Nejkrásnější věk

Skvělý film, který pro mě dostane ty správný grády po příchodu Šebánka na scénu. Jeho role uhlíře Vošty, který se vypracoval na specialistu v oblasti raněných, přesto radostně řvoucích bojovníků je dokonalá... "Pane Vošta! - Uáá - To ne, víc! Co ste dělal v noci, pane Vošta? - Uáá - Pořádně pane Vošta! - Huráá - Huurááá, takhle to musíte otevřít." (21.01.2016)

Úsměvný film, velmi a stále velmi dobrá zábava i po více jak čtyřiceti letech..První Papouškova samostatná práce, po předešlých úspěších s Formanem a Passerem, kde Papoušek byl v roli scénáristy, pozorný divák si jistě všiml toho že zde hráli herci známí právě pod vedením tohoto úspěšného tria z ať už to bylo z filmů "Černý Petr", Lásek nebo Hoří má panenko, potažmo později z Papouškových Homolků. Šebánek opět neměl chybu, zdatně mu zde sekundovali další dva uhlíři Jiří Hálek a Ladislav Adam. Hana Brejchová byla krásná a zde po Láskách opět zcela nahá! Tyhle ty film prostě miluji, v jednoduchosti je síla, tak to prostě bylo, žádná faleš a zbytečná přetvářka, žádné manýry a vyumělkovanost, dialogy, tak jak pusa narostla a především skvělé situace-momentky (pivnice, 2 metry piv, malá holčička, zvědavá babka v okně, Voštův dialog s manželkou o řvaní huráá a vaně, Vošta s Růžičkovou, nebo tajná šmíra sochařského ateliéru), někdy opravdu k zbláznění. Skvělý. Tak huráá že jsem to konečně viděl:-)! (19.05.2006)

,,No jo, ale my jsme penzisti. My jsme potřebnější." Tak zábavná, skoro dokumentární podívaná (ne)všedních dnů jednoho sochařského ateliéru. To se nám Jaroslav Papoušek po společných projektech s Passerem a Formanem v roce 1968 osamostatnil a vytvořil svůj první vlastí autorský film. Ponechal si řadu "zavedených" neherců z dřívějších filmů (mimo jiné nezapomenutelného dědečka z Hoří, má panenko!), dal dohromady skupinku mládeže představující odvázané "sochaříky" v uvolněné atmosféře 60. let, naproti tomu partu důchodců schopných hrát si na chodbě umělecké školy u sochy koně na intelektuály vedoucí debatu nad uměním... Mezi tuhle sbírku amatérů doslova vecpal coby profesora sochařství hereckého profesionála Vladimíra Šmerala, který se zhostil své typické "intelektuální" roli opět s gustem, nenápadně popři tom sáhl i po mladém Jiřím Hálkovi z Činoherního klubu... No a vznikla velice svérázná podívaná, kterou fanšmejkr československé kinematografie musí ocenit, jen popři několika hluchých místech mé hodnocení sráží především pár scén se šíleným dětským řevem. Ovšem, lezení hospodských kumpánů do oken za nahatou ženskou uvnitř i venku nemělo chybu! ,,Už ani nepřeleze plot, no! To je buď penze, anebo 30!" Kterýpak že věk je nejkrásnější? Možná že právě ten, jaký člověk v danou chvíli přežívá. 70% (Filmová výzva 2019: Idée_fixe) (01.01.2019)

Debutní film Jaroslava Papouška, který se později proslavil jako režisér kultovních Homolků. Nejkrásnější věk je výborná zábava nejen ze sochařského ateliéru, ve které se umně střídají herci s neherci a celkově to vůbec nenarušuje dějovou linku. Vynikající Jiří Šebánek s Miladou Ježkovou nebo krásná Hana Brejchová, která opět ukazuje svoje nahé tělo (a že je na co koukat!). Další scénky z hospody nebo ze zmíněného ateliéru mají svoji vyjímečnost se kterou uměl točit pouze Jaroslav Papoušek, Miloš Forman nebo Ivan Passer. (18.07.2016)

Myslíte si, že (mile) absurdní ukecané scény vymyslel až Quentin Tarantino? I kdepak, nejspíš se učil u českých filmařů 60. let. Na rozdíl od Tarantina však české filmy téhle doby těmi rádoby nesmyslnými dialogy něco říkají. Nejenže se tak na perifériích mluvilo a často mluví, ale posunují i onen vnitřní děj kupředu. Vnitřní děj, na rozdíl od vnějšího, akčního, se posouvá v oblasti hodnot, psychologizace postav a prostředí. Ve svém režijním debutu se Jaroslav Papoušek vrací do doby svých studií na fakultě sochařství a představuje různorodou směs penzistů, kteří se nechávají za drobný obnos portrétovat studenty, mladou dívku na mateřské, i tři uhlíře středního věku, kteří už ani nemají o čem si povídat. Plus samozřejmě osazenstvo školy. Film sestává z různých miniepizod, které jsou ale vzájemně provázány (malá holčička, která neustále zapomíná, co šla koupit, dilema mladé dívky stát nahá pro akt, když vedle brečí v kočárku dítě a manžel je žárlivý, dialogy důchodců na téma koní a žen, neustálé telefony učitele ročníku, že jeden ze studentů pořád nemá holku...) a gradovány po malých kouscích v jemných humorných nuancích, jaké známe z pozdějších Homolků stejného režiséra. Vzhledem k tomu, že chybí ucelený děj vnější, bude asi mnoha současným divákům připadat film nudný. Proto upozorňuji, že je určen jen vnímavému divákovi, který se dokáže naladit na podobně mírně absurdní vlnu jako režisér a užít si mnoha vtipných narážek skrytých tak trochu pod povrchem. I když - nahá Hana Brejchová (sestra slavnější Jany) je opravdu k nakousnutí. :-) Disk načíná uřvaný protipirát, v bonusech najdeme filmografie, fotogalerii (1:33) a rozhovory. Architekt Karel Černý (2:30) a dramaturg Václav Šašek (8:10) mají moc hezké a obsažné vzpomínky na Jaroslava Papouška, Věra Křesadlová (6:11) neřekne nic moc, kromě toho, že natáčení bylo příjemné s příjemnými lidmi, jen trošku víc připomene neherce Josefa Šebánka. Obraz filmu sice vykazuje filmové kazy, ale v rámci podkladů jde asi o lepší obrazový přepis. (10.08.2019)