Kimecu no jaiba - Tanjiro Kamado, Unwavering Resolve Arc

Strašně dlouho mi trvalo, než jsem přišel na to, co na tom ostatní vidí. Zhruba celou první polovinu to pro mě byl jen průměrný shounen s ukřičeným hlavním hrdinou a poměrně průhledným příběhem a když se k tomu všemu ještě objevil Zenitsu, jehož hlas budí i mrtvé, drásá uši a jehož zbabělá povaha mě štvala víc než třeba Usopp, tak jsem i zvažoval že to prostě dropnu. Během prvních asi deseti dílů mě zaujaly akorát tak dva souboje (ten v prvním dílu a pak ten u zkoušky) a opravdu jsem si dokázal oblíbit asi jen Nezuko. Ta je totiž úžasná už jenom tím, že většinu času mlčí a občas hodí nějaký ten nezapomenutelně vtipný obličej. Navíc pomáhá bráškovi v boji a bojuje i se svým prokletím, takže jí musím obdivovat. O tom, že je neskutečně roztomilá asi nemusím ani začínat... Zkrátka nejde nemít rád Nezuko! Ale pak přišel souboj s dvěma démony a já musel obdivovat jak je tohle zpracované. Potom byl souboj s jistým démonem v domě, který se měnil a místnosti rotovaly a já si najednou všiml té neskutečně propracované práce s kamerou, cit pro každý detail - najednou jsem se bavil. Nejen tím, co se na obrazovce děje, ale hlavně tím, jak je to předváděné. Také jsem začal mít rád hlavního hrdinu. Pochopil jsem, že jeho motivace není tak fádní, jako třeba být nejlepším z nejlepších, nebo zabít je všechny, ale jde mu prostě jen o to pomoct svojí sestře. Také jsem postřehl, že sice má se svými soupeři jistou dávku soucitu, ale pevně ví, co je jeho povinností a že i když démonů na jednu stranu lituje (a jejich příběhy bývají často smutné), přesto si pořád uvědomuje, že jsou to monstra, co na rozdíl od jeho sestry zabíjeli lidi. Tenhle pohled na věc schvaluji. Dalším přírůstkem do týmu byl Inosuke - chlapec s kančí hlavou a sice jsem ho z počátku moc nebral, ale nakonec musím říct, že tuhle anime obdobu Leeroye Jenkinse mám vlastně hodně rád. Co víc, Inosuke se mi do paměti zapsal asi nejvtipnějším momentem z celé série (ta část, kdy utíká před nepřítelem a náhle si uvědomí že je to totálně proti jeho charakteru...). Následoval souboj s pavouky a tady jsem se definitivně přesvědčil o tom, že tohle anime má asi ty nejnádhernější souboje, jaké jsem kdy viděl! Ten mezi Tanjirem a Ruim je po vizuální stránce čirým uměním se smyslem pro napětí, atmosféru, estetiku, barevnost... Zkrátka souboje na takovéhle úrovni s dynamickou kamerou, sledující pohyby postav (nebo třeba i rotující místnosti) a naprosto nádherné záběry z naprosto nečekaných úhlů, to umí kromě Ufotable už asi jenom studio WIT (Attack on Titan a zde třeba bájný Leviho "příchod do baru", nebo jeho útok na skupinu titánů vedenou Opičákem a samozřejmě Vinland Saga). Ta sekvence, kdy Tanjiro provede spolu s Nezuko svůj finální útok, to je prostě něco tak nádherného! Tehdy jsem zvedl hodnocení a začal si užívat každý záběr (třeba u toho dnešního posledního dílu jsem měl opět vizuální orgasmus). Takže Kimecu no jaiba je opravdu vizuálně a hudebně dokonalé, v některých částech i jedno z nejkrásnějších anime, které jsem kdy viděl. Příběhově je to podle mě lepší průměr, i když místy hodně čitelný. Postavy jsou z velké části sympatické (a pak je tu Zenitsu...). No a asi od toho souboje v rotujícím domě mě to začalo bavit. Představení všech Piliřů zdejší organizace na lovení démonů a celá (perfektní) poslední episoda mě dokonce hodně navnadili a těším se na film, co se chystá. Takže ano, jsem chycen, zajímá mě tohle anime a už jenom kvůli některým scénám bych si ho klidně pustil někdy brzy znovu. 8/10 (20.09.2021) (menej) (viac)