich chcankach. Pusobivy to je o to vic, ze je film podle skutecnosti, respektive podle autobiograficky knihy. Nicmene precejen se tu sem tam hlavne v druhy polovine objevi nejakej naznak nadeje nebo dokonce i vtipek, ale hodne sporadicky a nasledne to vzdycky skonci nejak spatne. Hlavni hrdina si najde praci a ma z toho jen zanet spojivek a tak podobne. Ale i pres to vsechno film konci vicemene optimisticky, i kdyz da se rict, ze lehce stupidne, protoze se v podstate dostanem do bodu, kde film zacinal. Jinak herci jsou perfektni, hodne jim taky pridavaj irsky prizvuky a to jak co se tyce deti, tak Carlyle a Watson v roli rodicu. Lepsi 4* a Parker me opet potesil. (25.07.2011)

"-Podívej se, jí jako prase! -Ne, jí jako presbyterián..." Tak tento hlod mne naprosto rozsekal, nicmene zbytek filmu ani zdaleka neni tak vtipny a komicky, ba prave naopak. A jak postavy E.Watson, tak R.Carlyle jsou v tomto filmu pouze doplnujici a tudiz ani jejich herecke vykony, ac tradicne solidni urovne, nejsou zde stezejni. Vse stoji a pada s vykony mladych protagonistu hlavniho hrdiny a zejmena scenare tohoto drsneho pribehu, ktery se povedl. Na plne hodnoceni to jaksi sice neni, ale ty ctyri hvezdy co davam, jsou naprosto zaslouzeny. Skoro se mi chce rici ono otrepane "must-see"... (17.12.2009)

Ach ti Irové není nad kouzlo poblitých uliček věčně smrdících kanálů a baráků do kterých 7 dní v týdnu zatéká přebije to snad už jenom oblak uhelného prachu v očích adolescenta živícího rodinu místo věčně ožralého fotra,který v zaplivané putyce používá jako podtácek rakev svého právě zemřelého dvouletého syna,ale nic se neděje tatínku sice nám děti umírají jak na běžícím pásu my si ovšem stíháme vyrábět stále nové.No řekněte lidi není v tom kus romantiky skoro jako bych se díval na rozkvetlou louku plnou čtyřlístků. (04.06.2013)

Silně sociálně kritické drama režiséra Alana Parkerera, který si vždy cíleně pro své filmy vybíral jak kontroverzní témata (a když už ne rastrem sociálního cítění, tak proirsky vyznívající snímek z pohledu Angličana jím jistě musí být), tak i silné příběhy se silnými hrdiny. Andělin popel spojuje víceméně obě dvě volby, i když je jasné, že akcentuje především volbu silného hrdiny vzešlého z nuzného prostředí a špatných sociálních poměrů. Tenhle smutný příběh z ponuré chudinské čtvrti je velmi realistický, ale zjevně se vyhýbá naturalistickým obrazům i determinaci z tohoto pojetí skutečnosti plynoucí - společenská předurčenost tu neplatí a hlavní hrdina svou determinaci může (a nemusí) zlomit, to podle toho, jak kdo bude chápat otevřený konec... Film je adaptací románu Franka McCourtha, který rozvíjí realistickou linii světové prózy a je dosti blízký jinému velkému příběhu chlapce pocházejícího z drsných podmínek postiženého sociálním vyloučením, jímž je legendární Dickensův Oliver Twist. I přes samozřejmé rozdíly (Frank není narozdíl od Olivera sirotek, Oliverovi schází autobiografický rozměr atd.) se v obou příbězích dá vystopovat především dimenze sociální a oba se dočkaly důstojných filmových zpracování. Alan Parker takto natočil další ze svých působivých filmů...byť jako vždy je jeho poselství dosti depresivní... (29.12.2011)

Víme, že na vzpomínky (vlastní promluva o minulých událostech) nemají žádnou hodnotu co do pravdivosti děje ani osob na nich zúčastněných. Jsou modifikovány tak, jak se to právě hodí, až nakonec petrifikují do jakéhosi "představovacího" kodexem, sbírky představ, kterou sám o sobě člověk má, a která ho líčí tak, jak se sám chce vidět. Proto "zpochybňování pravdivosti vzpomínek F. McCourtha" je absurdní, neboť se zpochybňuje zpochybněné. Takže knihu (film) zpochybněme ještě potřetí: třeba...., že té protivné vody bylo přece jen méně.... (22.06.2019)