Vlak života

První část odehrávající ve štatlu, kdy si naši milí Židé snaží zachránit svůj život před deportací do lágru bláznivým nápadem zorganizovat vlastní deportaci a utéci tak, pod přísnou kontrolou svých sousedů převlečených za nacisty do Palestiny, je svěží, vtipná a těžko ji lze něco vytknout. Druhá část, odehrávající se ve vlaku, je naopak toporná, nudná a plná bezradnosti svých tvůrců. Mihaileanu bere za vděk kýmkoli a čímkoli, jen aby se film posunul o kousek dál. Vtipy najednou nejsou vůbec vtipné, ti blbí Němci jsou ještě blbější než v jiných válečných filmech a zcela zbytečné epizody s partizány, či romským taky falešným transportem ... Snad konec, kdy Šlomo dovypráví svůj příběhza ostnatým drátem koncentračního tábora, mě vytrhl z určité letargie z tohoto filmu. A srovnávat Vlak života s Benigniho "La Vita e Bella"? Ale jděte :) To můžeme srovnávat Třicet případů majora Zemana s Easy Rider, protože tam taky nějaký chlapi jezdí na motorkách. (13.05.2015)

Téma holocaustu zpracované formou komedie. Do jedné židovské vesničky dolehnou včas zvěsti o koncentrácích a tak tu vymyslí fingovanou deportaci - část z nich se vydává za Němce dohlížející na odvezení židů. Cestou zažívají řadu pikantních dobrodružství. Třeba setkání s bandou cikánů, co má podobné záměry jako oni. Velitele vlaku, který se po počátečnim odporu v roli nácka začne nějak moc zabydlovat si zahrál jeden francouzskej komik - ten co hrál fotříka Amélie, myslim. Existuje mýtus, že jedna role byla nabídnuta Benignimu a ten odmítnul a zničeho nic pak přišel s vlastní komedií o holocaustu. Chlápek, co tady hraje rychlokvašeného strojvůdce řídícího podle příručky je Benignimu dost podobnej. Tenhle Vlak život je trochu lepší než Benigniho naivní infantilní slátanina, ale k velkému nadšení sem měl daleko. S přehnaností a krajní nepravděpodobností se u filmů tohoto typu musí počítat, ovšm nakonec pro mě úroveň filmu zvedla (na 4/5...jinak by to bylo 3/5) závěrečná pointa. Konec je mnohmem přesvědčivější, smysluplnější a působivější než u Benigniho. A ještě jedna raritka - hudbu dělal Goran Bregovič. Obzvláště se vyřádil ve scéně předvádění se hrdých židovských a rómských muzikantů. (23.05.2008)

Namet zajimavy. Skoda, ze vesmes vsechny vtipne momenty jsou pouze v konfrontaci se skutecnymi Nemci. Deni ve vlaku neni nicim zvlastni a postupem casu zacina nudit. Za zminku urcite stoji postava blazna a hudba Gorana Bregovice. Spatny film to neni, jsem ale presvedceny, ze se z tohoto originalniho nametu dalo vytezit vice... (22.09.2015)

Schliemel neboli schmuck, zřejmě již před svým konečným řešením, spřádá v KZ své fantazie o spáse své židovské komunity skrze řízenou deportaci přes Rusko do Palestiny. Čím více bláznivých nápadů, tím lépe. Nakonec jich ale je přece jen příliš málo. Domnívám se, že z pohledu židovského (a cikánského) holocaustu je tento film zcela oprávněný a legitimní. Kolik fantazií, útěšných představ, spravedlivých vendet a zázračných úniků se muselo odehrát v myslích těch, kteří už zřejmě nemohli pochybovat o tom, kam směřují. Není to nakonec jeden z příběhů podle skutečné události? (12.03.2015)

Primitívne, hlúpe, cielene uražajuce bez akehokoľvek zmysluplného vtipu. Asi dám natočiť film plný vtipu o norskom vrahovi Breivikovy ako vtipne vraždí svoje obete, čo Vy nato ? Ale premňa predsa len vynikajúca správa, ked som sa dozvedel, že tento rumunský cigánsky degeš ani nie rok po skončení natačania načisto umrel, ked na jedno posedenie skonzumoval celého psa dobrmana, nech mu je zem ťažká. (30.07.2012)