Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V sochařském ateliéru AVU si přivydělávají modely: důstojný, ale stále usínající důchodce, mladá žena na mateřské dovolené, která se bojí žárlivého manžela, a zraněný uhlíř středních let. Mezi studenty se diskutuje o tom, který věk je ten nejkrásnější… (oficiálny text distribútora)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (91)

Bigrambo 

všetky recenzie používateľa

Režisér Papoušek ve svém prvním filmu částečně využil Formanova osvědčeného ansámblu herců (tedy zejména neherců) a pustil se do velmi zábavné komedie o „sochařících“ a jejich modelech. Film postavený na vtipných civilních dialozích se rozjíždí pomalu, což je trochu škoda. Ovšem pak vše odstartuje Jakimova hláška: „Románku, utrhnu ti hlavičku!“ a už to jede. A poté, co na scénu vtrhl ofačovaný Josef Šebánek, tento nekorunovaný král českých neherců, jsem se skoro nepřestal smát a na úplném konci filmu jsem se už smíchy válel po zemi. Jedinou chybou tohoto snímku nabytého velkým množstvím vtipných hlášek a situací tak zůstává jen jeho pomalejší začátek a proto je velká škoda, že se svou popularitou nezařadil po bok známějších Formanových filmových perel či pozdější Papouškovy trilogie o rodině Homolkových, i když by si to jistě zasloužil. Takže vážení, kdo neviděl, ať to hned napraví! ()

czejny 

všetky recenzie používateľa

Papouškovi sochaříci mi v mnohém připomínají Intimní osvětlení akorát s tím rozdílem, že zde se příběh odehrává ve městě. Stejně jako u Passera zde nenásilnou formou vystupuje několik charakterů, které působí komicky už jen tím, že jsou. K tomu pohromadě snad všechny herecké objevy Nové vlny, které vás jen napadnou, a všechno to korunuje Josef Šebánek. Tady v tom filmu chyběl snad už jen Jan Vostrčil. Sledování je stejně příjemné jako dědečkovsky uklidňující rysy pana Hanzlíka, humorné scénky vedené důchodci na chodbě nám připomenou omezenost nás samých a ve finále je nám jedno, že Jaroslav Papoušek některé prvky (dialogy a charaktery) modeloval pro žánr komedie stejně pečlivě jako sochaříci pod vedením pana profesora, na něhož neznámý hlas volá: "Pane profesore! Telefon!" ()

Reklama

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

,,No jo, ale my jsme penzisti. My jsme potřebnější." Tak zábavná, skoro dokumentární podívaná (ne)všedních dnů jednoho sochařského ateliéru. To se nám Jaroslav Papoušek po společných projektech s Passerem a Formanem v roce 1968 osamostatnil a vytvořil svůj první vlastí autorský film. Ponechal si řadu "zavedených" neherců z dřívějších filmů (mimo jiné nezapomenutelného dědečka z Hoří, má panenko!), dal dohromady skupinku mládeže představující odvázané "sochaříky" v uvolněné atmosféře 60. let, naproti tomu partu důchodců schopných hrát si na chodbě umělecké školy u sochy koně na intelektuály vedoucí debatu nad uměním... Mezi tuhle sbírku amatérů doslova vecpal coby profesora sochařství hereckého profesionála Vladimíra Šmerala, který se zhostil své typické "intelektuální" roli opět s gustem, nenápadně popři tom sáhl i po mladém Jiřím Hálkovi z Činoherního klubu... No a vznikla velice svérázná podívaná, kterou fanšmejkr československé kinematografie musí ocenit, jen popři několika hluchých místech mé hodnocení sráží především pár scén se šíleným dětským řevem. Ovšem, lezení hospodských kumpánů do oken za nahatou ženskou uvnitř i venku nemělo chybu! ,,Už ani nepřeleze plot, no! To je buď penze, anebo 30!" Kterýpak že věk je nejkrásnější? Možná že právě ten, jaký člověk v danou chvíli přežívá. 70% (Filmová výzva 2019: Idée_fixe) ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Na Homolky už po letech nemám odvahu, ale tahle absurdní česká poetika mi znovu vykouzlila svět, který jsem znal, a který je již definitivně ztracen. Kdo ještě uvažuje tak neprakticky, neprofesionálně, neefektivně, a tak mrzce každodenně? Kdo si je ještě vědom poezie běžného (ale vědomého) života bez adrenalinových ataků, konzumních stresů a konkurzních bojů o pracovní místo, Papouškův vstup do filmu je trvalou kvalitou, jejíž přídavná hodnota se stále zvyšuje. Těm, kdo se snaží "uplatnit neuplatňováním" připoměňme jednu z četných citací: "Postoj je to pěknej, ale tý hlíny!" ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Skoda pomaleho rozjezdu, kdyz se ale na place objevi Pepa Sebanek, rozjede velkou zabavu, ostatne jako v kazdem filmu, kde hral. Na konci snimku jsem si uvedomil, ze nejaky smysl mel i onen uvod filmu. Hana Brejchova ve velmi odvazne roli, kdy se ukaze nekolikrat naha, nikdy mi tedy neprislo, ze byla tak oplacana! Nejkrasnejsi vek mozna neohromi pribehem, dialogy jsou ale napsane vyborne. At uz mezi profesorem a Brejchovou, Sebankem a Jezkovou, mezi uhliri v ucebne, ci duchodcemi na chodbe, kde resi hrebce:-). "Ja se dneska naleju jako bejk! Jak to, co se stalo? Hovno!". ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (2)

  • Režijní debut Jaroslava Papouška. (M.B)

Reklama

Reklama