Kolízia

Dánska kinematografia opäť ukazuje svoju kvalitu a silu. Silu doslova deštruktívnym spôsobom emocionálne zdrviť diváka spôsobom, akým to dokážu len Škandinávci. Skvele vystavaná rodinná dráma, ktorá sa na nič nehrá a aj keď v niektorých situáciách až príliš tlačí na pílu, stále je to realistické a divácky atraktívne. Do toho skvelé herecké výkony na čele s neomylným Nikolasom Lie Kaasom. Určite snímok, ktorý odporúčam. 80 % (18.08.2022)

Je tu sice pár nelogičností (např. 1/ když se v prvním stání u soudu JEJÍ advokát uchyluje k podpásovkám, proč protistrana nevytáhne JEHO fyzické napadení a ohrožování střelnou zbraní jejím bratrem?, 2/ jak se možné pronést do soudní síně pistoli?, v Dánsku se to nekontroluje?), ale jinak se jedná o zajímavé téma a dobře rozvíjený příběh. (24.06.2023)

"Vy ste len otec. Nemáte žiadne práva." Zaujímavý pokrokový právny systém. Silná dráma, pri ktorej niekto miestami zaplače a niekto ako ja sa často dosť naserie. Hlavne na toho pošuka z Afganistanu (nepochopiteľné správanie retarda) a hysterické správanie jednej ženskej, ktorá to celé spôsobila. Film končí smutným happy endom. Oxymoron, ale je to tak. Film o vzťahových tragédiách s pochmúrnym dejom, presne takým, ktorý vedia Škandinávci najlepšie uchopiť. (19.12.2022)

„Černá díra vzniká, když se něco velkého zhroutí. Pohltí všechno, co je v její blízkosti. Čím víc se k černé díře přibližujete, tím plyne čas pomaleji. A ten okamžik předtím, než vás pozře, trvá věčnost. Lidé si myslí, že v prostoru černé díry nic není. Ale to není pravda. Černou díru můžeme cítit, stejně jako cítíme slunce. Kdybychom nahradili slunce černou dírou, svět by se normálně točil dál. Jen by tady nebylo světlo a teplo.” - Podstata tohoto srdceryvného rodinného dramatu se snad ani lépe obrazně vystihnout nedá než výše zmíněnou citací. Nikolaj Lie Kaas je skvělý herec a opět nezklamal. Působí naprosto věrohodně v roli chlápka, kterému se život hroutí pod rukama. (85%) (21.06.2022)

Nikola Šuhaj se zase blýskl v dramatu, jemu šitém na míru. Navíc, dle skutečných událostí. Miluju dánskou kinematografii, ale jejich postoj k rodině a výchově dětí a hlavně sociálce a soudnictví o opatrovnictví, to nepochopím nikdy. Tady to zas pěkně ukázali, co umí. A hlavně, jak během pár minut a sledu nešťastných událostí můžete přijít o dítě. No zas mi slušně tekly nervy a špačkovala jsem celej film, obvzlášť, když mi neprávem trápí mého miláčka. Hlavně ta jeho pidlooká, hysterická ženuška, předváděla slušnej tyjátr, ruka mě svrběla neuvěřitelně, má štěstí, že se nakonec probrala. Ta její famílija byla celá zralá na průplesk a nejvíc bratříček vymytej s Afgánistánu, kterej byl zralej rovnou zavřít. Tento to teda zajebal extrémně. Tady, ani nepřišly slzy a dojetí, jako spíš vztek, bezmoc a bezpráví. Samozřejmě skvěle natočeno, jak se na ty severský čubky sluší. Postupně vybudovaná atmosféra a pro mě velice zvláštní konec. Já bych ho asi udělala jinej. Když, už drama, tak pořádný, bez šance na přežití na vozíku. To je asi jediná výtka. (31.05.2022)