Pred dažďom

Vojna je mor. Nepozerá naľavo, ani napravo. Všetko je jedno. Brat zabije brata. Kamarát kamaráta. Násilie plodí násilie, a takto to ide stále dokola. A nám nezostáva nič iné, len sledovať, čo všetko sa stane pred dažďom. Tri príbehy, ktoré sa na konci filmu spoja dohromady a vlastne ani to nie je koniec. Pretože kruh nie je guľatý. Pekné zábery, naozaj pôsobivá hudba a Rademu rola veľmi pristala. Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou vol. 2 (24.10.2015)

Z Makedonie jsem snad ještě žádný film neviděl. I proto jsem se na tenhle kousek dost těšil. Ve svých třech povídkách pak odvyprávěl všední životy tří různých lidí, které zároveň precizně spojil do jednoho. Pakliže si dokáže představit Balkán v té nejdrsnější podobě, tak se připravte na film před deštěm. I ta příprava nicméně podle mě bude málo. (28.11.2014)

Podrobnější hodnocení: Po první části ***, po druhé **. Zajímavé je, že se zde mluví o třech povídkách, přestože šlo o tři nedílné díly filmu. Proto se dá polemizovat s gudaulinem (****), který právem vyžaduje větší kompaktnost příběhu. Sám se ale domnívám, že by pak nevyzněla pointa příběhu (pokud tak byla zamýšlena): Pokud chceš zlikvidovat osobu cizího etnika, stane se často, že zabiješ osobu z vlastního etnika. Neříká se jen, kolik takových osob je třeba zabít, aby se rozlomil nekulatý kruh prolévané krve. Z hlediska filmové sémiotiky je zde ovšem pár prohřešků, především ikonické pojetí osob a víceobsažnost znaků a výrazů. (22.03.2021)

Vynikající snímek, který ve své podstatě odhaluje problém Juhoslávie. Přes Balkán pronikali Turci staletí do Evropy a střet staleté střety dvou naprosto odlišných kultur, křesťanství a islámu zenechali nesmazatelnou stopu v této neštastné oblasti. Lze sde shledat i určité varování pro příští generace, co lze očekávat od dalšího pronikání islámu do Evropy. (25.05.2012)

Děj je rozdělený na tři povídky propojené postavami, či detaily. Stranou zde jde časová souslednost, v druhé povídce jsou fotografie zobrazující závěr první povídky a třetí povídka se časově odehrává před první, ale i po druhé povídce zároveň, to naznačuje začarovaný kruh stále dokola se opakujícího násilí. Značně zmatené přechody a nejasná časová návaznost mezi jednotlivými povídkami a meditativní pojetí zabraňují silnějšímu prožitku z vyjádření válečných hrůz, který je samotnou strukturou filmu, rozděleného na tři části, nabouráván. Všechny povídky samy o sobě dávají silně emotivní zážitek, ale postrádají nějaký hlubší smysl, teprve když se spojí dohromady je na nich patrné, že se snaží vyjádřit únavu z války a přemítání , zda má život nějaký smysl. Meditativní nádech filmu navozuje především mysticky působící hudba od skupiny Anastasia. Druhá povídka odehrávající se v Londýně působí jako by nebyla přímou součástí ostatních dvou, ale pouze jejich spojovací mezičlánek možná částečně jako cizí těleso v jinak relativně sourodém celku. (27.12.2007)