Pred dažďom

Pulp Fiction nebyl jediný film, který si v devadesátém čtvrtém pohrával s časovou posloupností děje. Tady je navíc čas ohnutý, protažený skrz sebe sama, obrácený naruby a pak teprve zase napojený, takže jeho tok ztrácí směr, hoďte do něj kámen a kruhy se vám vrátí nejen zepředu, ale i zezadu a shora (viz též Kleinova lahev). To uspořádání mě tehdy i dnes fascinovalo víc než příběh samotný; dodává ještě větší váhu a osudovost všemu tomu absurdnímu řádění smrti (vratce vyvážené jedním těhotenstvím a jednou scénou ovčího porodu) v kontrastujících prostředích pravoslavného kláštera, londýnských kaváren a prostých domečků na albánsko-makedonské hranici. ****1/2 (08.12.2015)

Hmmm..zklamání. :( Čekal jsem mnohem víc. Já vím, ty předsudky a očekávání bývají málem zárukou toho, že to neklapne. A tentokrát to teda dost drhlo. Co se mi na tom mělo líbit? Zachycení atmosféry té doby? OK, ale počítejte s tím, že to bylo hodně přitažený za vlasy. Atraktivní lidský příběhy? Může být... Ale jaká je šance, že se někdo zbaví nechtěného manžela díky tomu, že ho ve chvíli nejhorší rodinné krize zastřelí nějaký pomatenec v restauraci? Tohle se taky běžnýmu životu zrovna nepodobá... Azyl v klášteře, u mladýho mnicha, který se zavázal k mlčení... Jo, takových případů mám všude kolem sebe moc a moc... Zkrátka filmovej film. Vyvolávající jedinou otázku: proč se Angličance dostala na stůl fotka té zabité holky? V době jejího vzniku už byl fotograf v pánu..? Někdo by mi to třeba vysvětlil, ale je mi to vlastně buřt. (18.06.2015)

Z Makedonie jsem snad ještě žádný film neviděl. I proto jsem se na tenhle kousek dost těšil. Ve svých třech povídkách pak odvyprávěl všední životy tří různých lidí, které zároveň precizně spojil do jednoho. Pakliže si dokáže představit Balkán v té nejdrsnější podobě, tak se připravte na film před deštěm. I ta příprava nicméně podle mě bude málo. (28.11.2014)

Tento film bych potřeboval vidět znovu, abych si ho pořádně vychutnal. Můj první dojem byl ovšem vynikající. Silný příběh, skvělé propojení tří příběhů, moc dobré herecké výkony, působivá hudba, ve druhé části úžasná rvačka mezi "Mincoházečem" a číšníkem...:-) Já na pětihvězdičkové hodnocení toho víc nepotřebuju:-) (14.11.2005)

tri poviedky 1. SLOVÁ. "Nerozumiem ti, ale si dobrý človek." Poviedka o tom ako Albánske dievča zničí život mladému mníchovi, u ktorého v cele sa ukryje, následne ona zomiera takpovediac v jeho náručí. Priam Shakespearovské klišé. 2. TVÁRE: Neobjasnená poviedka o mladej Londýnčanke, ktorá sa bohvie prečo nevie rozhodnúť medzi milencom a manželom, ktorý tiež zomrie. Táto inak nudná časť bola zaujímavým kontrastom k ostatným dvom v tom zmysle, že hoci Angličanka bola úspešná a zabezpečená, nedokázala svoj život prežiť lepšie, ako Macedónci strieľajúci bezhlavo po každom. 3. OBRAZY: Režisérsky a kameramansky najzaujímavejšia časť, v ktorej sa však divák rýchlo preje násilia a surovosti, ktoré síce jasne nevidno, ale visia vo vzduchu. Preto sa u mňa na konci- čiže pri ďalšej smrti - nedostavil efekt, ktorý si režisér asi kládol za cieľ - odsúdenie násilia. Toho "hnusu" už bolo príliš na to, aby to so mnou pohlo. Akurát som dospel k názoru, že postavy vo filme sú poväčšinou pološialení a často ozbrojení magori. Vyššie tempo by možno filmu pomohlo, ale hlavne by to chcelo viac vysvetliť konanie niektorých postáv a možno trošku skrátiť stopáž. (03.07.2008)