Réžia:
Petr VáclavScenár:
Petr VáclavKamera:
Diego Romero Suarez-LlanosHrajú:
Vojtěch Dyk, Elena Radonicich, Barbara Ronchi, Lana Vlady, Alberto Cracco, Antonio De Matteo, Dario Iubatti, Fabrizio Parenti, Achille Brugnini (viac)Obsahy(1)
Vojtěch Dyk vo výpravnom životopisnom filme režiséra Petra Václava o Josefovi Myslivečkovi, najslávnejšom českom hudobnom skladateľovi 18. storočia. Tento syn pražského mlynára sa napriek očakávaniu rodiny vydal za svojím snom do Talianska, ktoré bolo v druhej polovici 18. storočia svetovým centrom opery, a na rozdiel od mnohých iných sa tam dokázal presadiť a dosiahnuť hviezdnu kariéru. (Pilot Film)
(viac)Videá (3)
Recenzie (269)
Je to nuda..To konstatuje v jednom momentě zpěvačka na Myslivečkovu novou árii. A já mám pocit, že bych za sebe mohl podobně popsat i celý film. Ze začátku jsem občas přepnul na Velkou zemi s Peckem na ČT 2, kterou jsem chtěl taky vidět. Nakonec jsem nechal Boemo, ale nadšení se nekoná. Asi bych musel být větší fanda do tématu, aby mě takhle táhlá dialogovka v kostýmech dokázala víc bavit. Je to studené, jak psí čumák. Pasáže s opravdovou hudbou jsou fajn osvěžení, ale opera mě i tak moc nebere. Za vypíchnutí stojí tedy hlavně výprava a kostýmy. ()
Utáhne to svých 140 minut, což je asi největší pochvala, jakou jde filmu dát. Další z řady životopisů, které nám nedovolují proniknout do hloubi duše svých protagonistů, naopak nás nutí sledovat (rozpadající se) povrch a tápat. Doufám, že si širší veřejnost konečně všimne, že se to smí, a přestane se to jmenovat jako chyba. ()
Amadeus z Wishe. Divák vycvičený Formanem, zvyklý jeho skvost zachytit v jakékoli scéně a zůstat přikovaný k bedně, se těžko ubrání srovnání. Je mi jasné, že Amadeus je jiná galaxie i filmově, i Mozartovou hudbou, ambice se k tomu přiblížit by měl jen blázen, takže nezbývá než ocenit snahu vytvořit životopisný film o dalším skladateli, navíc našem, jenomže výsledek je bez jiskry, obsazení slabé, z herců nevyzařuje nic, cosi tam mdle deklamují, hudba drnká na pozadí, nebo hledíme ba nekonečné- otravné árie, atraktivní masky, nápad dobrý, realizace kostrbatá. Nemá to šťávu. ()
O zpustlých mravech 18. století jsem viděl dost mnohem lepších filmů, k tomu nebylo nutné zaštiťovat se jménem českého hudebního skladatele, o němž se tady dovídáme dost málo. Nejiskří to ani v ději ani v dialozích, zoufalá nuda. Zaujala mě jenom dobře vystihnutá fyzická podoba neapolského krále Ferdinanda IV. a jeho nevšední teorie o konzistenci hoven. ()
Film Petra Václava o pozoruhodném hudebním skladateli druhé poloviny 18. století Josefu Myslivečkovi je výjimečný už tím, kolik prostoru v něm má nádherná hudba tohoto skladatele (ve výjimečné interpretaci souboru Collegium 1704) V tomto směru je film určitě nabitý velkou energií a silnými emocemi. Ve chvílích, kdy film přepne z vyprávění o Myslivečkovi coby autorovi geniální hudby do módu vyprávění o něm coby člověku, těch emocí znatelně ubyde, ale ono to asi pro Petra Václava ani úplně jednoduché nebylo, pokud (třeba jako Forman v Amadeovi) nechtěl jít do roviny čirých spekulací a fabulování. A to on úplně nechtěl (až na spoustu těch sexuálních scén). Místo toho nabízí velmi zajímavý vzhled do sociálního prostředí italské smetánky 18. století (viz scény z divadla, kde se v ložích jí i souloží zatímco se na scéně hraje a zpívá). Autenticita je jednoznačně jeden z hlavních plusů tohoto Václavova počinu a tím, co z něj podle mě dělá nikoliv českým ale světovým filmem. Mimo to nelze opomenout herecký výkon Vojtěcha Dyka v hlavní roli, který doslova "nesleze" z plátna. Divák tak má možnost jej pozorovat jednak v počátcích jeho skladatelské dráhy, která, jak Václav nezastírá, vedla hodně přes "postel" jeho četných obdivovatelek, ale i v časech chmurných, kdy jej stále více trápila jeho nemoc (patrně syfilis). Výborná je v tomto směru úvodní scéna, kdy divák sleduje (za zvuků Myslivečkovy hudby) v krátkém sledu jednak totálně znetvořenou skladatelovu tvář a k tomu mladistvou uhlazenou tvář hlavní Myslivečkovi múzy (sopranistky Cateriny Gabrielli). Mezi povedené momenty určitě patří i scéna s mladým Mozartem, přičemž vůbec nevadí, že se trošku podobá scéně ze zmiňovaného Amadea. Zatímco totiž Formanův Salieri se cítí být Mozartovými improvizačními kousky na jeho skladbu dotčen, Václavům Mysliveček toto přechází se zjevnou velkorysostí. Pokud jde o vztah Mysliveček Mozart, možná mě trošku překvapilo, že se toho do filmu v tomto směru nevešlo o trošku víc (přeci jen o Myslivečkovi toho hodně víme právě díky jejich vzájemné korespondenci s Mozartem). Po druhém shlédnutí snad i proto snižuji z 5 hvězdiček na 4. Hlavně ale proto, že je tu na mě až moc sexuálních scén, které z Myslivečka dělají pěkného proutníka, což si nejsem jistý zda úplně odpovídá realitě. Škoda, že film tak ve vysílání v televizi musel nést upozornění, že není vhodný pro děti do 15 let. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (14)
- Myslivečkovu tvorbu ve filmu hraje český orchestr Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse. [Zdroj: Novinky.cz] (Duoscop)
- Televizní premiéru na stanici ČT1 sledovalo téměř 700 tisíc diváků starších 15 let, v této divácké skupině se jednalo o nejsledovanější pořad po 20:00. (rublik05)
- Árie Cateriny Gabrielli (Barbara Ronchi) nazpívala operní pěvkyně Simona Šaturová. (džanik)
Reklama